Když se řekne cloud, může být složité představit si něco hmatatelného. Ale není se čemu divit, on totiž ani cloud jako takový hmatatelný příliš není. Že je s ním ale něco špatně, pocítíte okamžitě třeba jako zákazník e-shopu, když vám nejde objednat zboží, nebo jako zaměstnanec, když se nemůžete připojit do firemních aplikací. V Česku se na cloudové technologie specializuje také společnost ČMIS, která má velké plány.

„Do dvou let chceme vyrůst v tržbách na 100 milionů korun,“ hlásí ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Pavel Hofrichter, výkonný ředitel ČMIS, což je zkratka pro Českomoravské informační systémy. S kolegy se ve firmě zabývají hostingem a cloudovými i serverovými řešeními, přičemž právě cloud a vše, co na něm může běžet, je stále důležitější.

Jednak je to důležité pro samotný ČMIS, který má v Praze postavené vlastní datacentrum, ale logicky i pro jeho zákazníky. Firmy si zejména v posledním roce ještě významněji uvědomily potřebu digitalizovat, s čímž často přechod na vzdálené cloudové servery, k nimž mohou bez problémů přistupovat kdykoliv a odkudkoliv, souvisí. I proto plánuje ČMIS rychle růst a také nakupovat.

Slovo cloud už je několik let všude. Všechno běží v cloudu, všichni tam musí přejít, ale pojďme na začátek říct to základní – co to ten cloud vlastně je?
Cloud je jednoduše vysoká dostupnost, rychlost, rychlá implementace, zabezpečení. Jelikož se už v tomto byznysu pohybuji intenzivně sedm let, tak mohu říct, že situace určitě není taková, že se všichni sejdeme v cloudu, kde bude všechno, jak se hlásilo před deseti lety. Realita je jiná. Samozřejmě chceme, aby se směřovalo cloudovým směrem, nicméně víme, že bude velké procento zákazníků, kteří do cloudu nikdy nepřijdou. I my jsme se tomu museli přizpůsobit, a přestože je pro nás cloud hlavní část byznysu, dál stavíme spoustu řešení tzv. on-premise u zákazníka.

Lze říct, kolik firem dnes cloud využívá?
To je těžká otázka, ale bavíme se o desítkách procent. Obecně máme zákazníky, kteří mají byznys aplikace běžící u nás v cloudu, kde dostávají vysokou dostupnost, zálohování, bezpečnost, a poté mají některé části služeb či aplikací u sebe, protože nepotřebují tak vysokou dostupnost. Když jim služba den nepoběží, není to takový problém. Pak jsou zákazníci, kteří do cloudu nikdy nepůjdou, a to z různých důvodů.

Jaké jsou ty hlavní důvody? Jaké má cloud výhody a nevýhody?
Cloud má nesporné výhody ve škálovatelnosti. Například startupy či e-commerce projekty chtějí platit pouze za výkon, který využívají. Například Albatros Media nebo Rohlík, kteří jsou našimi klienty, mají velký obrat před Vánoci, a tak si chtějí na měsíc nebo na dva pořídit mnohem více výpočetního výkonu, ale nechtějí si k tomu kupovat hardware za miliony korun. A tak využijí naši službu pay-as-you-go, pronajmou si naše služby, zvýší výkon a po Vánocích ho zase jednoduše sníží.

Druhá velká výhoda je ve správě. Když získáme nového zákazníka, jen ho zakomponujeme do našeho velkého cloudového balíku a implementace řešení proběhne v řádu hodin. Když si budu chtít postavit celé řešení u sebe, zabere to několik měsíců, v lepším případě týdnů. V cloudu je vše rychlejší, samotné nasazení i následné škálování. Když potřebujete ze dne na den dvojnásobně navýšit výpočetní výkon, je jediným řešením cloud. Pokud ho nemáte, nezvládnete to.

