Zástupci českých startupů a investorů dnes odevzdali otevřený dopis premiéru Petru Fialovi, v němž žádají úpravu systému zaměstnaneckých akcií. Celkem se pod dopis, který inciovali Jan Čurn ze startupu Apify a Vít Horký z neziskové organizace Czech Founders, podepsalo 146 startupistů a investorů.

Mezi signatáři dopisu jsou i nejvýraznější jména české startupové scény včetně například Olivera Dlouhého z Kiwi.com, Ondřeje Fryce z Reflex Capital, Richarda Valtra z Mews, Huberta Palána z Productboardu, Jakuba Havrlanta z Rockaway Capital či Jana Hammera z Index Ventures.

„Nežádáme o žádné daňové úlevy. Žádáme pouze o možnost dát raným zaměstnancům startupů podíl na zisku z prodeje firmy, podobně jako kdyby byli akcionáři nebo skuteční podílníci firmy, ovšem bez komplikací spojených s provozem akciové společnosti a bez složité corporate governance, kterou přináší podíly zapsané v obchodním rejstříku,“ píší signatáři v dopise s výzvou premiéru Fialovi, aby se on, vláda i koaliční partneři zasadili o doplnění současného zákona upravujícího zaměstnanecké akcie.

Startupy volají po zavedení zaměstnaneckých akcií – označovaných jako ESOP – roky. Související novela zákona, která začala platit od ledna a zavedla ESOP do české legislativy, nadšení nevzbudila. Naopak zaznívají názory, že model dělení se o úspěch firmy s klíčovými lidmi v takovém nastavení nikdo využívat nebude.

Na příjem, který je kapitálový, se totiž aktuální legislativa v případě zaměstnaneckých akcií dívá jako na příjem ze zaměstnání a podle toho ho i daní. Skupina Pirátů a dalších zástupců úřadů i startupové scény pak nedávno představila novou úpravu, která by – pokud všechno dopadne – mohla začít platit od příštího roku.

„Naše startupová komunita přivítala snahu poslanců vládní koalice o zlepšení stávající situace nedávnou úpravou zákona o daních z příjmů, která odkládá okamžik zdanění zaměstnaneckých akcií. Bohužel ale v aktuální podobě tento zákon není pro většinu českých startupů použitelný,“ píší startupisté v dopisu.

Jako hlavní problémy uvádějí, že:

• Zákon předpokládá okamžitý převod podílů či akcií na zaměstnance, což je pro většinu firem nežádoucí kvůli komplikacím v corporate governance. Složitá vlastnická struktura startupům v praxi omezuje možnosti prodeje nebo získání dalších investic.
• Odklad daňové povinnosti (a brzy snad i odvodů pojistného) v právní úpravě účinné od 1. 1. 2024 je využitelný pouze při splnění mnoha podmínek, např. že zaměstnanec zůstane pracovat ve společnosti až do doby prodeje nebo že prodej proběhne do 10 let od jeho nabytí podílů. Tyto podmínky vystavují zaměstnance, resp. společnosti riziku předčasného zdanění v situaci, kdy si to ještě nemohou dovolit. Pro ilustraci, i naše nejúspěšnější startupy potřebovaly od založení do úspěšného prodeje delší dobu: Avast 33 let, AVG 26 let, Mall.cz 12 let nebo Zásilkovna 13 let.
• Daňový rámec nepřevoditelných opčních práv, který by byl nejvhodnější cestou ke splnění potřeb zaměstnanců i zakladatelů, zůstal nadále nevýhodný v tom ohledu, že nárůst hodnoty podílů či akcií je vysoce zdaněn jako příjem ze závislé činnosti.

Právě tyto důvody pak podle dopisu vedou k tomu, že Česko má v aktuálním hodnocení příznivosti ESOP zákonů iniciativy Not Optional pouze čtrnáct ze třiceti bodů, zatímco baltské státy mají třicet bodů, Irsko či Švédsko třiadvacet a Izrael dvacet sedm. Aby byl systém zaměstnaneckých akcií použitelný pro české startupy, podle signatářů musí:

• Bezpodmínečně ctít zásadu ‚no tax before cash‘, tedy aby zaměstnanci nikdy nemuseli dopředu platit daň z opce nebo podílu, který se stále neprodal a možná nikdy neprodá.
• Umožnit startupům flexibilitu podmínek ESOPu a odstranit zbytečná omezení týkající se okruhu beneficientů, termínu prodeje či nutnosti setrvání zaměstnance ve firmě.
• Nekomplikovat vlastnickou strukturu a corporate governance společnosti vysokým počtem zapsaných podílníků díky možnosti využít opční práva.
• Zisk plynoucí z nárůstu hodnoty zaměstnaneckých akcií od vstupu do programu až do prodeje zdanit jako příjem z prodeje cenných papírů, a ne jako příjem ze závislé činnosti, podobně jako prodej skutečného podílu ve společnosti. I ze strany zaměstnanců se totiž jedná o rizikovou investici, jen neinvestují své peníze, ale část své kariéry.

Z montovny mozkovnou

„Aby naše země nebyla označována jako ‚montovna‘, ale stala se ‚mozkovnou‘ s dlouhodobě rostoucí ekonomikou, musíme být schopni vytvářet produkty a služby se stále vyšší přidanou hodnotou, což nelze bez inovací. A právě technologické startupy jsou firmy, jejichž smyslem existence je inovovat, hledat nové příležitosti na trhu, a pak díky nim rychle růst,“ uvádí dopis v úvodu.

Podle signatářů na rozdíl od tradičních sektorů ekonomiky startupy často prodávají své produkty do zahraničí, k jejich tvorbě nepotřebují mnoho místních přírodních zdrojů nebo státní podporu, a jsou tak čistým importérem bohatství do Česka. V roce 2022 startupy u nás zaměstnávaly již zhruba 150 tisíc lidí.

„Naše země má technologickou tradici, máme kvalitní univerzity a mnoho chytrých a pracovitých lidí. Bez těchto lidí úspěšný startup nelze vybudovat, ale zakladatelé jim na začátku často nedokáží nabídnout stejnou odměnu jako velké zaběhnuté firmy, včetně těch zahraničních. Jednou z mála možností, jak talentované zaměstnance získat, je nabídnout jim finanční podíl na případném budoucím úspěšném prodeji startupu nebo jeho vstupu na burzu ve formě zaměstnaneckých akcií,“ píše se v dopise.

Funkční systém ESOPu je přitom podle signatářů pouze jednou z nutných podmínek vzniku silného startupového ekosystému. „Nutno však říci, že je podmínkou nejjednodušší a nejsnadněji splnitelnou. Je promarněná příležitost, že takový systém v Česku stále nemáme. V tomto volebním období je poslední šance takovou změnu prosadit. Pokud se nám to nepodaří, zbytečně naše země ztratí další roky, během nichž by u nás mohl vzniknout třeba nový Skype, Spotify nebo Bolt,“ dodávají signatáři.