Zakladatel Gordicu Jaromír Řezáč spolu se svými syny Markem a Michalem
Sdílet
Jestli je v Česku něco, co má svou tradici, jsou to desítky let zkušeností v podnikání v rámci rodinných firem. Ať už jde o miliardové Hopi, Kofolu nebo Koh-i-noor, všechny mají jedno společné – předávání zkušeností a byznysu po další generace. Jednou z takových firem je i původem jihlavský Gordic, který v roce 1993 založil Jaromír Řezáč.
Společnost vstoupila na trh s na první pohled jednoduchým cílem – digitalizovat státní správu a zjednodušovat mnohdy složité administrativní systémy a jejich nakládání s daty. Přes 25 let tak firma Jaromíra Řezáče tvoří informační systémy a platformy, které slouží jak pro veřejný, tak i soukromý sektor, nebo k zajištění kybernetické bezpečnosti. Produkty Gordicu dnes používá přes šest tisíc organizací, zejména v Česku.
Gordic je znám především díky integrační platformě GINIS, která veřejné správě umožňuje spravovat a digitalizovat dokumenty, ukládat bezpečně data nebo řídit lidské zdroje a tvořit tak chytrá města 21. století. Gordic se před dvěma dekádami uvedl získáním zakázky na dodávku a podporu spisové služby pro magistrát Hlavního města Prahy. V návaznosti na to později otevřel v hlavním městě svou pobočku.
Foto: Gordic
Michal Řezáč, ředitel pro strategický rozvoj Gordicu, který se zabývá kyberbezpečností
O rok později už produkty Gordicu používal nejen pražský magistrát, ale také Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a celkem 57 okresních úřadů. Tři roky nato firma získala bezpečnostní prověrku, což jí umožnilo spolupracovat s Ministerstvem obrany a armádou České republiky – právě zde implementovala zmíněný systém GINIS a pomáhala svými nástroji státu se vstupem do NATO, a to díky systému pro evidenci majetku pomocí účetnictví.
O dekádu později už Gordic expanduje do zahraničí, konkrétně na Slovensko, a několik let nato nastupuje do společnosti jeden ze synů Jaromíra Řezáče, Marek. Ten do firmy vnesl marketing a dnes se stará o strategický rozvoj Gordicu. Krátce po něm rodinnou firmu doplnil i druhý ze synů, Michal Řezáč, který má na starosti především kybernetickou bezpečnost, což je hlavním obsahem platformy KYBEZ.
Dnes má takové platformy Gordic celkem tři (GINIS, IoT a KYBEZ) a postupně rozšiřuje záběr služeb. Vidět to je i na finančních výsledcích firmy. Za loňský rok se Gordic přehoupl přes 680 milionů korun obratu se ziskem 27,2 milionu korun. To je podstatný nárůst i oproti úspěšnému roku 2017, ve kterém dosáhl zisku ve výši 8,9 milionu korun při tržbách 583,7 milionu korun.
I díky tomu se firma zařadila do žebříčku tuzemského časopisu Forbes a mezi stovkou největších českých firem skončila na 78. místě. Aktuálně má firma klanu Řezáčů téměř 200 zaměstnanců a dál roste. Po více než 25 letech si tak Jaromír Řezáč a jeho synové řekli, že bude i s ohledem na podstatné rozvětvení služeb potřeba obměnit identitu společnosti.
Marek Řezáč, ředitel pro strategický rozvoj, který se mimo jiné věnuje IoT
„Jsme vývojová firma, která vytváří kód, a chtěli jsme pomocí kódu ovlivňovat identitu značky. Proto jsme se vydali směrem dynamického designu, jenž umožňuje nepřeberné možnosti využití od generování patternu pro každého zaměstnance přes tvorbu grafů pro business inteligence nástroje až po aplikace v prostředí virtuální reality,“ říká ke změně identity Marek Řezáč, jeden ze synů a ředitel pro strategický rozvoj firmy.
„K proměně komunikace jsme přistoupili zodpovědně. Podoba značky vychází z hodnot, proto jsme do jejich redefinice zapojili zaměstnance. Proces tak trval několik měsíců a zasáhl všechna patra naší společnosti,“ doplňuje Marek Řezáč k novému komunikačnímu stylu značky.
Productboard shání posily na následujících pozicích
Na grafickém konceptu loga pracoval známý designér Lumír Kajnar a také pražské designové studio Oficina, jenž stojí například i za vizuální identitou televize Prima Cool. S textací webových stránek a definováním hodnot společnosti pomohla textařka Jana Kneschke.
