Americký herec a scénárista Sean Penn je známý i svým čilým aktivismem. Jeho nezisková organizace Core má za sebou za třináct let své existence, úspěšnou humanitární misi po zemětřesení na Haiti v roce 2010, během pandemie covidu ve Spojených státech pomohla zorganizovat největší testovací a očkovací centrum v zemi, působí i na Ukrajině. Podle nových informacích měli ovšem její zaměstnankyně při práci během pandemie čelit sexuálnímu obtěžování, které i přes výzvy iniciativa neřešila. Charita navíc často postiženým místům slibovala velkolepou pomoc, kterou ale nedokázala dodat.

Na baseballový stadion Dodger v kalifornském Los Angeles se na zápas místního týmu vejde zhruba 57 tisíc lidí. Ruch fanoušků však v roce 2020 podobně jako téměř všude kvůli pandemii covidu ustal. Díky neziskové organizaci Core Seana Penna a vedení města však na rozlehlé parkoviště u Dodgeru i tak mířily tisíce lidí denně, mohly se tam totiž nechat zdarma otestovat na koronavirus.

V nejhektičtějších dnech pandemie pomohla Core pod vedením ředitelky Ann Leeové v USA celkem otestovala a naočkovala miliony lidí. Pennova organizace také od dárců získala téměř dvě stě milionů dolarů a na výplatní pásce v té době měla přes tři tisíce lidí, což bylo více než v Nadaci Billa a Melindy Gatesových.

Právě s obdobím pandemie však kromě chvály souvisejí i nové informace, že se zaměstnankyně neziskové organizace slavného herce musely při práci potýkat se slovním i fyzickým sexuálním obtěžováním od místních hasičů. Podle serveru BusinessWeek od agentury Bloomberg navíc sám dvaašedesátiletý Penn, předseda představenstva iniciativy, v e-mailu vyhrožoval odvetou těm, které by napadlo o problému mluvit na veřejnosti.

Několik pracovnic na organizaci podalo žalobu. Dva zaměstnanci ji rovněž obvinili z toho, že je nutila pracovat až osmnáct hodin denně a zároveň jim nezajistila třeba možnost najíst se, informoval před časem deník Los Angeles Times. Podle jejího finančního ředitele Matta O’Connella organizace všechna obvinění z obtěžování řádně prověřila. Odmítnul i to, že by charita špatně zacházela s penězi od svých dárců.

Když pandemie covidu ve Spojených státech zeslábla, ukončila Core v Los Angeles i dalších městech většinu svých aktivit a začala se poohlížet po nových výzvách. Tou měla být například bující pandemie koronaviru v Latinské Americe. Sbírka financí pro tento region je však dobrou ukázkou toho, že iniciativa s financemi nezacházela zrovna transparentně.

Na večírku, kde Core chtěla peníze pro pomoc latinskoamerickému regionu vybrat, se jí podařilo získat přes 1,6 milionu dolarů (asi 34,8 milionu korun). Podporu přislíbil například herec Leonardo DiCaprio nebo dědička módního byznysu nejbohatšího muže světa Francouze Arnaulta.

Podle BusinessWeeku ale společnost Core vybrané finance nevěnovala přímo na boj proti covidu. Místo toho si vyčlenila 750 tisíc dolarů na různé výdaje v Brazílii, včetně 90 tisíc dolarů na mzdy svého jediného zaměstnance v zemi, 400 tisíc dolarů na blíže nespecifikované programy a 250 tisíc dolarů si ponechala na pokrytí režijních a nepřímých nákladů.

Podle interní tabulky z roku 2022 a zaměstnance, který pro iniciativu ještě minulé září shromažďoval peníze, reálně na pomoc Latinské Americe šlo mnohem méně než 1,6 milionu dolarů přislíbených na večírku. Několik dárců, včetně DiCapria, totiž nakonec žádné peníze nezaplatilo. Zástupce DiCapria podle BusinessWeeku uvedl, že slíbených 50 tisíc dolarů zaplatil, ale nechtěl říct kdy.

O’Connell přiznal, že Core vyrostla příliš rychle, a měla tak problémy s řízením financí. „Některé naše systémy řízení na začátku pandemie nebyly svým rozsahem a měřítkem dostatečné, aby splňovaly všechny naše organizační potřeby,“ uvedl O’Connell.

