Google se pustil do skládacích telefonů. Jeho Pixel Fold chce konkurovat nejvyšší řadě Samsungu

Google v noci představil svůj první skládací telefon – a rovnou se s ním pouští do boje s králem trhu Samsungem. Pixel Fold nepřekvapí, ale zaujme.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

google-pixel-fold-2

Foto: Google

Skládací Google Pixel Fold

0Zobrazit komentáře

Skládací telefony jsou na trhu teprve několik let, jejich design a vlastnosti jsou ale už natolik ustálené, že když Google včera večer představil svůj Pixel Fold, prakticky ničím nepřekvapil. Kromě zcela konvenčního formátu novinka nicméně obsahuje pár zajímavých designových detailů, které ji odliší od konkurence. Příchod skládacího Pixelu by ale mohl znamenat lepší softwarovou podporu těchto zařízení.

V současnosti trhu telefonů s ohebnými displeji zcela dominuje Samsung, jehož Galaxy Z Fold a Galaxy Z Flip platí za standard, s nímž se ostatní poměřují. Google se mu v tomto směru, na rozdíl od svých klasických telefonů s co nejlepším poměrem ceny a výkonu, rozhodl konkurovat zatím jen v prémiové třídě. U Pixelu Fold tak jako první ohromí cenovka 1 799 dolarů, tedy asi 38,5 tisíce korun bez započtení daní pro evropský trh. Na stejné hladině začínal Galaxy Z Fold 4 před osmi měsíci. Dnes se dá pořídit levněji.

Pro Google proto bude výzvou zákazníky přesvědčit, aby si koupili telefon, který vypadá na první pohled velice podobně. Při bližším zkoumání ale rozdíly najdeme. Zaprvé je Pixel Fold více než o centimetr nižší a zároveň o centimetr širší. To znamená, že jeho 5,8palcový vnější displej nemá tak nepřirozeně podlouhlý tvar. Na druhou stranu ale u něj mohou mít problém lidé s menší rukou, k už tak široké obrazovce je totiž třeba ještě připočíst pant.

Ten se ještě výrazněji projevuje u vnitřního, hlavního displeje. Google se rozhodl pant implementovat tak, aby zavřené zařízení nemělo podivnou mezeru mezi dvěma polovinami, a i díky tomu bylo o něco tenčí. Jedná se ale o kompromis, vnitřní displej totiž v důsledku toho dostal poměrně tlustý rámeček. Přesto si ale zachoval stejnou 6,7palcovou úhlopříčku jako Samsung. K tomu má více širokoúhlý tvar vhodnější pro média, ale také možnost používání dvou aplikací současně. Vzhledem k jinému poměru stran Pixel Fold také nabídne větší plochu obrazovky než jeho konkurent.

Přesto má oproti němu omezenější možnosti multitaskingu. Skutečně dovolí pracovat pouze s dvěma aplikacemi vedle sebe, zatímco Galaxy Z Fold podporuje tři a čtvrtou v „poletujícím“ okně. Ti, co chtějí skládací displej využít v co největší míře, proto budou muset sáhnout po více zavedeném hráči. Samsung uživatelům navíc dovolí pracovat i se stylusem nebo externím monitorem v desktopovém módu DeX. Takové pokročilejší funkce Google minimálně zatím neoznámil.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Představování softwaru v prezentaci nicméně hrálo významnou roli. Google chtěl co nejlépe využít typ multitaskingu, který nabídne, přišel proto s vytahovací lištou obsahující naposledy používané aplikace. Mezi nimi tak lze rychle přepínat nebo je různě kombinovat v dvojitém zobrazení na velké obrazovce. Vývojář Androidu také slíbil, že připravuje rozšířené verze vlastních aplikací, které lépe využijí displej blížící se tabletu. A na tomtéž prý pracuje s mnoha vývojáři aplikací třetích stran.