Vývoj loga Gordicu, které se změnilo po 25 letech
Na příští rok firma plánuje integraci služeb GINIS do cloudu v souvislosti s nástupem platformy GINIS 2020. „Veškeré moduly budou postupně převáděny do cloudu a uživatelé tak získají například generátor otevřených dat, který umožňuje publikovat data na open data portály nebo do externích aplikací,“ tvrdí Marek Řezáč. „Vzniká také API napojení pro navázání dat do nadstavbových aplikací, včetně zpětné datové kompatibility. Provoz bude zabezpečený vícevrstvou architekturou a šifrováním,“ doplňuje.
Jedná se tak o jasný důkaz toho, že když se chce, všechno jde. Firma Jaromíra Řezáče se chlubí tím, že veškeré své aktivity, respektive řízení firmy i peníze, drží v Česku. Ostatně jen loni odvedla na tuzemských daních kolem 50 milionů korun.
„Hej, to je super song! Tuší někdo, jak se jmenuje?“ Přesně touto otázkou dříve začínalo celodenní trýznivé broukání nejlepší písničky na světě, ze které jste si stihli zapamatovat pouze chytlavou melodii a nanejvýše pár slov. Dříve bylo nutné v takovém případě doufat, že onu písničku někdy znovu uslyšíte a někdo vám o ní prozradí více.
To ovšem platilo jen do doby, než byl vytvořen Shazam, chytré řešení, které dokáže rozpoznat hraný song a sdělit svému uživateli, jak se skladba jmenuje i kdo je jejím interpretem.
Ačkoliv je Shazam nedílnou součástí chytrých mobilních telefonů uživatelů po celém světě, samotný projekt je mnohem starší než mobily s dotykovou obrazovkou. Začal totiž vznikat v době, kdy mobilní telefony sice šlo používat místo bouracího kladiva a volat z nich několik týdnů bez jediného nabití, ovšem vrchol jejich inteligence představovala hra Snake.
Psal se rok 1999, internet začínal pomalu pronikat do celého světa a o Silicon Valley se mluvilo jako o tom nejlepším místu, kde rozjet svůj technologický byznys. A přesto se našli i tací, kteří odmítli možnost začít podnikat právě v Kalifornii a zkusili své štěstí mimo hnízdo, ze kterého v té době již vylétly takové společnosti jako Hewlett-Packard, Intel, Adobe či AMD.
Foto: Shazam
Shazam umožňuje rychlé a pohodlné vyhledání právě hrané skladby
Mezi tyto osoby patřil i Chris Barton, který měl díky americkému i britskému občanství možnost volby, kde začne podnikat. Ta nakonec padla na Londýn, a to se časem ukázalo jako klíčové rozhodnutí.
Jak probíhal celý proces začátků Shazamu a jaké výzvy projekt přinesl, popsal Chris Barton v podcastu Conquer America Davida Drobika. Jde o podcast, který zaměřuje na úspěšné podnikatele, kteří dobyli americký trh, aniž měli výhodu domácího dresu, a my vám ve spolupráci s ním nyní přinášíme právě příběh Chrise Bartona.
Budiž Shazam!
V době, kdy Shazam vznikl, nejenže neexistovaly chytré mobilní telefony, ale neexistovaly ještě ani iPod či iTunes a neexistoval tedy způsob, jak vydělávat peníze prostřednictvím reklam, prémiových účtů nebo provizí z prodeje skladeb. Jedinou cestou, jak bylo možné Shazam monetizovat, byly tzv. premium SMS.
Možná si také pamatujete na časy, kdy jsme si prostřednictvím těchto SMS kupovali třeba nová vyzvánění. Premium SMS v té době fungovaly v Evropě a do určité míry i v Asii, nikoliv však ve Spojených státech. Pokud by Barton se svými kolegy začal se Shazamem v USA, musel by svůj byznys plán postavit na jiném způsobu získávání financí od klientů, který v té době vlastně ani neexistoval.
„Moc se mi líbilo žít v Londýně a v Evropě obecně, i když jsem Američan a vyrůstal jsem tam. Mám britského otce a francouzskou matku a mám to štěstí, že kromě mého amerického pasu mám také britský pas. Takže jsem žil v Anglii, kde jsem absolvoval magisterská studia a našel si svou první práci. Prostě jsem miloval Londýn a myslel jsem si, že by bylo skvělé založit společnost v Londýně a trochu se tak odlišit od podnikatelů v Silicon Valley,“ vysvětluje své brzké podnikatelské rozhodnutí Barton.
