Herní megahit Fortnite za minulý měsíc utržil téměř 300 milionů dolarů

Filip HouskaFilip Houska

98AC4D77-065A-4C94-89CB-B14D6E2D4F6C
0Zobrazit komentáře

Fortnite nepřestává překvapovat herní svět. Masivně oblíbený herní titul, respektive jeho rozšíření Battle Royale, vydělal vývojářskému studiu Epic Games, které za ním stojí, jen za duben přes 296 milionů dolarů (cca 6,5 miliardy korun). Tato částka, kterou vygenerovala několikamilionová hráčská základna, je navíc více jak dvojnásobnou oproti té únorové, kdy Fortnite vydělal okolo 126 milionů dolarů.

Výdělky téměř 300 milionů dolarů za jeden měsíc by byly úctyhodné i pro hry, které jsou v základu placené, nicméně Fortnite tuto sumu vydělal i přes to, že je free-to-play, tedy zdarma k plnohodnotnému hraní s možností dokupovat si herní rozšíření. Paradoxně však veškeré herní doplňky, které si hráči mohou koupit, nijak neovlivňují jejich herní schopnosti.

uberair3

Přečtěte si takéUber plánuje utratit stovky milionů korun za nové vývojové centrum pro létající taxiUber plánuje utratit stovky milionů korun za nové vývojové centrum pro létající taxi

Za peníze si tedy nelze koupit herní výhodu (jako tomu je u většiny free-to-play titulů) v pravém slova smyslu, ale pouze kosmetické úpravy herních postav. Pár dolarů například stojí nákup speciální tanečku oslavujícího vítězství nebo různé kostýmy, které jsou mnohdy velmi limitované, tudíž mnohem lákavější. Na druhou stranu si mohou zakoupit 10dolarové předplatné Battle Pass, což je prakticky víceúrovňový systém pro odemykání různých odměn pomocí plnění daných výzev.

fortnitemonsters

Jakmile se všechny tyto doplňky sečtou, Fortnite: Battle Royale vydělal za letošní duben více jak očekávaný snímek Avengers: Infinity War za první otevírací víkend ve Spojených státech (250 milionů dolarů). Nehledě na to, že předčil svého největšího konkurenta PlayerUnknown’s Battleground, který je založen na podobném herním konceptu.

Bez náznaku zpomalení

Je velice pravděpodobné, že hranice 296 milionů dolarů za měsíc je teprve začátek. Fortnite má totiž obrovský potenciál i na mobilních zařízeních, nikoliv jen na počítačích a herních konzolích. Ostatně se v průběhu dubna dostala i na iPhony a iPady, kde podle analytické firmě Sensor Tower generuje až 1 milion dolarů denně. V létě navíc přijde verze i pro Android, což přinese další stovky tisíc hráčů, respektive další peníze do kasy Epic Games.

Povědomí o Fortnite: Battle Royale má zvednout mimo jiné i chystaný vstup na pole profesionálních herních soutěží, takzvaných e-sportů. V rámci nich má Epic Games nabízet finanční podporu pro výhry ve výši 100 milionů dolarů (cca 2,2 miliardy korun), nicméně primárním cílem této iniciativy má být přiblížení hry širší veřejnosti, jelikož bude řazena mezi ikonické tituly jako Dota 2 nebo League of Legends.

V neposlední řadě propagují Fortnite i vlivní youtubeři a streameři na platformě Twitch. Jedním z nejvýraznějších je například Tyler Blevins aka Ninja, jenž na této hře vydělává miliony dolarů, nebo Logan Paul, který se nezainteresovanému světu „proslavil“ natáčením sebevraha v japonském lese.

fortnitetop

Foto: Fortnite Press kit (IGDB)

Google a Facebook čelí po prvním dnu platnosti GDPR žalobám ve výši 7,6 miliardy eur

Jiří SvobodaJiří Svoboda

zuckerbergkongres

Zakladatel Facebooku, Mark Zuckerberg, během výpovědi u Kongresu Spojených států amerických

0Zobrazit komentáře

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nabylo účinnosti ve všech státech Evropské unie teprve včera a trvalo jen chvíli, než na základě této normy byly podány první žaloby. Nejedná se přitom o žádné maličkosti – rakouský aktivista Max Schrems zažaloval již v brzkých pátečních hodinách Google o 3,7 miliardy eur a Facebook o 3,9 miliardy eur, v přepočtu celkem o 195 miliard korun.

Schrems, dlouholetý kritik způsobů, jakým velké společnosti nakládají s daty uživatelů, konkrétně podal tři žaloby v Belgii, Rakousku a Německu na Facebook a dvě jeho společnosti WhatsApp a Instagram. Žaloba na Google pak směřovala konkrétně na operační systém Android a byla podána ve Francii.

clinic

Přečtěte si takéEstonsko bude využívat geny svých obyvatel k předpovědi nemocí a vylepšení zdravotnictvíEstonsko bude využívat geny svých obyvatel k předpovědi nemocí a vylepšení zdravotnictví

Jak Google, tak Facebook pochopitelně upravily svoje Zásady ochrany osobních údajů, tak aby se na účinnost GDPR připravily. Avšak jak píše magazín The Verge, Schrems tvrdí, že uživatelé byli „donuceni“ k jejich akceptování, respektive, že kvůli jednoduchému souhlasu se všemi podmínkami byli postaveni před volbu typu všechno nebo nic. Obě korporace ve svých prohlášeních porušení nařízení odmítly.

cellphone-close-up-display-744464

Není prozatím známo, jak se k žalobám postaví orgány Evropské unie, předpokládá se však, že budou k firmám, které se nestihly do 25. května na změny připravit, benevolentnější. Spíše v edukativním duchu chce GDPR vyžadovat i český Úřad pro ochranu osobních údajů. V budoucnu by však firmám však mohly hrozit astronomické pokuty ve dvou cenových hladinách: za mírnější porušení by se mohlo jednat o postih do deseti milionů eur nebo 2 % celosvětového ročního obratu firmy, v případě závažnějšího porušení by šlo o dvojnásobky těchto čísel: 20 milionů eur nebo 4 % světového ročního obratu.

Na obou úrovních pak bude bráno v potaz to z kritérií, které v daném případě vykazuje větší částku. Mateřská firma Googlu Alphabet by tak mohla čelit pokutě až 3,8 miliard eur a kdyby se ve stejné pozici objevil například Amazon, pokuta by mohla činit až 6,1 miliard eur.

edho-pratama-152392-unsplash

V Česku není schválen doprovodný zákon

Mezitím je Česká republika jedním z osmi států Evropské unie, které zatím nestihly schválit k GDPR doprovodný zákon. V pátek tak začala tato regulace na území ČR platit v nejtvrdší formě a návrh vnitrostátní právní normu zatím zůstává v Poslanecké sněmovně. Jedním z důvodů jsou i výjimky, kterými by čeští zákonodárci mohli evropské nařízení zmírnit. Jak informovala ČT, mezi desítkami pozměňovacích návrhů zákona jsou třeba mírnější sankce pro obce, kraje či neziskové organizace, ale i snížení věkové hranice pro volný pohyb na internetu ze šestnácti na třináct let.