Pro většinu nepředstavitelná překážka, pro miliony lidí po celém světě ale každodenní realita. Stejně jako se musí lidé s tělesným handicapem, slabozrakostí nebo třeba hluchoněmostí potýkat s bariérami v reálném světě, často naráží na problémy i v tom digitálním. Většina webů totiž není na jejich modus operandi přizpůsobená takřka vůbec. I přesto, že v případě veřejných institucí už to nyní vyžaduje zákon a prostředí soukromého sektoru, jako třeba e-shopy nebo banky, bude muset brzo následovat.

O to, aby byly webové stránky dobře použitelné i pro lidi, kteří jsou ochuzeni o jeden nebo více smyslů, se ve své práci snaží také Ondřej Pohl, který má na starosti přístupnost v agentuře Actum Digital. K tématu se dostal před čtyřmi lety právě od oboru uživatelské zkušenosti, tvoří o něm vlastní podcast s názvem Bez bariér a za tu dobu se stal jedním ze dvou nejvýše certifikovaných odborníků na webovou přístupnost v Česku. O své práci hovořil v TechCastu, technologickém podcastu CzechCrunche, jehož nový díl si můžete pustit níže.

Cíl oboru, kterému se Pohl věnuje, je v základu prostý – aby všichni lidé bez rozdílu mohli web ovládat a rozuměli mu. Problém ale obvykle začíná už u toho, že si vývojáři a tvůrci obsahu zkrátka při stavění webů na lidi s handicapem nevzpomenou. „Jeden z nejčastějších problémů na webech je, že nějaké jejich určité části nelze ovládat klávesnicí. Je tam třeba nějaké tlačítko, na které se jen s pomocí klávesnice nedostanete a nekliknete na něj. Představte si třeba, že jste na e-shopu, dáte produkt do košíku, ale už nákup nedokončíte,“ vysvětluje Pohl.

To je zásadní proto, že mnozí nevidomí například musí používat odečítač, který bez klávesnice nefunguje. Lidé s tělesným handicapem mohou počítač ovládat zase často jen s pomocí speciálního zařízení, takzvaného přepínače, který je také bez kláves nefunkční.

Pro zrakově postižené může být problém i to, že se s velkým přiblížením ztrácí funkcionality a obsah webu nebo není mezi textem a podkladovou barvou dostatečný kontrast. Věcí, na které je třeba myslet, je ovšem široká paleta. Například pro lidi s chronickými závratěmi může být problematická přílišná pohyblivost webu. Uživatelé diagnostikování s ADHD mohou mít problém s výraznými hýbajícími se objekty, typicky reklamami. „To je pro ně, jako by člověku bez znevýhodnění celý web červeně blikal. Stává se pro ně nepoužitelným a stoprocentně už na něj nikdy nepřijdou,“ popisuje odborník.

Mezi weby, které jsou pro lidi s handicapem nepoužitelné, se řadí i některé z kategorie veřejných institucí. Pokud se například uživatel chce objednat k vyzvednutí řidičského průkazu v systému hlavního města Prahy, nepovede se mu to. Taková alespoň byla na tomto webu situace před rokem, i přesto, že úřadům přístupnost jejich webů nařizuje evropská směrnice z roku 2016, do českého zákona transponována v roce 2019.

„V Actum Digital jsme dělali několik auditů ve veřejné sféře. Ten stav je tristní. Když do tohoto zákona instituce spadá, tak musí mít na webu takzvané Prohlášení o přístupnosti. To shrnuje, jak je ten web přístupný, a také zmiňuje věci, které přístupné nejsou – a nabízí alternativu. Většina uvádí, že zákon splňují, což ale v praxi bohužel není pravda,“ říká Pohl. Problém se podle něj týkal i tak kritické agendy státní správy, jako byla registrace na očkování přes Covid portál.

V soukromém sektoru je situace podobná – slovy Pohla „tristní“. Společnost WebAIM, která každoročně pomocí automatického nástroje zkoumá milion nejnavštěvovanějších stránek světa, říká, že 97 procent těchto webů je více či méně nepřístupných.

I v tomto případě by se ale situace měla, minimálně v Evropě, změnit. V červnu 2025 vstoupí v platnost takzvaný Evropský zákon o přístupnosti, který mluví o typech dalších služeb, které budou muset mít přístupné. „V tomto zákoně bude pokrytá například veškerá e-commerce, finanční služby, telekomunikace anebo všechny dopravní služby či aplikace,“ vyjmenovává Pohl.

Změny, které udělají web přístupnějším, přitom nemusí být z pohledu vývoje nic složitého. Zcela nejlepší je přitom myslet na lidi se znevýhodněním už při vývoji produktu. Pohl to přirovnává k bariérám, které jsou tvořené i v reálném světě. Pokud někdo staví novou budovu, je lepší, aby od počátku myslel na bezbariérové výtahy, než je mnohem nákladněji přidělával později.

Jedenáctý díl TechCastu o webové přístupnosti si můžete pustit na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo na YouTube. Dozvíte se v něm také:

• Na koho se obrátit, když chcete svůj web udělat inkluzivnější.
• Jak se vyhnout podvodným odborníkům, kteří ve skutečnosti webu nepomohou.
• Jak daleko je legislativa ohledně přístupnosti ve Spojených státech.
• Proč Ondřej Pohl nevěří umělé inteligenci a automatickým nástrojům, které mají web udělat přístupnějším.