Desítky současných i bývalých zaměstnanců navíc tvrdí, že rozdíly mezi deklarovanými cíli iniciativy a jejich reálným rozsahem jsou ještě větší. BusinessWeek píše, že nezisková organizace nechávala zásilky se zásobami pro zasažené oblasti několik dní nevyzvednuté nebo je vracela dárci, protože se jimi nikdo nezabýval.

Své partnery navíc frustrovala laxním přístupem k práci v terénu a ke správě mnohamilionových federálních grantů. Ve svých daňových přiznáních také zamlčovala některé informace o tom, jak peníze utrácí. Core má od roku 2020 čtvrtého finančního šéfa a poslední finanční audit v roce 2020 zjistil i další problematické oblasti.

Darů rychle přibývalo a poté, co Core v roce 2019 vybrala 6,6 milionu dolarů, vykázala podle posledních daňových záznamů v roce 2020 příjmy ve výši 76 milionů dolarů a v roce 2021 dokonce 122 milionů. Hodně peněz ale ještě nutně neznamená efektivní pomoc, upozorňuje expertka na filantropii Hilde Van den Bulcková z americké Drexel University.

Soukromé fondy, které jsou určené k veřejné pomoci, podle ní často komplexní problémy nedokáží řešit. „Není výjimkou, že neziskovky celebrit jsou tak trochu nepořádné. Státy se v souvislosti s nimi musí mít na pozoru,“ řekla citovanému BusinessWeeku Van den Bulcková, která o filantropii celebrit napsala knihu.

I přes rostoucí kritiku má vedení Core finance stále špatně spravovat, peníze od dárců navíc podle zaměstnanců používá k platbám za luxusní večeře, hotely nebo k placení pokut. „Třeba faktury schvalují prostřednictvím e-mailu. Jsou tam prostě věci, které by v organizaci této velikosti po tak dlouhé době být neměly. Snažil jsem se jim to vysvětlit už před dvěma lety,“ řekl BusinessWeeku bývalý technologický ředitel Core Sam Hilsman.

Podle něj a někdejších partnerů organizace se její vedení více než o správný management zajímá o pozitivní mediální obraz. Byť v poslední době rozšířila svou činnost například na hurikány postiženou Floridu nebo válkou zasaženou Ukrajinu, stále často nedokáže dodat efektivní pomoc. „Celou dobu jen stáli opodál s fotoaparáty a kamerami,“ stěžoval si třeba na pracovníky Pennovy iniciativy Rob Gauder, zakladatel jedné charitativní organizace, která s Core spolupracovala na Floridě minulý říjen poté, co se státem prohnal hurikánu Ian.

K pozitivnímu mediálnímu obrazu Core využila i příliv středoamerických migrantů přes hranici mezi USA a Mexikem v roce 2021. Její zaměstnanci tam vyrazili s cílem poskytnout jim toaletní potřeby a nabídnout jim možnost otestovat se na koronavirus. Vedení přitom na místě nemělo domluvenou žádnou spolupráci, která by to umožnila. I přesto si z jižní hranice Spojených států odvezla a na sociálních sítích sdílela fotografie, kde výjezd prezentovala jako úspěšný, píše BusinessWeek.

V případech, kdy Pennova organizace svou pomoc dodat dokázala, mohla se opřít mimo jiné o peníze od postav z velkých technologických firem. Třeba zakladatel Twitteru Jack Dorsey, Pennův dobrý kamarád, poskytl v květnu 2020 deset milionů dolarů (asi 217 milionů korun), o měsíc později pak dalších dvacet milionů. Dorsey tehdy peníze poslal i neziskovým organizacím rappera Eminema nebo zpěvačky Rihanny.

Naposledy na svou iniciativu Penn upozornil v souvislosti s válkou na Ukrajině. Minulý únor, na začátku ruské invaze, totiž o tamní situaci točil dokument, přičemž se sešel i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Penn poté v rozhovoru pro americkou CNN apeloval na to, aby svět na Ukrajině investoval co nejvíce peněz. Odpovědí mu byly i miliony pro Core. Jenže se je podle BusinessWeeku organizaci nedaří efektivně využít ani tentokrát. Mimo jiné proto, že nikdy před tím nepůsobila v oblasti, kde se válčí.

Opakovaná selhání v různých scénářích postupně vedla i k odchodu velkého počtu zaměstnanců. Podle BusinessWeeku má mít dnes Core jen stovky stálých zaměstnanců, kterým vedení nařídilo, aby o aktivitách organizace veřejně nemluvili, byť má povinnost mlčenlivosti podle pracovních smluv jen část z nich.