Cesta, kterou naznačuje dráha letadel přibližujících se k sanfranciskému letišti, nápadně připomíná schody. Přilétá jedno za druhým, jen v letošním říjnu tu přistálo skoro 33 tisíc strojů a dosedají v těch nejvytíženějších časech i po minutě. Do San Franciska míří lidé z nejrůznějších koutů světa. Někteří jako zaměstnanci známých technologických firem sídlících v oblasti Silicon Valley, jiní proto, aby tu svůj snový startup založili nebo mu zajistili nehynoucí slávu. Kanceláře společností, které na zdejší fungování mají peníze, zůstávají naleštěné, i když po pandemii covidu jsou poněkud prázdnější. Jejich okolí je ale plné kontrastů.

Doprava autem je jako v každém velkém městě náročná. Desítky rovných ulic, stavěných většinou do pravého úhlu tak, jak to ve Spojených státech bývá zvykem, křižuje nezvyklé množství aut se značkou Tesla. Není výjimkou ani to, když na semaforech zastaví hned tři za sebou. Kolem nich ale projíždějí ještě nezvyklejší auta, ve kterých vůbec nikdo nesedí. Ani řidič.

Prázdné vozy jsou ze všech stran i na střeše vybaveny kamerami. Předjíždějí se, zastavují na stopce a nemají problém ani se zabočením doleva – poslušně při tom dávají přednost jízdy lidem v protijedoucích autech. V San Francisku působí hned několik společností, které provozují testovací jízdy autonomních aut. Na některé se lze zaregistrovat jako spolujezdec, ovšem s mnohaměsíční čekací lhůtou. Oni šťastlivci pak hledí na samostatně se pohybující volant, který je ve vozech jen dočasně – jednou údajně nebude potřeba vůbec.

Pokud by mělo existovat jedno místo ve Spojených státech, kde na ulicích najdete budoucnost, muselo by to být právě San Francisco. Kromě samořízených aut tu umějí používat i takzvaná real-time data pro řízení dopravy, stavějí chytré budovy a mají senzory na kvalitu vzduchu, inteligentní dohledové systémy, které v reálném čase vyhodnocují možné hrozby, i chytré pouliční osvětlení. A dalo by se pokračovat. Jenže v souvislosti se San Franciskem se v posledních letech píše ještě o jedné věci. O epidemii drogy fentanyl.

Nedaleko centra města, poblíž nákupní, hotelové a divadelní čtvrti, stojí zhruba pětatřicetiletý muž a zaujatě si proti slunci prohlíží svoji ruku. Dlouhé minuty neudělá ani krok, zatímco kolem něj procházejí lidé a nevěnují mu pozornost. O kus dál jiný, podobně starý muž křičí a bouchá se plastovou tyčí do hlavy.

Podobné stavy může vyvolat fentanyl, aktuálně nejzhoubnější droga ve Spojených státech. Fascinující je jeho síla – podle většiny zdrojů je padesátkrát silnější než heroin a stokrát silnější než morfin. Má velmi rychlý nástup účinku, na tělo začne působit v řádech sekund. Kromě toho, že v podstatě „vypne“ bolest, naopak vyvolá euforii, ale taky nevolnost, zmatek, otupení či depresi. A problémy s dechem či zástavu srdce.

„San Francisco je město paradoxů. Vidíte domy v hodnotě mnoha milionů dolarů, kde si na schodech lidé píchají do žil drogy. Na veřejnosti, nikdo je nemá sílu zastavit,“ říká reportérce CzechCrunche Krishav, softwarový inženýr původně z Indie, který v San Francisku bydlí a pracuje. „Je to ale krásné město,“ mávne pak rukou. Centrum je důležité pro potkávání se mladých founderů. Sídla zavedenějších startupů se však obvykle nacházejí mimo střed města a největší firmy se koncentrují ve více než 60 kilometrů vzdáleném Silicon Valley.

Podobně o místní scéně hovoří i zdejší česko-slovenská startupová komunita. Foundeři vysvětlují, že pobyt v San Francisku je pro ně nenahraditelný pro síť kontaktů, kterou si takto budují. „Hlavně nezahni do špatné ulice,“ varují mě ale.

Počty drogově závislých tu stoupají a už v roce 2019 měly převýšit množství zdejších středoškolských studentů. V širší oblasti San Franciska a okolí podle oficiálních počtů požilo nějakou nezákonnou návykovou látku během jednoho roku 782 tisíc lidí starších 12 let – tedy více než každý pátý.

