Vlády po celém světě postupně intenzivně řeší zdanění digitálních gigantů, kteří často unikají platbám díky sídlům ve státech s daňovými výhodami. Takzvaná legislativní daň už má v několika zemích reálnou podobu, ovšem třeba Google nebo Apple se rozhodl, že nic platit nechce a břemeno de facto přenáší na své klienty.

Znamená to, že inzerentům, kteří využívají reklamy na platformě Google Ads v Rakousku, Velké Británii a Turecku, připíše vyhledávací gigant ke každé faktuře několikaprocentní přirážku. Ta se odvádí právě od toho, jak procentuálně vysokou digitální daň tamní vláda schválila. V případě Turecka a Rakouska je to pět procent, v případě Velké Británie dvě procenta.

Informace vyšly najevo díky e-mailům, které Google odeslal klientům. Obdobně se ve zmíněných zemích zachoval i Apple vůči firmám, který dodávají obsah na App Store, nebo Amazon vůči obchodníkům, kteří prodávají přes jeho e-shop. Google bude zdražovat od října.

Foto: Manuel Lopez/WEF

Sundar Pichai, šéf Googlu a jeho mateřské firmy Alphabet

Mluvčí českého Googlu Alžběta Houzarová pro server Lupa.cz odůvodnila kroky tím, že digitální daně zvyšují náklady na digitální reklamu a takto zvýšené náklady se převádí na zákazníky běžně i v jiných odvětvích. Google ostatně tvrdí, že podporuje spíše mezinárodní daňové iniciativy než poplatky u jednotlivých států.

O zavedení jednotlivé legislativy se už ostatně pokoušela Evropská unie. Poprvé svůj plán představila Rada Evropské unie už před dvěma lety, ale jednotlivé státy EU se na něm doteď neshodly. Stojí za tím třeba Lucembursko nebo Irsko, které jsou velkými mezinárodními korporacemi považovány za evropské daňové ráje.

Legislativu si proto každý stát Evropské unie alespoň zatím řeší sám. Silně protestují také původní sídla velkých technologických gigantů, třeba Spojené státy, které by na digitální dani logicky tratily.

Česká legislativa zatím v přípravách

Rakousko, Velkou Británii a Turecko by mohla následovat také Česká republika. V Poslanecké sněmovně leží vládní návrh zákona z pera ministryně financí, která navrhuje digitální daň ve výši pěti procent. Právě o tuto částku by tak mohl například Google ve finále zvýšit faktury i českým klientům. Zda se tak skutečně stane, zatím mluvčí Googlu nepotvrdila.

V této fázi ještě navíc zákon projednávají sněmovní výbory, dále ho čekají čtení ve Sněmovně i Senátu, což znamená, že se může v detailech proměnit. Stále také počítá s účinností od ledna 2021. Ministerstvo spočítalo, že do státního rozpočtu by mohl zákon přinést až 3,8 miliardy korun.

Současný návrh mimo jiné počítá s tím, že digitální daň budou v Česku platit firmy, které globálně mají obrat vyšší než 750 milionů eur (necelých 20 miliard korun) a nabízí digitální služby, za které v Česku inkasovaly víc než 100 milionů korun a mají v zemi přes 200 tisíc uživatelských účtů. Reálně by se tak zákon v tuzemsku dotkl Facebooku, Googlu a Applu.