Flow House je dům, který stéká po svahu. A přísně střeží soukromí svých majitelů

Jedno podlaží a různé výškové úrovně jednotlivých částí domu v něm dodávají stavbě ve Zlínském kraji jedinečný charakter.

flow-house6

Foto: Alex Shoot Buildings

Flow House, dům, který plyne po svahu

0Zobrazit komentáře

Rozevírá náruč do širokého okolí, přesto nabízí svým obyvatelům soukromí, které stálo v návrhu budovy na prvním místě. Flow House je domem, který plyne po svažitém terénu, rozevírá interiéry do okolní zeleně a pro své majitele je příjemným úkrytem před veškerými nástrahami dění dnešní doby.

Podoba domu od studia Platforma architekti byla do značné míry ovlivněna konkrétními požadavky investora. Ten chtěl, aby byl zasazený do svažitého terénu nedaleko Zlína tak, aby se otevíral výhledům do širokého okolí. Zároveň ale nechtěl, aby bylo do domu z tohoto okolí vidět.

Se zdánlivě protichůdnými úkoly si brněnští architekti poradili rozvržením čtvercového domu kolem částečně zastřešeného centrálního nádvoří, které je zahradou, terasou a oknem do nebes v jednom.

Právě kruhový otvor ve stropě krotí ostré linie domu a dodává celému prostoru na harmonii. Tu umocňuje vysazený strom, jehož koruna směřuje do kruhového výřezu.

flow-house1

Foto: Platforma architekti

Vizualizace komplexního rozvržení domu

Dalším kritériem investorů bylo minimální narušení krajinného rázu, na což dům reaguje maximálním vytěžením každého centimetru plochy, která mu byla vymezena. Tato plocha navíc nesměla zasahovat pod povrch, což architekti vyřešili tak, že nechali dům stéci po svahu dolů.

Díky svažitosti se ze společenských a aktivních zón v domě nabízí jedinečné výhledy skrze prosklenou fasádu. Zatímco pravá část domu je vyhrazena kuchyni s jídelním stolem a obývacím prostorem, v levé části se nachází malá posilovna s toaletou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vrchní část domu ukrývá koupelny spolu s ložnicemi a do horní části čtvercového monolitu byla taktéž začleněna garáž, která odklání dům od ulice.

Obě části propojují svažitá křídla, do kterých byla zakomponována schodiště. To, které vede z kuchyně do horní části domu, je navíc zrcadlově kopírováno schodištěm v exteriéru, jež se stalo součástí vybudované skalky ve svahu.

Celé panorama zahrady dokreslují okolní stromy, které umocňují klid, jenž na tomto místě vládne.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Praha je světová. Masaryčka bude vstupní brána do města, říká český architekt ze studia Zaha Hadid

Jakub Klaška je prvním hostem našeho nového podcastu Město. V něm si budeme povídat o architektuře či urbanismu se všemi, kdo města tvoří.

Eliška NováEliška Nová

mesto-klaska

Foto: CzechCrunch

Jakub Klaška ze Zaha Hadid Architects je hostem podcastu Město

0Zobrazit komentáře

Souzeny mu byly velké ženy. Architekt Jakub Klaška nejdříve vystudoval Umprum v Praze v ateliéru Evy Jiřičné, pak se vydal do světa. Nakonec až do ateliéru Zahy Hadid, britské architektky iráckého původu, kterou zná snad celý svět. Podařilo se, aby se její rukopis propsal i do samotného centra Prahy a stál u toho samozřejmě i Klaška. „Praha je světová. Místní genius loci funguje a je na co se dívat,“ říká rodák z Jindřichova Hradce v našem novém podcastu, který se jmenuje Město a bude o architektuře, urbanismu nebo dopravě.

Na Masarykově nádraží, kde už stojí hrubá stavba podle návrhu studia Zaha Hadid Architects, který zainvestovala Penta, mají v budoucnu zastavovat mimo jiné i rychlovlaky. Ty jsou přitom podle architekta důležité a Česku stále chybí. „Když se podíváte na západní Evropu nebo třeba na Japonsko, zjistíte, že tam měly rychlovlaky nesmírný dopad. Vývoj technologie bude posouvat i kulturu. Na rychlodráhu bychom proto měli společensky víc tlačit,“ vysvětluje Klaška.

Ten pracuje v londýnském ateliéru už několik let a podílel na desítkách projektů po celém světě. Je mezi nimi kulturní a umělecké centrum v čínském městě Čchang-ša, muzeum historického dědictví ve městě Dirija v Saúdské Arábii nebo bytový dům na 28. ulici v New Yorku. Jeho názor na Prahu i další světová města si můžete pustit v podcastu Město, který najdete v přehrávači níže nebo na Spotify, Apple Podcastech či YouTube.

Ateliér, ve kterém pracuje – a který po smrti Hadid vede její kolega Patrik Schumacher –, se nyní ubírá i různými alternativními směry a zkouší například navrhovat virtuální města. Nedávno tak od studia vznikl návrh na projekt Liberland. Jde o město v takzvaném metaverzu.

„Hodně architektů teď dostává zadání na tvorbu virtuálních prostorů. Budoucnost internetu a virtuálního prostoru je v něčem, co je daleko víc prostorové. Lidé ale budou chtít existovat i nadále v něčem, co bude fyzický svět připomínat, nechtějí počítačovou hru,“ míní Klaška.

V prvním dílu se ještě dozvíte:

  • Jak budovu na Masarykově nádraží nazývají v Zaha Hadid Architects.
  • Proč nakonec v místě nevzniklo víc budov podle světoznámé architektky.
  • Proč se architekti vrhají do navrhování domů a měst ve virtuální realitě.
  • Co vznikne, když se spojí architektura se sochařstvím.

V podcastu Město si budeme povídat o architektuře, urbanismu nebo dopravě se všemi, kdo města tvoří. Odebírat ho můžete na Spotify, Apple Podcastech nebo na YouTube.