Jaké hlavní důvody mají firmy, aby nevyužívaly cloud?
Už neříkají, že potřebují vidět servery, jak jim svítí a blikají pod stolem, ale pořád hraje velkou roli smýšlení nad tím, kde jsou jejich data uložená. Nám v tom hodně pomáhají produkty od Microsoftu, které rovněž nabízíme. Pokud firma využívá e-maily od Microsoftu, které jsou uložené někde na serverech v Irsku a pořádně neví kde, tak už pak nemá takový problém nechat běžet svůj ERP systém na serverech v Praze.

Druhý důvod, proč firmy cloud nechtějí, bývá ekonomický. My měníme infrastrukturu každé tři roky, abychom zajistili maximální výkon našim zákazníkům. Zatímco firmy, které mají vlastní hardware, ho za pět let odepíšou a v provozu ho mají třeba ještě další dva roky. Když si spočítají návratnost celkových nákladů na vlastní hardware, tak jim cloud výhodněji nevyjde, taková je realita.

Nakonec některé firmy také řeší technické problémy z pohledu připojení k internetu. Potřebují, aby měly cloud neustále dostupný, ale v případě, že jsou například někde na periferii a nemají tak rychlou konektivitu, je gigabitová lokální síť vždy rychlejší než třeba 50megabitové připojení.

Když jste zmínil geopolitiku dat, to je věc, která se často diskutuje, ale je to reálně tak velké téma i pro samotné firmy? Je dnes důležité řešit, kde mám data uložená, z hlediska bezpečnosti?
Za mě k tomu důvod není. Někdy to bývá problém třeba u firem, jež vznikaly v 90. letech a mají konzervativnější zakladatele, kteří chtějí mít všechno „doma“. Dnes již ale od těchto majitelů přebírají firmy synové či profesionální management, kteří chtějí využívat moderní technologie, což cloudu pomáhá. To vnímám jako důležitou věc. A jak jsem říkal, když už mohou mít firmy uloženou poštu někde mimo firmu, není důvod, aby tam neměly i své další systémy.

To mi přijde poměrně časté – někteří říkají, že nechtějí mít uložená data na serverech někde v zahraničí, ale pak využívají spoustu dalších služeb, které mají servery všude po světě. Jakou máte zkušenost?
U jednoho zákazníka jsme řešili, že nechtěl data ukládat na našem cloudu, ale když jsme se ho zeptali, kde si data ukládá, tak jsme zjistili, že na Dropboxu. Ptali jsme se, zda ví, kde jsou ta data reálně uložená, na což neuměl odpovědět. Takových legračních historek je spousta, zejména proto, že rozhodnutí managementu či ředitelů jsou často iracionální a nedávají žádný smysl, ani technický, ani ekonomický. Lidé se často rozhodují pocitem, zejména v menších firmách, kde nemají IT management.

Když to otočíme na druhou stranu, co to vlastně znamená dělat cloudový byznys jako v případě ČMIS? Co všechno potřebujete?
Bez ohledu na to, jaké máme počítače a servery a jestli jsou od HP nebo IBM, tak zcela zásadní je návrh architektury a topologie celého řešení. U nás má vše na starosti zakladatel Václav Svátek a jde o absolutní alfu a omegu našeho byznysu. Tím se řeší, jak bude vypadat produkce, jak a kam se budou zálohovat data, jaké nástroje se k tomu využijí, jak se bude vše monitorovat.

Právě architektura, zálohování a monitoring jsou tři základní věci, které řešíme v případě, kdy stavíme řešení u zákazníka. V cloudu je pak jen dál rozšiřujeme. Data centra nebo servery jako takové, o nichž se vždy mluví, jsou vlastně v uvozovkách to nejmenší. Klíčem k úspěchu je postavit celou architekturu za tím.

Píšete, že zjednodušujete byznys firmám, které podnikají v oblastech výroby, obchodu a služeb. Čím?
Naším cílem je poskytovat firmám datovou či výpočetní infrastrukturu a k tomu příslušný software, přičemž firmy, ať už mají nějaké IT oddělení, nebo nemají, vůbec nemusí řešit, kde a jak vše běží. Provozujeme hosting jejich aplikací a mají nepřetržitý přístup k našim technikům. Firmy si uvědomují, že bez IT již fungovat nemohou a že jejich know-how je právě v datech, která mají. Tím pádem jsou ochotné více investovat do bezpečnosti a kvalitního servisu.

