Již delší dobu se spekuluje o tom, že komunikační aplikace WhatsApp, jež spadá od roku 2014 pod Facebook, spustí novinku, na kterou by uživatelé ještě před před několika měsíci nebo lety v žádném případě nepomysleli. Řeč je o reklamě, která je dnes běžnou součástí jak Facebooku, tak Messengeru, ale i dalších známých komunikačních služeb. WhatsApp nicméně dlouho odolával, jelikož si od počátku zakládal na tom, že poskytuje šifrovanou komunikací, do níž by neměli mít její tvůrci přístup.

A i když nepůjde o reklamy, které se zobrazí mezi klasickou konverzací, podobně jako u Facebook Messengeru, kde jsou všechny zprávy analyzovány za pomocí umělé inteligence pro lepší personalizaci reklam, dá se očekávat, že bude jejich počet ve WhatsAppu postupně růst. Reklamy se začínají zobrazovat náhodným uživatelům přímo na hlavní obrazovce po otevření WhatsAppu s nastavením statusu, kde se zobrazují také příspěvky podobné stories na Facebooku či Instagramu.

Uživatelům se to pochopitelně nelíbí a po posledních aktualizacích aplikace tak na sociálních sítích vyhrožují, že WhatsApp nadobro opustí. S těmito kroky nesouhlasili ani původní zakladatelé WhatsAppu, Jan Koum a Brian Acton, kteří v průběhu letošního roku kvůli neshodám z Facebooku odešli. Ve firmě Marka Zuckerberga vydrželi po akvizici své aplikace téměř 4 roky. Původní tvůrci WhatsAppu kdysi zvažovali, že by byla aplikace placená, dokonce experimentovali s drobným ročním poplatkem, ale na trvalé zpoplatnění nakonec nikdy nedošlo.

Nyní je ovšem čas, aby začal WhatsApp něco vydělávat. Počet aktivních uživatelů totiž nedávno překročil hranici 1,5 miliardy měsíčně a náklady neustále rostou. Z jednoduché chatovací aplikace se tak podobně jako z Instagramu, který rovněž patří pod Facebook, stává robustní platforma, do které velmi pravděpodobně přibudou i další pokročilé funkce, propojené se službami Facebooku.

Za podobné kroky byl Facebook kritizován mnohokrát právě i u zmíněného Instagramu, který se čím dál více začíná spojovat s hlavní a největší sociální sítí. Mimo stories a příspěvků, které jsou mezi sebou propojeny, na sebe navazuje například i společná reklamní platforma. Právě takové propojování a čím dál větší závislost Instagramu na Facebooku, spojená s rostoucím počtem reklam, vedla ke stejnému scénáři jako v případě WhatsAppu. Facebook letos po šesti letech opustili spoluzakladatelé Instagramu Kevin Systrom a Mike Krieger, kteří pociťovali dlouhodobé napětí mezi nimi a vedením.

Kam tohle vše směřuje? Ukazuje se, že Facebook a jeho další služby se postupně překlápějí z onoho hodného bratra, kterému věří spousta uživatelů, v gigantickou firmu, na kterou je vyvíjen nejen tlak veřejnosti, uživatelů či vládních představitelů, ale také stávajících akcionářů, představenstva a nových investorů, kteří ze sociálních sítí chtějí vytáhnout co nejvyšší zisk. Tento fakt uvnitř Facebooku vyvíjí tlak na vývoj funkcí, které se uživatelům na první pohled nemusí líbit, ale bez nich to dle vedení jednoduše nejde.

Reklam přibývá, organického dosahu naopak ubývá a mezi uživateli se řeší, jak vlastně Facebook reklamu a obsah zobrazuje. Především reklama byla vždy předmětem diskuze, protože Facebook sbírá spoustu osobních dat, které později využívá ke znepokojivě přesné personalizaci. Nejde ovšem pouze o obsah, který uživatelé lajkují či komentují, nebo fotografie, které si zobrazují, ale i o osobní konverzace v Messengeru, kde se reklama již delší dobu zobrazuje také, a upravena je i na základě napsaných zpráv.

Jak vlastně Facebook nakládá s daty?

