Americký miliardář Elon Musk, který míří do vlády Donalda Trumpa, pomalu dobývá i oběžnou dráhu Země. Tam dnes poletuje kolem 6 400 satelitů jeho společnosti Starlink, což z Muska dělá největšího poskytovatele vysokorychlostního internetu na světě. Toho se teď zalekla Evropská unie – bojí se, že se stane závislou na službě provozované soukromým sektorem. Rozjela proto vlastní projekt, kterým chce Starlinku konkurovat.

Vesmírný program nazvaný IRIS² si klade za cíl vybudovat satelitní síť, která má sloužit evropským domácnostem, vládám a bezpečnostním složkám. Hotovo má být nejpozději v roce 2030 a celkem má projekt spolknout 10,6 miliardy eur (asi 265,5 miliardy korun), píší Financial Times. Zatím se počítá s tím, že se na nízkou a střední oběžnou dráhu Země umístí 290 družic – tedy mnohonásobně méně než je současný počet satelitů Starlinku.

Podle agentury Bloomberg se do projektu zapojí hned několik soukromých společností. Sama Evropská unie do něj investuje šest miliard eur, zatímco Evropská kosmická agentura poskytne 550 milionů eur. Zbytek peněz má zajistit konsorcium firem SpaceRise, kam patří přední evropští provozovatelé družicových sítí (lucemburský SES, francouzský Eutelsat a španělský Hispasat) a se kterým spolupracuje i Airbus, Thales Alenia Space nebo Deutsche Telekom.

Italský expremiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi nedávno ve své obsáhlé zprávě popsal, proč Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou. A zmínil právě i Starlink, který prý „narušuje činnost evropských telekomunikačních operátorů a výrobců“. To by se teď mohlo změnit, míní Josef Aschbacher, generální ředitel Evropské kosmické agentury. „Tento projekt podpoří inovace v evropském kosmickém průmyslu, zvýší evropskou konkurenceschopnost a vytvoří nová pracovní místa. Ve stále složitějším světě to je naprosto zásadní záležitost,“ prohlásil.

IRIS² je po navigačním systému Galileo a síti pro pozorování Země Copernicus třetím významným evropským vesmírným projektem. Evropská unie však, zdá se, poněkud zaspala. V době, kdy chce mít na oběžné dráze svých 290 satelitů, plánují Musk a NASA dosáhnout Jupiteru, respektive jeho měsíce Europa. Koncem října se na tuto dlouhou cestu vydala sonda Europa Clipper, kterou do vesmíru vynesla nosná raketa Falcon Heavy. Tu sestrojila Muskova další společnost SpaceX. Mise má celkem vyjít na 5,2 miliardy dolarů (přes 124 miliard korun).

Sonda Clipper bude po dobu jednoho roku zkoumat zamrzlý oceán ledové Europy. Pod jejím povrchem se možná ukrývají mimozemské organismy, jelikož zde nejspíš panují vhodné podmínky pro život. Sonda provede gravitační manévr u Marsu a poté se vrátí k Zemi, která ji následně vymrští směrem k Jupiteru. K Europě má dorazit právě v roce 2030.