Aby Chris přetavil svou vizi na realitu, bylo zapotřebí obklopit se těmi správnými lidmi. Spojil se proto s Averym Wangem, který měl za úkol vytvořit algoritmus pro rozpoznávání skladeb, a do projektu zapojil i své dva kamarády ze studií v Londýně a Berkeley, Dhiraje Mukherjeeho a Philipa Inghelbrechta. Do prací na realizaci projektu se pustili v roce 1999, ovšem produkt uvedli na trh až o tři roky později.
Právě tak dlouhou dobu zabral vývoj algoritmu, který byl schopen pracovat s krátkým úryvkem skladby, již odlišil od hluku na pozadí. Pro získaný úryvek bylo následně nutné vyvinout způsob, jak jej identifikovat a správně přiřadit ke skladbě v hudební databázi.
V Shazamu tehdy ještě netušili, kdo bude jejich službu využívat nejčastěji a tedy na jaký hudební žánr a časové rozpětí se zaměřit. „Nevěděli jsme, jaké písně budeme identifikovat, takže jsme museli mít obrovskou hudební databázi, a to byl také velký úkol, protože v té době nebyla snadno dostupná,“ vzpomíná Barton.
Foto: Apple
Dnes již aplikace Shazam patří Applu
Možná si kladete otázku, jak Shazam fungoval v době, kdy ještě nebyly chytré telefony s aplikacemi. Původně služba fungovala pouze ve Velké Británii a jediné, co bylo zapotřebí, bylo mít uložené číslo 2580. Toto číslo zákazník vytočil na svém mobilu a místo rozhovoru s druhou stranou jen nahrál právě hraný song.
Hovor po půl minutě skončil a následně volajícímu přišla SMS s názvem skladby a jménem interpreta. Později začaly tyto SMS obsahovat i hypertextový odkaz, prostřednictvím kterého šlo daný song stáhnout online. Za službičku přitom byla vyúčtována částka necelého jednoho dolaru.
Krušné začátky
První velkou výzvou byla tvorba samotné hudební databáze, kterou původně Barton a jeho tým vytvářel získáváním klasických hudebních nosičů typu CD, což muselo být velice pracné. Zároveň bylo zapotřebí vyvinout software, který bude odpovídat na telefonní hovory a odesílat SMS zprávy.
K tomu bylo nutné vytvořit obdobu Google vyhledávače, který však nebrouzdal mezi internetovými stránkami, ale prodíral se vytvořenou hudební knihovnou. Vše tehdy vznikalo zcela od základů, a proto trvalo dlouhé tři roky, než bylo funkční službu možné uvést na trh.
„Vždy tam byl určitý druh strachu.“
V té době však Shazam ještě neměl ani zdaleka vyhráno, protože ta nejnáročnější fáze na něj teprve čekala. Shazam již před spuštěním své služby získal investici ve výši 1 milionu dolarů a následně se mu podařilo v prvním kole financování získat dalších 7,5 milionu dolarů. Ovšem po spuštění služby, která si žádala celkem značné množství kapitálu, přibývalo nových uživatelů jen pozvolna, a tím pádem trvalo, než se Shazam dostal k výraznějším ziskům.
Tým Shazamu v té době působil hned na třech místech světa. V Mnichově byl vyvíjen software, výzkum a vývoj algoritmu probíhal v Silicon Valley a Barton komunikoval s investory a řešil obchodní záležitosti spojené se Shazamem z Londýna. Na bezproblémovém chodu celé společnosti měl tehdy velkou zásluhu i Jerry Roest, kterého si Barton a jeho kolegové najali do pozice generálního ředitele, aby jim pomohl s řízením celého podniku.
„Nikdy jsem o tom nepřemýšlel a dál jsem pokračoval. Zní to děsivě, ale měl jsem prostě pocit, že zde bude vždy nějaký způsob, jak najít cestu, po které se vydat. Vždy tam byl určitý druh strachu, ale důležitou předností je vytrvalost a důvěra v to, co děláte. A tak jsem si vždycky říkal, že to prostě dokážeme, a to je přesně ta cesta. Měl jsem strach, ale vždy jsme se snažili, aby vše klaplo,“ odpověděl Barton na otázku, zda měl někdy chuť celý projekt zabalit.