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg se veřejnosti vždy snažil tvrdit, že jeho firma data žádným způsobem neprodává ani nezneužívá k účelům, které by šly proti podmínkách nebo se kterými by nebyli uživatelé naplno seznámeni. Ještě před několika lety se nicméně Facebook spoléhal na to, že většina uživatelů při registraci nového účtu podmínky jednoduše přeskočí a vůbec se nebude zaobírat tím, jak je s jejich daty nakládáno. V průběhu času tak byli uživatelé mnohokrát překvapeni, když například zjistili, že může Facebook dále využívat jejich nahrané fotografie ke komerčním účelům.

Na žádné sociální síti totiž ve skutečnosti uživatelé obsah naplno nevlastní a Facebook, stejně jako jeho další služby, si s ním může dělat relativně cokoliv. Horší ale je, když taková data poskytne třetím stranám. Aby tomu sociální síť zabránila, omezila za poslední měsíce přístup k datům sítě mnoha externím službám a pro uživatele vytvořila speciální nástroje pro správu soukromí a dat, která jsou předávána. Za některé chyby v minulosti nicméně bude Facebook platit ještě hodně dlouho, což mu snižuje kredibilitu v očích veřejnosti.

Jednou z takových chyb bylo například otevření platformy externím vývojářům aplikací na Facebooku, kteří tak mohli získat citlivá data uživatelů bez jejich plného vědomí. Ostatně i kvůli tomu Zuckerberg v letošním roce zažíval krušné časy, až se mluvilo o jeho možném odstoupení z pozice CEO. Veřejnost ovšem uklidnila některá vyjádření, na která se Zuckerberg dlouhodobě připravoval, a na chvíli byl klid.

V tomto týdnu se ovšem objevily dokumenty publikované členem britského parlamentu v souvislosti s vyšetřováním Facebooku, které ukazují nejen to, že Mark Zuckerberg v některých vyjádřeních nebyl tak úplně přesný, ale zároveň poukazují na dodatečné problémy a také na četnou interní e-mailovou komunikaci uvnitř vedení Facebooku.

Nakládání s daty sbíranými Facebookem bylo v některých ohledech katastrofální, a kdyby byli uživatelé schopni podobnou informaci rozklíčovat a naplno pochopit již dříve, dnes by možná Facebook zdaleka nebyl tam, kde je dnes. Dokument například tvrdí, že se Facebook v minulosti snažil utajit aktualizaci podmínek jedné z verzí aplikace na Androidu, která umožňovala společnosti sbírat data z nahrávaných rozhovorů a také všech textových zpráv zaslaných či přijatých uživatelem.

Nejhorší na tom všem ale je, že jedna ze strategií Facebooku byla zpoplatnění přístupu vývojářům k podobně citlivým datům, která by mohli využít ve svých externích aplikacích. Nakonec k tomu nedošlo, ale ukazuje to na přístup, který vedení Facebooku k potenciálně soukromým datům uživatelů mělo a jak s nimi dále nakládalo. Kdyby se o nakládání s daty nezačali zajímat samotní vývojáři, veřejnost i soud či americký kongres, možná by dnes Facebook opravdu vybíral peníze za to, že o uživatelích poskytuje velmi podrobné sociální profily.

Všem stejně? Ne tak úplně

Mezi jednáními Facebooku s velkými vývojářskými společnostmi tak v jednu chvíli dokonce bylo, že jim Facebook poskytne svá cenná data zdarma, výměnou za to, že budou na síti nejen prezentovat své aplikace, ale zároveň Facebooku poskytnou data o uživatelích jednotlivých aplikací. I na to ovšem došlo jen částečně. Facebook se navíc rozhodl i přes restrikci většiny vývojářů k mnoha soukromým datům umožnit takzvaný „whitelisting“, který pro některé vybrané společnosti nabízel přístup i do citlivějších dat, jako jsou například data propojená s přáteli a ne pouze vlastním profilem.

Je tak nad slunce jasné, že Facebook ve spojitosti s daty a zodpovědností stále pokulhává a v minulosti udělal mnoho chyb, ze kterých se evidentně nechce naplno poučit. Je dost možné, že mu všechny tyto kroky z minulosti projdou a jakmile utichne zájem úřadu a poškozených uživatelů, půjde se jednoduše dál.