Bartoš, Fryc, Hammer, Havrlant. Byznysová elita podporuje špičkové vědce, rozdá mezi ně miliony

Nadace Neuron, kterou vede Monika Vondráková z Abra Software, už rozdělila mezi vědce hodně přes 100 milionů korun.

Luboš KrečLuboš Kreč

bartos-fryc-havrlant

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch / Peter Varga

Ondřej Bartoš, Ondřej Fryc a Jakub Havrlant

0Zobrazit komentáře

Je to trochu jako procházka po jménech první byznysové ligy. Seznam mecenášů Nadačního fondu Neuron čítá nejznámější a nejvlivnější jména tuzemské podnikatelské scény a postupně na něm převládají zástupci mladší generace, kteří si své jmění vybudovali s pomocí jedniček a nul. A stejně dobře se čtou jména těch, které nadace oceňuje. Noví laureáti budou známí v neděli 16. října.

Neuron má byznysovou DNA, protože už v době jeho vzniku v roce 2013 byl jeho spoluzakladatelem člen finanční skupiny RSJ a miliardář Karel Janeček. Ten se v průběhu času sice ze struktur organizace stáhl, nicméně místo něj se v Neuronu objevilo několik jeho blízkých z firemní sféry, třeba další spolumajitelé RSJ Václav Dejčmar a Libor Winkler. Přidali se také spoluzakladatel Avastu Eduard Kučera nebo šéf Jablotronu Dalibor Dědek. Spoluzakladatelkou a dlouhodobou hybatelkou nadace je pak Monika Vondráková ze společnosti Abra Software.

Za dobu své existence Neuron rozdal mezi vědce přes 110 milionů korun. Rozdělili si je jak zavedení a zkušení badatelé, tak mladé akademické naděje. Takovou finanční velkorysost umožnilo to, že mezi podporovatele nadace se postupně zařadila nová byznysová jména, a to především z technologické komunity.

Jedním z nich je podle magazínu Forbes nejúspěšnější startupový investor Evropy Jan Hammer z fondu Index Ventures, který vložil peníze třeba do Rohlíku Tomáše Čupra. „V mé profesi investora hledám the next big thing, tedy inovaci, která bude mít pozitivní dopad na svět kolem nás. Akademická věda má stejnou ambici a startupy, se kterými pracuji, často čerpají z výzkumu a inovací, o které se zasloužila vědecká komunita,“ řekl Hammer pro CzechCrunch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A ke svým motivacím pro sponzorství ještě dodal: „Protože cesta k inovacím je nepředvídatelná, dlouhodobá, ale v prospěch všech, je ji potřeba podporovat a Neuron to již úspěšně dělá skoro deset let.“

Spoluzakladatel internetového obchodu Mall.cz Ondřej Fryc, který patří se svým fondem Reflex Capital k nejzkušenějším českým investorům do startupů, zase připomíná, že financování vědců je daleko za optimálním stavem: „Nadace Neuron podporuje české vědce, kteří jsou často závislí na nepříliš štědrých státních grantech a dotacích. Soudím, že větší finance do české vědy jsou potřeba a mohou mít systémový, pákový dopad. Proto podporuji i Nadační fond Neuron.“

A Fryc s Hammerem nejsou sami, z mladší generace technologických lídrů jsou mezi mecenáši Neuronu ještě třeba Ondřej Bartoš z investičního fondu Credo Ventures, zakladatel internetové investiční skupiny Rockaway Jakub Havrlant nebo česko-americká podnikatelka a vědkyně Barbora Paldus.

Elitní jména přitom nejsou jen mezi mecenáši, ale i v odborných komisích, které posuzují, kdo by měl výroční ceny dostat. V chemické sekci sedí například profesor Jan Konvalinka, v lékařské mimo jiné Bohdan Pomahač, který provedl první transplantaci tváře v USA a sám je laureátem cen Neuron, v biologii Erik De Clercq, belgický profesor a spolupracovník geniálního českého biochemika Antonína Holého, v počítačových vědách zase průkopník samořiditelných technologií Jiří Matas z ČVUT.

Mezi oceněnými laureáty jsou už desítky odborníků, mezi nimi třeba expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, Helena Fulková, která proslula tím, že naklonovala křečky, nebo úspěšný ekonom Filip Matějka. Neuron ceny rozdává jak za mimořádný přínos v jednotlivých kategoriích, tak za přínos světové vědě a také pro mladé badatelské naděje, takzvané ceny Neuron Impuls. Nadace ale podporuje také vědecké expedice. Nově oceňuje také projekty za propojení byznysu a vědeckého poznání.

Ceny za rok 2022 se budou rozdávat v neděli 16. října od 19 hodin, večerem bude provázet známý youtuber a moderátor Kovy. CzechCrunch coby partner Nadačního fondu Neuron bude samozřejmě u toho.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Z ranní rutiny se stává luxus. Káva zdražuje v celé Evropě, ceny tak musejí zvedat i české podniky

V porovnání s minulým rokem káva v EU zdražila téměř o sedmnáct procent. Spolu s ní zdražuje i mléko nebo cukr a ceny stoupají i v Česku.

