Většina nejbohatších lidí světa má byznys spojený s technologiemi – Elon Musk, Bill Gates, Jeff Bezos a další. Byznys s luxusním oblečením, kosmetikou nebo hodinkami tak mezi nimi vyniká na první pohled. Právě takové produkty pomohly francouzskému miliardáři Bernardu Arnaultovi k titulu nejbohatšího člověka světa, který převzal po Elonu Muskovi. Šéf skupiny ovládající třeba módní značku Louis Vuitton je sice mezi technologickými giganty výjimkou, měl však u některých z nich často dveře otevřené a společného toho s nimi má víc, než by se na první pohled zdálo.

Třiasedmdesátiletý rodák z francouzského Roubaix u belgických hranic se například velmi dobře znal se Stevem Jobsem, dnes už zesnulým zakladatelem Applu. „Nejsem si jistý, jestli tu můj iPhone bude i za padesát let. Ale můžu ti říct, že lidé stále budou pít Dom Pérignon,“ řekl Jobs podle americké CNBC Arnaultovi, jehož impérium luxusní značku šampaňského vlastní. V portfoliu skupiny Moët Hennessy Louis Vuitton (LVMH) toho je ale daleko víc, třeba přes sedmdesát módních a kosmetických značek, včetně Tiffany & Co nebo Sephory.

Celkový Arnaultův majetek odhaduje časopis Forbes na 181,8 miliardy amerických dolarů, agentura Bloobmerg na 163 miliard. Francouz je dnes nejbohatším mužem planety i přes to, že citelnou ránu jeho luxusnímu impériu uštědřila nedávná pandemie koronaviru. I kvůli lockdownům totiž podle serveru Business Insider skupině LVMH klesly meziroční tržby za rok 2020 o sedmnáct procent na přibližně 47,4 miliardy dolarů.

Koronavirus ale Arnaultovo impérium nezpomalil na dlouho. V listopadu 2020 dokončil největší akvizici v historii módního odvětví. Za 15,8 miliardy dolarů převzal značku šperků Tiffany & Co. Při tomto obchodě dostál své přezdívce vlk v kašmírovém kabátě, protože několikaměsíční proces provázely žaloby a veřejné výměny názorů. Arnault si během této doby koupi rozmyslel a nakonec si těmito prostoji vymohl čtyřsetmilionovou slevu. Převzetí tak do určité míry připomíná způsob, jakým Elon Musk nedávno (ne)kupoval Twitter.

Právě Musk mimo jiné Arnaultovi k prvenství pomohl. Tento týden totiž prodal další část akcií své automobilky Tesla v hodnotě 3,6 miliardy amerických dolarů v době, kdy akcie firmy klesly přibližně o dvacet bodů, čímž ztratily více než deset procent své hodnoty. Za pravdu Jobsovým slovům o dlouhověkosti Arnaultova byznysu však nedává jen aktuální prvenství, ale i poslední čtyři dekády, během kterých francouzský miliardář svou módní skupinu budoval.

Jak řekl, tak udělal

Arnault vystudoval inženýrství na prestižní francouzské technické univerzitě École polytechnique. Po úspěšném studiu šel pracovat pro svého otce, který tehdy podnikal ve stavebnictví. Po nějakém čase od něj Arnault firmu převzal a přeorientoval ji na oblast nemovitostí. Ve snaze snížit náklady také část podniku prodal. V roce 1973 se poprvé oženil, s Anne Dewavrinovou, se kterou mají dvě děti. Na začátku devadesátých let se však rozvedli.

Zisků ze zděděného podniku Arnault v roce 1985 využil ke koupi společnosti Boussac Saint-Frere. Většiny z ní se Arnault sice postupně zbavil, ve zbytku ale našel skrytý klenot, kterým byla módní a kosmetická značka Christian Dior. Na ní Francouz začal budouvat své království luxusu.

V roce 1987 ho tehdejší předseda představenstva LVMH Henri Racamier pobídl, aby do nově vzniklé skupiny investoval. Arnault se příležitosti nezalekl. Na konci osmdesátých let prohlásil, že chce do konce tisíciletí největší společnost s luxusním zbožím ovládat. Její převzetí mu trvalo podstatně kratší dobu.

Arnault se největším akcionářem skupiny LVMH, předsedou její rady i jejím ředitelem stal do roku 1990. Vlk v kašmírovém kabátu začal skupovat módní značky – Sephoru, Céline, Givenchy nebo slavného návrháře Christiana Lacroixe.