Když se řekne cloud, představím si především AWS nebo Azure. Jsou to pro vás konkurenti, nebo partneři?
V krátkodobém či střednědobém horizontu jsou pro nás konkurence. Historicky pro nás byli konkurencí, když šlo zákazníkovi o celosvětové pokrytí. Kvůli tomu, že jejich servery běží v Asii i ve Spojených státech, jsme pro ně byli nezajímaví. Dostáváme se ale do stavu, kdy si zákazníci nechtějí jen kupovat infrastrukturu, ale také doplňující služby. Pro nás bude do budoucna dávat smysl spíše spolupráce s těmi velkými hráči, jako je Google, Amazon a Microsoft, a nad jejich infrastrukturou stavět vlastní služby bez ohledu na to, zda firma potřebuje celosvětové pokrytí, nebo ne.

Jaké máte výhody proti těmto velkým globálním hráčům?
První naše výhoda je predikovatelnost nákladů, protože u velkých hráčů obvykle platíte za nějak velký traffic a doplňující služby, které však nejste schopni dopředu napočítat. Další výhoda je osobní přístup. U nás mají klienti na příjmu neustále dostupné naše seniorní techniky. Zní to jako klišé, ale nedokážu si představit, že by měli na WhatsAppu někoho z Microsoftu, kdo by se jim okamžitě věnoval. Občas v tendrech firmy vnímají, že mají data uložená v Česku, ale jak jsem již říkal, už to nebývá nejdůležitější.

Zmiňujete predikovatelnost nákladů. Jste levnější než globální hráči typu Microsoft, Amazon nebo Google?
Nelze paušálně hodnotit ceny, protože se nejedná o úplně stejnou službu. Na konkrétních případech u klientů se ale dostáváme i na 50 % ceny, kterou jim nabízí zmíněná konkurence.

Rozumím, že zmíněná rychlá podpora může být dobrým benefitem. Jak často se vlastně v cloudovém byznysu nějaké velké problémy či výpadky řeší?
Pokud bychom měli hledat společného jmenovatele, se kterým se potýkají všichni poskytovatelé cloudových služeb, tak jsou to problémy na síťové vrstvě, tzv. DDoS útoky. Pokud budu chtít někomu kazit byznys, zaplatím si za pár desítek dolarů DDoS útok a jeho zákazníkům minimálně omezím služby. Někteří větší poskytovatelé mívají sdílené úložiště, kde se takový útok řeší složitěji, ale naše architektura je postavená tak, abychom dokázali takové problémy rychle řešit.

Je tedy z tohoto pohledu jednodušší, respektive bezpečnější, když si data uložím u vás, protože za mě podobné útoky vyřešíte? Nebo je lepší si to postavit u sebe a sám vše hlídat?
Když to vezmu v širokém kontextu naší spolupráce, tedy že ke cloudu připojíme i bezpečnostní služby, jako je firewall, ochrana před DDoS útoky a další, tak to určitě vyjde lépe, protože bych jinak musel mít k dispozici lokální robustní řešení. Firmy tak ale obvykle nepřemýšlí, řeší jen samotnou infrastrukturu. Když mají nějakého šéfa IT, který to dělá 20 let, tak mu věří více, než když přijdu já, kterého nikdy neviděli. Podle mého názoru je přitom pro firmu největším bezpečnostním rizikem právě takový člověk, protože na rozdíl od našich techniků může mít na datech firmy nějaký zájem. Je to ale prakticky nevysvětlitelné.

