Zatímco ukrajinský spoluzakladatel internetové banky Revolut Vlad Jacenko označil Vladimira Putina za drzého lháře a jasně odsoudil jeho vojenskou agresi, druhý spoluzakladatel, Rus Nik Storonskij zveřejnil mnohem krotčejší prohlášení. Revolut je přitom pod tlakem, objevují se totiž spekulace, zda na něj nedolehnou ekonomické sankce namířené proti Rusku.

Jacenko, který zastává roli technologického šéfa Revolutu, se vyjádřil hned ve čtvrtek 24. února, kdy Putinova armáda bezdůvodně zaútočila na Ukrajinu. Na Twitter v ruštině napsal: „Doufám, že většina Rusů konečně uvidí, že jejich prezident je jedním z nejdrzejších lhářů v historii… S použitím náznaků o ‚ochraně‘ Rusů zaútočil Putin na mírumilovnou Ukrajinu. Ukrajina byla a bude svobodná!“

V anglické verzi tweetu ještě přidal Jacenko přirovnání Putina k monstru a k Hitlerovi, který podobnou argumentaci, tedy že musí jít někomu vojensky na pomoc, použil už téměř před sto lety. To byla ostatně narážka na nacistický vpád do Československa, odebrání sudetských částí republiky a pozdější okupaci celé země.

I hope, people of Russia will finally realise what a monster and a liar their president Putin is! The stories he’s telling you are similar to what Hitler was telling Germans almost 100 year ago. There’re a lot of great Russians, Putin is not one of them.

Ukraine will be free!

— Vlad Yatsenko ☮️ ?? (@vyatsenko) February 24, 2022

Jeho kolegovi Storonskému to trvalo dalších pět dní, než něco publikoval. Svůj pohled na situaci zveřejnil na blogu Revolutu první březnový den. „Když zvažuji, co říct nebo udělat veřejně, musím vzít v potaz také bezpečí našich kolegů v Rusku. Ti neudělali nic špatného, prostě nám pomohli vybudovat Revolut… Každopádně chci, aby bylo jasno, že od první chvíle mi bylo jasné, že válka není řešení. Tahle válka je špatná a totálně odporná,“ napsal mimo jiné.

V pečlivě a velmi opatrně formulovaném prohlášení se sedmatřicetiletý podnikatel vyhnul ovšem jakékoli přímé kritice Vladimira Putina. Ostatně jméno ruského prezidenta ve třech tisících znacích není k nalezení ani jednou. Stejně jako jednoznačný odsudek, že to je právě Rusko, odkud Storonskij pochází, kdo tuto „totálně odpornou válku“ začal a kdo ji proti nevinným civilistům na sídlištích v Kyjevě či Charkově vede.

V textu se přitom šéf a hlavní tvůrce Revolutu, což je s valuací přesahující 30 miliard dolarů jeden z nejhodnotnějších startupů Evropy, vyjadřuje i ke svému původu: „Pocházím z Ruska a nyní mám britské občanství, kořeny mám ale i na Ukrajině. Můj otec je Ukrajinec.“ Zrovna Storonskij senior přitom může být klíčovou postavou celého příběhu a vysvětlením, proč je junior tak opatrný a proč se nad Revolutem trochu zatahuje obloha.

Jeho otec sice pochází z Ukrajiny, jenže zároveň je vysoce postaveným manažerem v jedné z dceřiných firem ruského polostátního kolosu Gazprom. Nikolaj Mironovič Storonskij je ředitelem společnosti Promgaz, která své mateřské firmě poskytuje projekční, vývojové a konstruktérské práce. Jde o podnik se zhruba sedmi stovkami zaměstnanců. O Storonského otci se tedy sice nedá říct, že by patřil k absolutní smetánce nebo snad mezi Putinovy oligarchy, v moskevském „potravním řetězci“ ale sedí dost vysoko.

Zároveň se už v minulosti objevily pochybnosti, zda Revolutu v jeho cestě za fintechovou slávou nepomáhaly peníze a konexe z Kremlu. A to nejen kvůli zakladatelově otci, ale i kvůli jednomu z akcionářů, jímž je fond DST Global Fund. Jeho spoluzakladatelem je vlivný rusko-izraelský miliardář Yuri Milner, který investoval i do Facebooku nebo Twitteru. K zisku prominentního postavení v Silicon Valley mu ovšem pomáhaly peníze z Kremlem kontrolované banky, jak upozornil deník The New York Times.

Foto: Revolut

Platební karta Revolut

Tyto moskevské vazby Revolutu se propíraly v roce 2019, když společnost kvůli brexitu přesídlila většinu svých aktivit z Londýna do Litvy. Pobaltské státy jsou na cokoli týkající se Ruska extrémně citlivé, nicméně Storonskij a spol. tehdy volání některých tamních politiků, aby Revolutu nebyla udělena litevská bankovní licence, ustáli. I díky tomu, že banka popřela jak přímé vazby na Moskvu, tak tvrzení, že své servery (a data na nich) má umístěné v Rusku.

Zda by na ni mohly dopadnout nynější protiruské sankce, zatím není známo. Storonskij s Jacenkem dlouhodobě upozorňují, že firma byla založená v Británii a nyní sídlí v Litvě, tedy v Evropské unii, že oba mají britské pasy, že vše, co dělají, podléhá britskému, respektive unijnímu právu a že s Kremlem nemají nic společného.

Po celém světě Revolut, který Storonskij s Jacenkem založili v Londýně v roce 2015, využívá přes 12 milionů lidí a stovky tisíc klientů má i v Česku, kde působí od roku 2017. Není to jediná jeho vazba na Česko – jedním z raných investorů do firmy byl londýnský fond Seedcamp, který je hodně aktivní i v tuzemsku, kde investuje nejčastěji s Credo Ventures. Do jeho portfolia patří zdejší startupy jako Rossum, LIV nebo Davinci TS.

A prostřednictvím svého šéfa je tak Revolut jednou ze tří bank, které operují v Česku a které mají přímou expozici na Rusko. Dále to jsou Sberbank, která už kvůli dopadům sankcí v Česku fakticky skončila, a malá Expobank CZ, již vlastní kazašský bankéř a miliardář Igor Kim, který dostal v minulosti ruské státní vyznamenání. Expobank, jež invazi na Ukrajinu odsoudila, je nicméně už nějakou dobu na prodej.