Před necelými dvěma lety otřásl finančními trhy krach společnosti Wirecard. Mnichovská firma specializující se na zprostředkovávání plateb byla v Německu vzývaným hráčem na poli finančních technologií, jenže během pár týdnů zkolabovala. Vyšetřovatelé následně 21 měsíců rozplétali, jak mohlo k takovému krachu dojít, a mnichovská prokuratura nyní obvinila bývalého předsedu představenstva Wirecardu Markuse Brauna z podvodu, zpronevěry a účetních manipulací.

Vídeňský rodák Braun je od předloňského června ve vazbě, jakékoliv pochybení odmítá a tvrdí, že je sám obětí podvodu. Nyní mu hrozí až 15 let vězení. Prokuratura obvinila také dva další bývalé manažery Wirecardu a pokračuje i vyšetřování dalších podezřelých. Braunův dlouholetý kolega a provozní ředitel Wirecardu Jan Marsalek před úřady raději prchl a Interpol ho již v roce 2020 zařadil mezi nejhledanější osoby světa. Podle Financial Times by se mohl skrývat v Rusku.

Prokuratura tvrdí, že Braun a další dva obvinění už od roku 2015 věděli, že aktivity Wirecardu jsou ztrátové. Viní je z toho, že si od bank a dluhopisových investorů podvodně vypůjčili 3,1 miliardy eur (zhruba 77 miliard korun) na krytí nákladů podniku. Zprávy o hospodářských výsledcích Wirecardu byly podle prokuratury několik let lživé. V nich byla například uváděna hotovost údajně uložená na účtech u asijských bank, které však neexistovaly.

Přikrášlená čísla

„Nejpozději koncem roku 2015 bylo všem obviněným jasné, že společnost Wirecard AG dosahuje ze skutečného podnikání jen ztrát, což nakonec povede k platební neschopnosti,“ uvedli dle deníku The Wall Street Journal vyšetřovatelé. „Zveřejněním značně přikrášlených čísel chtěli zúčastnění vzbudit v investorech dojem, že Wirecard AG je obchodně úspěšnou a solventní společností.“

Problémy vyšly na povrch ve druhé polovině června 2020. Tehdy se ukázalo, že v rozvaze Wirecardu za předchozí rok chybí dvě miliardy eur. Cena akcií se okamžitě zřítila a už se nikdy nevzpamatovala. Když firma přiznala, že chybějící peníze zřejmě vůbec neexistují, byl její šéf Markus Braun zatčen a Wirecard následně vyhlásil insolvenci. V srpnu pak mnichovská společnost přišla o pozici v prestižním akciovém indexu DAX, v němž je třicet předních veřejně obchodovatelných německých firem.

Kolaps Wirecardu nepoškodil pouze banky a držitele dluhopisů, ale také desetitisíce akcionářů podniku. Tržní hodnota firmy Wirecard po jejím zařazení právě do hlavního indexu frankfurtské burzy DAX v září 2018 překročila 20 miliard eur, tyto peníze se však následně rozplynuly. Pád firmy zruinoval i samotného Brauna, který do akcií Wirecardu investoval téměř celé své jmění, upozornila agentura DPA.

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřila se na zpracovávání plateb a na finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy v roce 2020 zasáhl i klienty v České republice, s Wirecardem dříve spolupracovalo například Twisto.

S přispěním ČTK.