Vnitřnosti Pixelu Fold zcela spadají do aktuální nabídky firmy. V novince používá vlastní druhou generaci čipu Google Tensor, 12 GB RAM a dvě velikosti úložiště, 256 nebo 512 GB. Samozřejmostí je podpora bezdrátového nabíjení a fotoaparáty spadající do nejvyšší mobilní třídy. Baterie má kapacitu 4 821 mAh, což slibuje průměrnou výdrž pro skládací zařízení. Předobjednávky jsou možné od včerejšího dne s doručením v červnu, v Česku ovšem Pixel Fold nemá oficiální distribuci.

Vedle ambiciózní novinky včera Google přišel ještě s novým přírůstkem do své standardní nabídky. Telefon Pixel 7a nabídne stejný čip Tensor G2 jako vlajkové lodě firmy a kombinuje ho s vlastnostmi modelů střední třídy. Patří mezi ně 6,1palcový OLED displej s obnovovací frekvencí 90 Hz, 8 GB RAM, 128 GB úložiště, odolnost vůči vodě podle standardu IP67 a pevné, ale z velké části plastové tělo. Firma u zařízení, které vyjde na 499 dolarů v USA a 509 eur v Evropě (asi 12 tisíc Kč), slibuje alespoň pět let bezpečnostních aktualizací.

Google na včerejší konferenci Google I/O představil také řadu softwarových novinek točících se kolem umělé inteligence. Hlavní slovo zde měl chatbot Bard, objevilo se ale také mnoho jednotlivých funkcí, třeba pro pokročilou editaci fotografií či automatické generování textu.

Na první pohled nejatraktivnější využití umělé inteligence ovšem nabídly mapy. Nová možnost zobrazení, takzvané Immersive View, představuje vysoce realistický 3D model města kombinující data ze Street View a satelitů. Výsledkem je něco podobného jako stávající 3D mapy, ale s výrazně vyšší mírou detailů, navíc doplněné o živé rendery počasí nebo dopravní situace. V ukázce jsme prolétávali městem pár desítek metrů nad silnicí, kde byla vidět projíždějící auta či kolony.

V USA se objevila nová malířka. Jmenuje se Frida a jde o robotickou ruku poháněnou umělou inteligencí

Na stole leží plátno, po kterém hbitými pohyby kmitá štětec. Na první pohled nic zvláštního. Až na to, že štětec třímá robotická ruka schopná malby.

frida-nahled

Foto: Carnegie Mellon University / YouTube

Robotická ruka Frida dokáže namalovat obraz podle zadání

0Zobrazit komentáře

Vědci z Institutu robotiky na univerzitě Carnegie Mellon v americkém Pittsburghu sestavili robotickou ruku, jejíž hlavní poslání je jasné na první pohled. Je totiž zakončena malířským štětcem a jmenuje se Frida. Umělá inteligence, která ji řídí, je navržena tak, aby podle zadání člověka namalovala obraz na plátno. Tým vědců chce s její pomocí překlenout mezeru mezi digitálním světem, ve kterém aktuálně bují tvořivé programy jako Midjourney a Stable Diffusion, a světem fyzickým. O vynálezu informoval deník The New York Times.

Jméno robotické ruky má dvojí význam. Jednak odkazuje na známou malířku Fridu Kahlo, jednak jde o zkratku pro spojení „Framework and Robotics Initiative for Developing Arts“, tedy iniciativa aplikačního rámce a robotiky pro rozvoj umění. Stojí za ní trojice z univerzity Carnegie Mellon. Jean Ohová, která je vedoucí skupiny zaměřené na robotickou inteligenci, inženýr Jim McCann a Peter Schaldenbrand, doktorand robotického institutu.