To byl však jen začátek. V devadesátých letech chtěl Arnault do svého už tehdy působivého portfolia přidat další zvučné jméno – značku Gucci. Tu ale vlastnil a dodnes vlastní jeho největší rival v módním a kosmetickém byznysu, další Francouz Francois Pinault, zakladatel skupiny Kering, pod kterou mimo jiné právě Gucci patří. Pinault rovněž vlastní známou londýnskou aukční síň Christie’s. Gucci se Arnaultovi nikdy získat nepovedlo.

Kromě módy a kosmetiky je Arnaultovou vášní také umění. Má soukromou sbírku obrazů, ve které nechybí Pablo Picasso nebo Andy Warhol. Věnuje se mu koneckonců i prostřednictvím svých značek. V roce 2014 například v Paříži otevřel muzeum současného umění podle návrhu kanadského architekta Franka Gehryho, spoluautora pražského Tančícího domu. Jeho zájem o kulturu se projevil i po požáru pařížské katedrály Notre-Dame v roce 2019, na jejíž opravu dal podle agentury AP společně s rivalem Pinaultem stovky milionů dolarů.

V roce 1991 se znovu oženil, tentokrát s Helen Mercierovou, kanadskou koncertní pianistkou. Podle Forbesu ji okouzlil právě hrou na klavír. Z tohoto druhého manželství má tři děti. Miliardář s Mercierovou dnes žije v Paříži, nedaleko Latinské čtvrti.

Všech pět svých dětí Arnault postupně zapojil do práce pro své luxusní impérium. Antoine a Delphine, děti z prvního manželství, mají nejvyšší pozice. Sedmačtyřicetiletá Delphine je v současnosti ředitelkou a viceprezidentkou značky Louis Vuitton. Antoine, její o dva roky mladší bratr, je ve vedoucích pozicích dvou značek pod skupinou LVMH. Navíc je ředitelem komunikace celé skupiny.

Tři děti z druhého manželství mají ve firmě také vlivné pozice. Alexandre je viceprezidentem Tiffany, Frederic strategickým ředitelem TAG Heuer, švýcarského výrobce hodinek, a nejmladší Arnaultův syn Jean je ve třiadvaceti letech ředitelem marketingu a produktového vývoje značky Louis Vuitton.

Nedávný vývoj ovšem napovídá, že se Arnault kormidlo skupiny LVMH v nejbližší době předávat nechystá. Podle agentury Bloomberg na začátku letošního roku totiž jeho společnost zvedla věkovou hranici pro post generálního ředitele. Díky tomu by Arnault mohl zůstat v čele až do svých osmdesáti let.

Jak to tak bývá, vlivný byznysmen se během své kariéry dostal do kontaktu i s vlivnými politiky. Arnault má blízko k bývalému francouzskému prezidentu Nicolasi Sarkozymu. Během funkčního období Donalda Trumpa se s bývalou hlavou USA několikrát sešel, jednal s ní třeba o možnosti přesunout část výroby svých značek do USA. Podle serveru Business Insider Arnault také v roce 2003 přivítal v jedné své francouzské vinici ruského prezidenta Vladimira Putina.

Arnault nezapomněl na své podnikatelské kořeny a investuje i do nemovitostí. Vlastní například vilu v Saint-Tropez na francouzské riviéře a podle dostupných informací má také pozemky v Los Angeles, do kterých údajně vložil přes 96 milionů dolarů.

Správa tak velkého byznysu, jako je ten Arnaultův, znamená i časté létání soukromým tryskáčem. Ten svůj však Francouz nedávno prodal a dál využívá letadla pronajatá, aby ho nebylo tak snadné sledovat. Snesla se na něj totiž, stejně jako na další boháče, kritika, podle které jeho časté lety představují zbytečnou zátěž pro životní prostředí. Téma v posledních měsících rezonovalo i ve francouzské politice, někteří tamní zákonodárci volali po vyšší dani z koupě soukromých tryskáčů.

Odpovědi vlivných postav na takovouto kritiku jsou různé. Twitter například tento týden rovnou utnul účet uživatele, který dlouhodobě monitoroval lety Elona Muska, majitele této platformy.

Vypadá to tedy, že má Arnault s ostatními nejbohatšími muži planety společného víc, než se na první pohled zdá. A že se slova Steva Jobse potvrzují –⁠ byznys s luxusem francouzského miliardáře jen tak z módy nevyjde.