Finský developer počítá emise i u projektů v Česku. Nejnáročnější jsou materiály a správa budovy

YIT instaluje fotovoltaické elektrárny, využívá i řízené větrání se zpětným využitím tepla. Chce tím snížit emise až na polovinu.

Eliška NováEliška Nová

vesi1

Foto: YIT

Vizualizace projektu rezidenčního areálu Vesi Hostivař

Emise skleníkových plynů si nejčastěji člověk vybaví, když sedne do auta nebo když vidí stoupající kouř z továrního komínu. Až 36 procent emisí oxidu uhličitého v Evropě ale vyprodukují budovy. Finský developer YIT, který má několik projektů v Česku, plánuje do roku 2030 snížit svoji uhlíkovou stopu až o polovinu oproti roku 2019. Směřuje k tomu přitom různými cestami.

Od roku 2020 si společnost YIT vede statistiky oxidu uhličitého a stanovuje u svých projektů uhlíkovou stopu. „Používáme k tomu evropskou metodiku výpočtu, která stanovuje množství CO2 v projektech v závislosti na použitých materiálech a jejich množství,“ uvedl pro CzechCrunch generální ředitel YIT Stavo Marek Lokaj.

Díky tomu může YIT říct, že za největším objemem emisí stojí užívání budovy a významnou částí přispívají ke znečištění také použité výrobky a materiály. Zatímco správa domu stojí až za 58 procenty emisí, materiály za 38 procenty. Zanedbatelná je paradoxně počáteční fáze projektu, tedy doprava spojená s výstavbou a pak samotná stavba. Ty stojí dohromady za čtyřmi procenty emisí.

K tomu, aby developer emise snížil, směřuje hned několika kroky. „Už při navrhování projektů se snažíme myslet na taková řešení vytápění, chlazení, větrání a osvětlení, která budou během užívání budovy co nejméně zatěžovat životní prostředí a zároveň snižovat spotřebu zdrojů,“ líčí Lokaj. Ostatně ani se spotřebou to není u energií slavné, v Evropské unii domy spotřebují až čtyřicet procent energie.

Koupelna v Lappi Hlobětín

Přečtěte si takéKoupelnu vyrobí v továrně, na stavbu ji usadí jeřáb. Finská firma zavádí prefabrikáty i v Česku

Například pro projekt Lappi Hloubětín tak Finové budou instalovat systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. To má vytvářet v bytě prostředí, kde se škodlivý oxid uhličitý nehromadí, zároveň je zajištěný neustálý přísun čerstvého vzduchu. Tím, že k tomu není potřeba větrat, ani nedochází k tepelným ztrátám. „Odváděný vzduch pak předává teplo tomu přiváděnému,“ vysvětluje Lokaj.

YIT ale chce do svých projektů víc zapojovat také obnovitelné zdroje. V projektu v Hostivaři tak pro změnu plánuje instalovat fotovoltaickou elektrárnu. Ta má pokrýt část spotřeby elektřiny ve společných částech domu a na osvětlení celého komplexu. Kromě energeticky úsporných domů se developer pustil i do výstavby domu pasivního, který plní ještě přísnější kritéria energetických úspor. Zatím jde o jeden projekt, budova stojí v areálu Hyacint v Modřanech.

Finský developer zároveň využívá takzvaný zelený beton, který je z recyklovaného kameniva. V hostivařském projektu přírodní kámen nahradili recyklovanou variantou zcela, čímž podle výpočtů ušetřili asi tři procenta emisí CO2. Něco podobného ostatně dělá i Skanska se svým rebetongem.

Budoucnost ve dřevě a geotermálních zdrojích

Zkušenost ze zahraničí ale zároveň ukazuje, že možností je mnohem víc. A postupně se budou patrně nabízet i v tuzemsku. Doma ve Finsku totiž YIT instaluje například i tepelná čerpadla. Ve Skandinávii, konkrétně v projektu Merenkulkijanranta využívají energii mořské vody k termoregulaci budovy.

Do budoucna YIT počítá rovněž s využíváním geotermálního zdroje tepla, například v kombinaci se zelenou elektřinou. Tím chce developer dojít k bezemisnímu ohřevu. Ve Finsku i v Norsku se pak společnost dohodla také na nákupu elektřiny z větrných zdrojů.

A kromě zmíněného zeleného betonu se YIT ohlíží i po jiných stavebních materiálech. Předloni tak developer poprvé začal stavět ve finském městě Tampere z dřevěných modulů. Právě tam si chce ozkoušet, nakolik je na tom dřevěná stavba s emisemi lépe než ta betonová.

Na budovy a jejich emise se chce zaměřit i Evropská unie. Důvod je jednoduchý, na rozdíl od jiných odvětví je u nich relativně snadná náprava. EU letos představila strategii, jejíž součástí je také plán, aby se emise v budovách snížily do roku 2030 až o šedesát procent. Zároveň evropská sedmadvacítka navrhuje podporu komplexních renovací domů.

Rubriku Bydlení a reality podporujíidealni_najemce-retina