Přesto za sebou máte rekordní rok. Jak moc vám v něm pomohla pandemie a skutečnost, že se hodně řeší digitalizace všech procesů?
Povedlo se nám získat firmy, které přerostly své dlouholeté poskytovatele. Jakmile museli lidé odejít ze dne na den na home office a firma jim nebyla schopná ani za 14 dnů zprovoznit vzdálené přístupy, tak šéfové bouchli do stolu a začali dávat stávajícím poskytovatelům výpovědi. V tom je společný jmenovatel jediný, a to špatná úroveň technické podpory, kterou jsem zmiňoval. Získali jsme tak například Auto Jarov, Knihy Dobrovský, jazykovou agenturu Skřivánek a další velké zákazníky, protože nebyli spokojení s technickou podporou.

Odkud k vám přecházeli? Od těch velkých zahraničních hráčů?
Naopak. Byli u menších firem, než jsme my, a v jednu chvíli je přerostli.

Jak vlastně vypadá vaše konkurence na lokálním trhu?
Vedle zmíněných velkých hráčů ze zahraničí je tady velká trojka v podobě operátorů O2, Vodafone a T-Mobile. Několik dalších firem má pod sebou KKCG, konkrétně Aricoma, Autocont, Cleverlance a DataSpring, mezi další konkurenty lze zařadit Geetoo, Algotech a České Radiokomunikace. S těmi všemi se potkáváme.

V čem se jednotliví hráči liší?
Když vezmu tři největší lokální hráče, tak tam se nám občas těžko bojuje proti jménu. T-Mobile nebo Vodafone dokáže firmám zajistit navíc také GSM a další mobilní služby. Nám se ale daří dobře dělat hosting aplikací a všech souvisejících služeb, a to jak z technického, tak ekonomického pohledu. Nechceme být jen poskytovatelem infrastruktury, ale chceme dělat služby nad tím, to nás odlišuje od konkurence. I proto se k nám přidal David Hlaváček z Alzy, který v tomto ohledu přináší velké zkušenosti v oblasti optimalizace Microsoft SQL.

Jaké jsou vaše další plány?
Budeme se rozšiřovat v rámci datového centra. V únoru jsme provedli první plánované rozšíření o desítky serverů. Jde o investici v řádu jednotek milionů korun a další významné rozšíření nás pak čeká na konci třetího kvartálu tohoto roku. V září se nám také rozroste obchodní tým o nové kolegy a věříme, že v příštím roce dokážeme náš byznys ještě více nakopnout, bude nás také čekat rozšiřování kanceláří.

Jakým způsobem chcete váš byznys nakopnout v řeči čísel?
Za uplynulý fiskální rok, který nám končí v červnu, bychom nakonec měli skončit s tržbami na úrovni 55 milionů korun (ČMIS původně v předběžných výsledcích uváděl 42 milionů, ale nakonec do fiskálního roku končícího 30. června 2021 zahrnul ještě další příjmy – pozn. red.). Rok předtím jsme měli 36 milionů a plánem je, abychom se do dvou let dostali na 100 milionů korun.

Jak vysoké marže jsou ve vašem byznysu?
Máme tři úrovně, bez ohledu na to, zda jde o řešení on-premise nebo cloud. Nejvíc zisková je logicky práce našich lidí, v ní je naše největší know-how. Druhá úroveň je infrastruktura, procesové paměti a disky, třetí pak softwarové licence od Microsoftu, stejně jako Microsoft 365, které jsou téměř bez marže.

Máte v plánu expandovat do zahraničí?
Máme mezinárodní projekt AppOnFly, jde o provoz terminálových služeb, poskytování softwaru, licencí od Microsoftu a podobně. Jinak se ale poohlížíme spíše po akvizici firem, které jsou implementátorem nějakého ERP systému, protože v tom vidíme velké synergie. ERP systém potřebuje logicky nějakou infrastrukturu a my zase máme zákazníky, kteří ji mají, ale potřebují k tomu ERP systém. Hledáme podobné synergie na úrovni vstupu a podílu ve firmě, ale i na partnerské bázi. Spolupracujeme s firmami, které poskytují připojení k internetu nebo tiskové služby pro podobný typ klientů, jako máme my.