Heureka zavádí úsporný režim. Chceme díky němu z krize vyjít ještě větší, říká její šéf
Tomáš Braverman ujišťuje, že se v Heurece neplánuje ve velkém škrtat. Chce být ale efektivnější, aby si dokázal uloupnout ještě větší tržní podíl.
Tomáš Braverman, výkonný ředitel Heureka Group
„Zapínáme úsporný režim, doba je těžká a bude ještě těžší,“ napsal na Twitter šéf Heureky Tomáš Braverman a způsobil tím rozruch v byznysových kruzích. Mimo jiné proto, že v příspěvku uvedl, že dá méně peněz do rozvoje lidí. Nebylo to ale zamýšleno tak, jak mnozí pochopili. Braverman si uvědomuje, že právě lidé budou v nadcházející krizi klíčem k jejímu přežití, a pro CzechCrunch vysvětluje, co vlastně úsporný režim v Heurece přinese. „Je třeba říct, že obecně se nám daří,“ prohlašuje osmatřicetiletý šéf mezinárodní skupiny cenových srovnávačů.
Zmínkou o tom, že se Heurece v rámci možností daří, reaguje především na současnou ekonomickou situaci, která obzvlášť v e-commerce již poslala mnoho firem do existenčních problémů a očekává se, že další budou následovat. Cenový srovnávač a nákupní rádce, jak se Heureka profiluje nejen v Česku, ale také na dalších osmi trzích střední a východní Evropy, je na tom z ekonomického pohledu dobře. Je dlouhodobě profitabilní a se splácením svých závazků nemá žádný problém.
Přesto Tomáš Braverman zavelel k nastolení úspornějšího režimu. A to paradoxně proto, že v nadcházející krizi vidí pro svou firmu velkou příležitost k růstu. „V každé krizi se skrývá příležitost a v té současné ji konkrétně pro Heureku vidím opravdu enormní. Jsme web, který se zaměřuje na výhodné nakupování, a co jiného než srovnávač cen umí dát v krizi přidanou hodnotu uživatelům. Současnou situaci vnímáme jako příležitost, jak získat větší tržní podíl,“ říká jasně.
Braverman nicméně očekává, že celkové výnosy v tomto roce nebudou – dle jeho slov – žádná hitparáda, protože trh je dole. Podle dat Heureky se e-commerce v prvním kvartále meziročně propadla o pětadvacet procent, v právě končícím druhém čtvrtletí to má být zhruba o deset procent.
Proto je podle šéfa Heureka Group, která působí také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku a v Bosně a Hercegovině, důležité zamyslet se nejen nad stávající ekonomickou situací, ale hlavně nad tou, která teprve přijde. Na stále větší počet lidí bude dopadat tíha inflace, rostoucích cen zboží, energií a také zvyšování úrokových sazeb u hypoték. První produkty, které lidé přestanou kupovat, budou logicky ty zbytné – a na nich má Heureka svůj byznys postavený.
Zatímco ale internetové obchody jsou mezi prvními na ráně, Heureka je přeci jen v trochu lepší situaci, protože si nenese velké fixní náklady spojené s logistikou a sklady. Do karet jí hraje i to, že jak jde trh dolů, výrazně mezi e-shopy roste boj o zákazníka, z čehož právě Heureka profituje. Lidé totiž hledají, kde nakoupí nejlevněji. „Krize na nás doposud doléhá méně než na e-shopy, ale jak jde poptávka dolů, klesá i návštěvnost našich webů a tedy i příjmy, které jsou na to navázané. Aktuálně jsme na číslech z loňského roku, nicméně očekávám těžší zítřky,“ říká Braverman.
V předloňském fiskálním roce, který skončil loni v březnu, Heureka utržila 1,9 miliardy korun při provozním zisku ve výši téměř 800 milionů korun. Vzhledem k tomu, že má firma vydané několikamiliardové dluhopisy, nemůže Braverman konkrétní čísla za uplynulý rok (tedy od března 2021 do března 2022) prozradit, dokud nebudou auditované. „Mohu říct, že se nám v příjmech dařilo poměrně výrazně růst. Očekáváme však, že nastávající krize bude těžší než pandemie, která minimálně v e-commerce krizí zas tolik nebyla,“ míní šéf Heureky.
Hledání cest k větší efektivitě
V rámci svých šesti poboček má firma aktuálně přes 400 zaměstnanců. Braverman ujišťuje, že propouštět nehodlá, všem svým týmům však naordinoval úsporný režim, který se skládá z několika klíčových bodů. Úspory se hledají na úrovni ročních rozpočtů a platí pro všechny země, protože situace je podle dat Heureky na všech trzích s drobnými nuancemi velmi podobná. Slůvko úspory je přitom důležité – Tomáš Braverman totiž vidí rozdíl v tom, když firma škrtá a dělá radikální opatření, nebo když šetří a hledá cesty k větší efektivitě.
„Snažíme se šetřit v provozních výdajích, které nejsou nutné. Bude to také o osobní zodpovědnosti každého člena týmu, aby si v případě jakékoliv útraty či nákladu položil otázku, zda jde o výdaj, který přinese přidanou hodnotu a je nutný. Pokud je odpověď na obě otázky ano, pak takový výdaj chceme, ale jinak ne,“ dává příklad Braverman.