Nejen problém s drogami se podepisuje i na vnímání města jako takového. Z letošního průzkumu agentury Gallup vyplývá, že pouze mírná většina (52 procent) Američanů považuje San Francisco za bezpečné, což je oproti předchozím rokům výrazný pokles. Ačkoliv míra násilných trestných činů se snížila, alespoň podle oficiálních čísel tamní policie. Vnímání města je ale takové, jaké je, a reagují na něj i firmy, které se postupně stěhují pryč.

Každoročně se tu koná obrovská akce zaměřená na umělou inteligenci pro desítky tisíc lidí, kterou pořádá softwarový obr Salesforce. Jeho šéf Marc Benioff, mimochodem také filantrop, který směřuje do rozvoje San Franciska a do škol desítky milionů dolarů, už městu pohrozil, že pokud to takto půjde dál, konferenci přemístí. Ta přitom jen letos přinesla městu podle odhadů 89 milionů dolarů (bezmála dvě miliardy korun) za tři dny konání akce. A k tomu řadu osobností a pozornost světových médií.

„Bezdomovectví je obrovským problémem města,“ zmínil Marc Benioff další potíž během svého vystoupení na konferenci, které se CzechCrunch také zúčastnil. „Už dřív jsem řekl, že pokud s tím něco neudělá, konference je tu naposledy. Hodně jsme tlačili. Snažili se. Město vyčistili. Vypadá to tu teď skvěle,“ uvedl. Mnoho částí centra se uklízí čtyřikrát do týdne, a přesto působí špinavým dojmem. Část problému se ale tehdy, v polovině září, v souvislosti s konáním Dreamforce odsunula na několik dní o pár ulic dál. Tam, kde ho většina návštěvníků obří akce neviděla. Samozřejmě tím nezmizel.

Každá ulice je jiná

V mnoha městech jsou lepší čtvrti a ty horší. V San Francisku se za tu nejhorší považuje čtvrť Tenderloin, dřív proslavená undergroundovými uměleckými prostory a historickými divadly, dnes právě drogově závislými. Kromě toho se ve městě takové dělení vztahuje i na ulice.

Cena za pokoj se může lišit i desetinásobně za stejnou kvalitu ubytování podle toho, jestli při východu z hotelu narazíte na lidi ležící na ulici. A stejné je to s částkami za celé nemovitosti. Zatímco v jedné části města může stát byt čtyři miliony dolarů, jen o dvě ulice dál je to kolem 200 tisíc.

S bezdomovectvím, drogami a problémy s nimi spojenými město bojuje roky. Situaci ale zásadně zhoršila právě epidemie fentanylu, která se výrazněji začala projevovat ve shodné době, kdy odstartovala pandemie koronaviru.

Látka je syntetický opioid vytvořený za účelem léčby silných bolestí, který lékaři předepisovali mnohdy lidem s nevyléčitelnými nemocemi. Mnohem známější se ale stal jako droga. Platí za levnou náhražku drahých, „klasických“ drog a zároveň je silně návykový. Dá se šňupat, kouřit, polykat ve formě tablet i prášku, nechávat rozpustit v ústech a do těla se může dostávat náplastí i jako sprej do nosu.

Fentanyl má stát za dvěma třetinami drogových úmrtí v zemi a jen v San Francisku kvůli němu měsíčně zemřou tucty lidí. Podle magazínu Newsweek za první letošní čtvrtletí zemřelo ve zmíněné čtvrti Tenderloin 200 lidí na předávkování, přičemž více než tři čtvrtiny úmrtí zapříčinil právě fentanyl.

Kdo si na něm vypěstuje závislost, potřebuje dávky zvyšovat a velmi rychle se může dostat na tu smrtelnou. To můžou být dva miligramy drogy, tedy v prášku množství odpovídající velikostí pár zrnkům písku a objemově ani ne zrnku rýže. Fentanyl výrobci distribuují po balení o jednom kilogramu, což je objem, který má potenciál zabít 500 tisíc lidí. A protože je levnější než kokain i další drogy, přidávají ho jako jejich náhražku, takže si kupující vůbec nemusí být vědomi, že fentanyl právě hodlají užít.

Droga není problémem výhradně San Franciska, město ale kvůli ní výrazně trpí. Tamní policisté si stěžují, že není jednoduché na veřejnosti zatknout člověka, který užívá drogy – mimo jiné kvůli změnám v pojetí důkazů nebo kvůli chápání veřejného prostoru. Státní zástupci zase poukazují na to, že se nedaří odsoudit drogové dealery na delší dobu za mříže.

Fentanyl se zatím stává stále známějším i v Česku. Policie už několikrát zadržela zásilky směřující do země a ke konci července oznámila první zaznamenané úmrtí spojené s drogou. Jako lék je fentanyl v Česku dostupný na lékařský předpis ve formě náplasti.