Klimatické změny jsou nejen environmentálním rizikem, ale ve výsledku také finančním a hospodářským. S touto premisou podnikla Evropská centrální banka (ECB), která plní roli dozorující autority nad eurozónou, takzvaný klimatický zátěžový test. Jeho výsledky přitom pro 41 zkoumaných bank nevyznívají úplně dobře.

Klimatický zátěžový test je jen přezkumem, jehož cílem je posoudit pokrok bank při začleňování klimatických a environmentálních rizik do jejich podnikání. Banky poskytovaly ECB informace v rámci tří kategorií – jejich vlastní schopnosti zátěžového testování, závislosti na odvětvích emitujících oxid uhličitý a jejich výkonnosti při různých scénářích v několika časových horizontech.

Náhlý skok cen emisních povolenek v kombinaci se záplavami a suchem způsobí největším bankám z eurozóny ztráty nejméně 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Částka je součtem úvěrových a tržních ztrát ve scénáři, který zahrnuje sucha, vedra a záplavy.

Ačkoliv se jedná o nejhorší scénář, který Evropská centrální banka modeluje, tak upozorňuje, že reálné ztráty by mohly být ještě vyšší, protože nebere v potaz i negativní ekonomické efekty spojené s klimatickými změnami jako takovými.

„Banky v eurozóně musí urychleně zvýšit úsilí o měření a řízení klimatických rizik, odstranit současné nedostatky v údajích a přijmout osvědčené postupy, které již v tomto sektoru existují,“ uvedl v prohlášení předseda dozorčí rady ECB Andrea Enria.

Test rovněž zjistil, že většina bank z eurozóny nemá rámec pro modelování klimatických rizik. Při poskytování úvěrů je tak až 80 procent zkoumaných bank obvykle nezohledňuje.

Italský ekonom Andrea Enria, předseda dozorčí rady ECB

V příštích třiceti letech by banky mohly zároveň výrazně tratit v důsledku přechodu společnosti na udržitelnější způsoby života a proměny struktury průmyslu. Ze sektorů, které patří k výrazným znečišťovatelům, totiž banky podle ECB získávají nezanedbatelné množství finančních prostředků. V souhrnu téměř dvě třetiny příjmů bank od nefinančních podnikových zákazníků pocházejí z průmyslových odvětví s vysokou produkcí skleníkových plynů.

Zcela katastrofálně však report nevyznívá. ECB zároveň poznamenala, že oproti předchozím letům jsou vidět pokroky a v každé zkoumané oblasti alespoň nějaká z bank byla schopná dosáhnout dostatečných výsledků. S ohledem na to ECB plánuje navázat na zjištění a doporučení pro konkrétní banky. Hlavní důraz bude kladen na pomoc při budování jejich interních rámců pro zátěžové testování klimatických rizik.

S přispěním ČTK.