Nedlouho poté, co německá finanční společnost Wirecard v červnu 2020 oznámila, že z bankovních účtů správců jejího majetku zmizelo v přepočtu asi 50 miliard korun, nasedl její rakouský provozní ředitel s českými kořeny Jan Marsalek na soukromé letadlo, odletěl do Běloruska a odtud jel autem do Moskvy. Tam dostal ruský pas s falešným jménem. Vyšetřovatelé a zpravodajci několika západních zemí jej kromě finančního podvodu nově podezřívají i ze špionáže pro Rusko, které se měl věnovat téměř deset let.

Je to kauza, kterou zmapoval i Netflix a kvůli níž generální ředitel Wirecard Markus Braun stojí před soudem. Jeden z nejhledanějších lidí na seznamu Interpolu, nyní třiačtyřicetiletý bývalý provozní ředitel společnosti Jan Marsalek, je už déle obviněn z krádeže stovek milionů dolarů od investorů. Podle informací deníku The Wall Street Journal navíc už jako manažer v Wirecard i později jako hledaný zločinec finančně podporoval ruské špionážní aktivity a fungoval jako prostředník mezi ruskou zahraniční rozvědkou SVR, vojenskou rozvědkou GRU a sítí agentů v evropských zemích.

Navzdory statusu hledané osoby se Marsalekovi v roce 2021 podařilo ve Velké Británii na vlastní jméno s českým pasem – jedním z řady cestovních dokumentů, které vlastnil – založit nyní již zaniklou poradenskou firmu, píše The Wall Street Journal. Právě tu mohl podle úřadů a nejmenovaných vyšetřovatelů použít k financování sítě agentů, do které patřila i pětice Bulharů, dvě ženy a tři muži, která se letos v září poprvé objevila před britským soudem. Úřady už tehdy uvedly, že součástí spiknutí je také Marsalek, ten však v případu obviněn nebyl.

Nyní podle západních zpravodajských služeb údajný agent Ruska přebývá v Dubaji, odkud se podílí na budování nového uspořádání africké obchodní a vojenské sítě „Putinova šéfkuchaře“, zemřelého oligarchy a bývalého šéfa ruské vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jehož žoldnéři bojovali mimo jiné na Ukrajině na straně ruských invazních sil.

Pro ruské rozvědky nicméně Marsalek pracoval i v době, než uprchl do Ruska. Západní vyšetřovatelé jej podezřívají, že jako vysoce postavený manažer Wirecard předával ruským službám informace o klientech této finanční společnosti, především o německé Spolkové zpravodajské službě (BND) a spolkovém kriminálním úřadu.

Ačkoliv německé úřady tvrdí, že identity jejich agentů nebyly přímo napojené na tajné bankovní účty, jež vedly u Wirecard, jejich ruské protějšky mohly získat lepší představu o rozsahu a místě působení německých zpravodajců. Zdroje ze zpravodajské komunity popsaly, že pro některé zaměstnance bylo přesto nutné vytvořit nové identity kvůli potenciálnímu úniku dat.

Marsalekův německý advokát na žádost o komentář pro Wall Street Journal nereagoval, stejně tak se odmítla vyjádřit vláda Spojených arabských emirátů, kde se podezřelý nyní údajně nachází. Mluvčí ruské vlády řekl, že vyšetřování údajného propojení mezi Marsalekem a ruskými rozvědkami je „zpolitizované“.

Marsalek se narodil v roce 1980 v Klosterneuburgu, malém městě nedaleko Vídně. Jeho děd Hans Marsalek byl etnickým Čechem, komunistou a členem odboje za druhé světové války, který přežil uvěznění v koncentračním táboře. Hans Marsalek později položil základy současné rakouské zpravodajské služby a obdržel nejvyšší vyznamenání za služby státu, píše americký deník. Dříve v letošním roce rakouský historik Thomas Riegler ve státních archivech objevil náznaky, že Hans Marsalek byl pravděpodobně dvojitým agentem pracujícím pro Sovětský svaz.

Jan Marsalek svoji první firmu, která prodávala počítačový software, založil v roce 1999. Bylo mu tehdy 19 let, odešel ze střední školy a naučil se základy programování. K Wirecard se připojil o léta později. Na stole v kanceláři v mnichovském sídle Wirecard měl Marsalek podle výpovědi dvou lidí sošku ruského prezidenta Vladimira Putina.

S přispěním ČTK.