Důvěra v hodnotě 400 milionů dolarů
I přestože se lokomotiva jménem Shazam rozjížděla velice pomalu, postupně začala nabírat na obrátkách a nakonec se stala zcela nezastavitelnou. V roce 2004 vstoupil Shazam na trh ve Spojených státech, ovšem největší zlom přinesl rok 2008 a příchod chytrých mobilních telefonů.
Aplikace Shazamu byla k mání rok poté, co byl dostupný první iPhone, a rychlostí blesku se stala jednou z nejvyhledávanějších. Aplikaci bylo možné stáhnout zdarma a umožňovala uživateli vyhledaný song koupit přímo na iTunes. V tomtéž roce se dostala také k uživatelům Androidu a o rok později i na tehdejší Windows Mobile.
Foto: Shazam
Shazam dnes nabízí celý komplex služeb spojených s audiovizuální zábavou
V prosinci roku 2009 registroval Shazam již 10 milionů stažení, působil ve 150 zemích světa a osm procent uživatelů si zakoupilo skladbu poté, co jim ji Shazam identifikoval. O dva roky později byl dokonce čtvrtou nejstahovanější bezplatnou aplikací v App Storu a rok později hlásil již 250 milionů uživatelů z 200 zemí světa.
Se společností začaly postupně spolupracovat další a další hudební databáze a také nahrávací studia. Služby Shazamu se postupně rozšířily na filmy a seriály a později umožnil také poslech rádií.
Vyvrcholením Bartonovy snahy a píle celého jeho týmu byl rok 2017. V prosinci tohoto roku totiž Apple oznámil zájem zakoupit Shazam za částku 400 milionů dolarů, tedy přibližně 9,2 miliardy korun. Samotný obchod se však dotáhl až o téměř rok později, v září roku 2018.
Osa Valley, Londýn, Berlín
Shazam je zářnou ukázkou toho, že ty nejúspěšnější podniky nemusí nutně vznikat pouze v Silicon Valley, ovšem Barton přiznává, že být v centru dění přináší určité výhody.
„Existují velmi úspěšné společnosti, které dnes přicházejí z Evropy. Hodně jich pochází z Berlína, velké mnohamiliardové podniky. Nemyslím, že je nutné působit v Silicon Valley, zároveň si však myslím, že věci jdou dělat mnohem jednodušeji, když jste uprostřed startupového epicentra,“ míní Barton.
„Pokud to není Silicon Valley, mohou vám pomoci místa, jako je Londýn nebo Berlín, protože budete blíže k investorům a inženýrským talentům, kteří hledají práci ve startupech, a prostě se o vás lidé snáze dozví. Myslím si, že Silicon Valley přináší výhody, ale zároveň jsou tu i další místa, která se mu mohou vyrovnat,“ předává svou zkušenost zakladatel Shazamu.
Foto: Chris Barton
Chris Barton se v současné době věnuje také dráze profesionálního řečníka
Právě správní lidé jsou podle Bartona to vůbec nejcennější, co může místo jako Slicon Valley nabídnout. Je zde totiž větší koncentrace osob, které již pracovaly na velice zajímavých projektech a mají díky tomu cenné zkušenosti. Zároveň se právě sem upírá zrak investorů a můžete zde najít i ty správné osoby do vedení. A jak Barton připomíná, pokud takové osoby firman nemá, je cesta za úspěchem mnohem složitější.
Barton se po prodeji Shazamu zaměřil více sám na sebe a na svůj osobní život. Nicméně na podnikání zcela nezanevřel. V současné době se věnuje přednáškám na nejrůznějších konferencích, prostřednictvím kterých financuje svůj nový projekt. Pro podcast Conquer America prozradil jen to, že tento projekt vyžaduje zásadní inovace podobně, jako tomu bylo tehdy u Shazamu.
Nám to však nedalo a sami jsme Bartona oslovili, zda by neprozradil přeci jen o trochu více. „Pracuji na společnosti, která bude zachraňovat lidské životy prostřednictvím zcela nové technologie, kterou vyvíjím v oblasti počítačového vidění a strojového učení,“ prozradil Barton.
Jedná se tak o technologii, která bude analyzovat snímaný obraz a zároveň využívat umělou inteligenci k co největší automatizaci. Je tedy dost pravděpodobné, že se jedná o určitý druhý autonomní technologie určené pro využití v dopravním průmyslu. Více ji však Barton upřesňovat nechtěl a nám tedy nezbývá než se nechat překvapit, s čím v budoucnu tento úspěšný podnikatel přijde.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.