„Frida je robotický systém navržený pro malování, ale nejde o umělce. Negeneruje nápady, aby komunikovala, jde o systém, s nímž může umělec spolupracovat. Může jí zadat velmi náročné úkoly, které Frida dokáže splnit,“ vysvětluje Peter Schaldenbrand. Vědci se zaměřili právě na malování, protože jde o jeden z procesů, který je velmi složité zautomatizovat. Vyžaduje totiž velkou rafinovanost a kontrolu motoriky.

frida

Foto: Carnegie Mellon University / YouTube

Frida používá modely AI podobné těm, které pohánějí nástroje jako ChatGPT

Robotická ruka využívá modely umělé inteligence podobné těm, které pohánějí dnes již dobře známé nástroje jako ChatGPT a DALL-E 2 od společnosti OpenAI – ty dokáží generovat obrázek nebo text na základě promptu, tedy textového zadání od uživatele. Vědcům se ale podařilo posunout se ze světa textových příkazů a digitálních pixelů ke hmatatelným tahům štětce.

„Můžete Fridě popsat slovy, jaký obraz chcete vytvořit, ukázat jí obrázek, jehož styl se vám líbí, případně jí ukázat přímo fotografii daného obrazu. Zadání může být také kombinací všech zmíněných kroků. Systém vám pak řekne, jaké barvy namíchat – to je stále práce člověka. Ukáže vám obrázky barev, vy je nachystáte a předáte Fridě k tvoření,“ přibližuje Schaldenbrand.

V průběhu tvůrčího procesu se Frida několikrát napojuje na umělou inteligenci, která ji pohání. Nejprve se asi hodinu učí, jak správně pracovat se štětcem. Zkoumá, jak tahy vypadají na plátně, a na základě toho je schopna odhadnout, jak budou vypadat postupem času. Pak začne používat velké vizuálně-jazykové modely, trénované na ohromných sadách dat, která párují texty a obrázky z internetu – díky tomu je schopna porozumět zadání.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podobně pracují i nástroje DALL-E 2 či Midjourney, ale Frida jde o krok dál. Po zpracování zadání využívá strojové učení k tomu, aby obraz namalovala na plátno před sebou pomocí robotické ruky. Pro vědce šlo přitom o velkou výzvu, protože výsledek existuje ve fyzickém světě. Robotickou ruku tak bylo potřeba natrénovat tak, aby byla schopna kopírovat reálné tahy štětcem.

Podle deníku The New York Times tým vědců ve vývojářské laboratoři umístil velký papír, na který načrtli asi 130 typů tahů, které lze štětcem vytvořit. A ty následně nahráli do Fridina modelu strojového učení. Poté, co robotická ruka udělá několik prvních tahů, od obrazu si poodstoupí a použije kameru k tomu, aby zachytila jeho podobu. Díky tomu dokáže hodnotit svůj postup a zdokonalovat výsledný počin, stejně tak, jako to dělají umělci z masa a kostí. Celý proces trvá hodiny.

„Lidé se nás ptají, jestli Frida nahradí práci umělců. Ale naším hlavním cílem je pravý opak. Chceme jejím prostřednictvím podpořit lidskou kreativitu. Já sama jsem chtěla být umělkyně a teď mohu spolupracovat s Fridou, protože mi pomůže moje nápady přenést na papír,“ vysvětluje Jean Ohová.

Otázkou samozřejmě zůstává, jestli lze tvorbu Fridy považovat za umělecký projev. Pracuje s ohromným množstvím dat, získaných z obrovských zdrojů obrázků a slov. Stále jde tak o svět jedniček a nul, v němž není pro umělecký projev prostor. „Můžeme se na to ale podívat jinak. Co ve skutečnosti dělá umělec? Vychází z ducha doby, z toho, co lidé kolem něj říkají a dělají a přetváří to do svého uměleckého rukopisu. Dalo by se říct, že přesně to dělá i Frida,“ říká Jim McCann.

Svět robotiky v minulosti přivítal také robotku Aidu, kterou sestrojil oxfordský vývojář a specialista na současné umění Aidan Meller společně s mezinárodním týmem expertů z různých oborů. I její umělá mysl byla načrnuta tak, aby simulovala kreativní mysl. Namalovala například portrét britské královny Alžběty II.