Skandál, který zmapoval i Netflix, pokračuje. Začíná soud s šéfem zkrachovalé firmy Wirecard

V roce 2020 otřásl finančními trhy krach společnosti Wirecard. Dnes začíná soudní řízení, které chce rozplést, jak k němu došlo.

wirecard-ceo2

Foto: Wirecard/CzechCrunch

Dlouholetý šéf německého Wirecardu Markus Braun

Kauza německé firmy specializující se na zprostředkovávání plateb Wirecard míří do další fáze. V Mnichově dnes totiž začíná soudní řízení s jejím bývalým generálním ředitelem Markusem Braunem a dalšími manažery na vysokých pozicích, které mnichovská prokuratura letos obvinila z podvodu, zpronevěry a účetních manipulací. Řízení začíná téměř dva a půl roku od chvíle, kdy společnost zkrachovala. Informovaly o tom tiskové agentury.

Vídeňský rodák Markus Braun je od června roku 2020 ve vyšetřovací vazbě a hrozí mu až patnáct let za mřížemi. Po celou dobu ale odmítá, že by zpronevěřil peníze a tvrdí, že je obětí podvodu, který se odehrál bez jeho vědomí. Vzhledem ke složitosti případu je slyšení naplánováno na sto dní a soud se zřejmě protáhne až do roku 2024. Předsedající pětice soudců musí pročíst materiály shromážděné ve více než sedmi stech svazcích dokumentů.

Prokurátoři podali žalobu letos v březnu, kdy Brauna obvinili spolu s bývalým účetním Stephanem von Erffou a šéfem pobočky Wirecard v Dubaji Oliverem Bellenhausem, který se stal důležitým svědkem. Podle žalobců si trojice vymyslela mimořádně ziskové aktivity, zvláště v Asii, aby vyvolala důvěru, že Wirecard je úspěšnou společností.

Jenže skutečná situace byla zcela jiná. Podkladová aktiva v Dubaji, na Filipínách a v Singapuru totiž vůbec neexistovala a dokumenty byly podle prokurátorů zfalšované. Banky a dluhopisoví investoři pak firmě půjčili 3,1 miliardy eur s mylným předpokladem, že dlužník je úspěšná, prosperující, řádně řízená a bonitní společnost. Prokuratura tvrdí, že Braun a další dva obvinění přitom už od roku 2015 věděli, že aktivity Wirecardu jsou ztrátové.

Kolaps Wirecardu poškodil banky a držitele dluhopisů, ale také desetitisíce akcionářů podniku. Tržní hodnota firmy Wirecard po jejím zařazení do hlavního indexu frankfurtské burzy DAX v září 2018 překročila dvacet miliard eur, tyto peníze se však následně rozplynuly. Wirecard v červnu 2020 vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (46,2 miliardy korun).

Společně s tím skončila i naděje Německa na vytvoření nového technologického šampiona, který by konkuroval firmám z amerického Silicon Valley. O celém skandálu navíc letos Netflix natočil dokument, který přibližuje, jak tým investigativních novinářů odhalil podvod nevídaného rozměru.

Pád firmy Wirecard poškodil i německé regulační orgány a politické instituce, protože varovné signály existovaly už několik let, aniž by si toho kdokoliv povšimnul. Mnichovští prokurátoři se po sérii kritických článků o firmě dokonce nejprve postavili na stranu firmy a místo Wirecard začali vyšetřovat novináře a některé obchodníky. Po pádu firmy odstoupil šéf německého úřadu pro finanční dohled BaFin Felix Hufeld.

wirecard-ceo2

Přečtěte si takéByl to podvod. Bývalému šéfovi zkrachovalé německé společnosti Wirecard hrozí až 15 let za mřížemi

Braun je také obviněn ze zneužití důvěry, protože přiměl Wirecard zaplatit více než dvě stě milionů eur téměř neznámé společnosti, což byl manévr, který vymyslel se svou tehdejší pravou rukou, provozním ředitelem Wirecardu Janem Marsalekem. Část těchto peněz se pak vrátila těmto dvěma mužům. Marsalek po vypuknutí skandálu uprchl a nyní je na seznamu nejhledanějších osob Interpolu. Podle Financial Times jeho stopy vedly do Ruska.

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřila se na zpracovávání plateb a na finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy v roce 2020 zasáhl i klienty v České republice.

S přispěním ČTK