Jiří BlatnýJiří Blatný

Káva pomalu zdražuje i v českých podnicích

0Zobrazit komentáře

Vůně čerstvě namleté kávy – to je součást ranního rituálu pro spoustu lidí. Takový začátek dne se však čím dál více prodražuje. Ať už černá, s mlékem, cukrem, či s obojím, káva v poslední době v Evropě skokově zdražuje a s ní i ostatní zmíněné ingredience. To se odráží i na cenách v Česku. Platí to jak pro pražírny, tak pro kavárny.

V srpnu káva v zemích Evropské unie meziročně zdražila o 16,9 procenta, uvedl tento týden evropský statistický úřad Eurostat. Skokově se podle něj navíc zvýšila také cena cukru a mléka.

Nedávný nárůst cen může z této ranní pochutiny udělat téměř luxus,“ míní statistici Eurostatu. Loni v srpnu káva meziročně v průměru podražila o půl procenta. Vysoký růst ceny statistici spojují s mírou inflace, která meziročně stoupá od loňského října a v Evropské unii v srpnu dosáhla na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta.

Samotná káva ale není jediná komodita, která zdražila. Zvedly se také ceny ingrediencí, které si do oblíbeného horkého nápoje lidé přidávají. Nejvýraznější nárůst zaznamenal cukr, jehož průměrná cena se zvýšila o 33,4 procenta. Nejvýše jeho cena vystoupala v Polsku, kde oproti loňskému srpnu vzrostla dokonce o 109,2 procenta.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Čerstvé plnotučné mléko v srpnu podle Eurostatu stálo průměrně o 24,3 procenta více, zatímco za čerstvé nízkotučné mléko spotřebitelé zaplatili o 22,2 procenta více. Česká republika uzavírá po Maďarsku, Litvě a Chorvatsku čtveřici zemí, kde cena plnotučného mléka vzrostla nejvíce, konkrétně o 43,3 procenta.

Zdražování v zemích Evropské unie dnes pociťují i české pražírny a kavárny. „Meziročně cena roste v průměru o dolar až dva dolary za kilo zeleného zrna,“ říká Jan Hrňa z pražírny Candycane. Podle něj za nárůstem stojí několik faktorů včetně války na Ukrajině, změny klimatu nebo pandemie covidu-19. „Jelikož nakupujeme kávu v dolarech, tak v poslední době je velký faktor růst ceny dolaru. Začátkem roku stál 22 korun, nyní je na 25,50 korunách,“ vysvětluje Hrňa.

Další faktor je podle Jana Špalka z brněnské pražírny Rebelbean růst ceny kávy jako komodity na burze. „I když se výběrová káva pohybuje v jiných cenách a hodnotí se na základě kvality, hlavní směr vždy udává burza,“ vysvětluje Špalek. „Ceny rostou hlavně v souvislosti se zvyšujícími se náklady pro farmáře – a ty tvoří ceny paliva, hnojiv či energií,“ hodnotí situaci ředitel kavárenského řetězce The Miners Egor Kolpakov.

Zdražování bude pokračovat

V tuzemských pražírnách – ale i jinde – tak v návaznosti na to zvedali ceny. „Zdražení se postupně dotklo všech nabízených káv asi o pět až patnáct korun za dvousetpadesátigramový balíček kávy,“ uvádí Hrňa. „Zdražili jsme kilo pražené kávy o osmdesát korun, což nám růst cen i s rezervou pokryje,“ říká Špalek s tím, že Rebelbean zvedal i ceny kávy ve svých kavárnách, jednotně u nich šly nahoru ceny všech nápojů z kávy o pět korun.

Zvyšování ceny kávy podle Kolpakova z The Miners jeho kavárny tolik neovlivnilo. „Zatím se snažíme vyšší ceny kompenzovat optimalizací našich pracovních procesů, ale od začátku příštího roku budeme muset zdražit asi o pět až deset procent,“ říká Kolpakov. „Záleží ale na konkrétní kávě. U některé nás vyšší cena tolik netrápí, protože máme zákazníky, kteří jsou ochotní si za kvalitu připlatit. Zároveň ale máme takové, kteří jsou na růst ceny citliví, jako třeba větší kanceláře. Za kávu tak platíme od pěti dolarů (125 korun) za kilo do třiceti dolarů (755 korun) za kilo,“ vysvětluje Kolpakov.

Každý cyklus ale končí a ceny se do pár let pravděpodobně zase stabilizují.

Ze statistik Eurostatu také vyplývá, že ceny těchto čtyř položek –⁠ kávy, plnotučného i nízkotučného mléka a cukru –⁠ vzrostly ve všech unijních zemích s výjimkou Malty, kde se cena čerstvého nízkotučného mléka nezměnila.

Největší meziroční nárůst ceny kávy zaznamenali v srpnu lidé ve Finsku a Litvě, a to o 43,6 a 39,9 procenta. O více než 30 procent za kávu v srpnu v porovnání s loňským rokem dále zaplatili Švédové, Estonci a Maďaři.

Kavárny a pražírny do budoucna počítají, že současný trend bude pokračovat. „Čekáme stálý nárůst cen surovin a s tím i postupné zdražování kvalitní výběrové kávy,“ dodává Hrňa z Candycane. Takový pohled sdílí i Špalek v brněnském Rebelbean. „Je těžké něco předpovídat. Ekonomika se točí v cyklech a teď jsme v tom s vysokou inflací a rostoucími cenami. Každý cyklus ale končí a ceny se do pár let pravděpodobně zase stabilizují,“ myslí si Kolpakov.

S přispěním ČTK.