Hmyzí hotel, pohoda a nízká spotřeba dovedly českou průmyslovou budovu mezi nejzelenější na světě

Průmyslová budova Panattoni v Chebu se dostala mezi zelenou smetánku, tedy budovy, které patří mezi nejekologičtější na světě. Takových není mnoho.

Eliška NováEliška Nová

real

Foto: Panattoni

Panattoni Park South Cheb

0Zobrazit komentáře

Elektronika má energetické štítky, podle kterých lze poznat, jakou bude mít televize, lednice či mixér spotřebu. Něco podobného mají i domy. Průmyslová budova v Chebu nyní získala nejvyšší kategorii a zařadila se tak mezi nejzelenější budovy na světě. Hodnotí se nejen spotřeba energie nebo vody, ale i dostupnost hromadné dopravy.

Průmyslovou budovu postavila v Chebu společnost Panattoni, a to pro investora Accolade. Má rozlohu čtyřicet tisíc metrů čtverečních a je v mnoha směrech udržitelná. Panattoni Park Cheb South vznikl na brownfieldu a už to se samo o sobě počítá – využívá totiž půdu, kde kdysi probíhala průmyslová výroba, pak ale zůstalo místo opuštěné. Tím odpadlo problematické stavění na zelené louce.

Nejvyšší hodnocení průmyslová budova získala i proto, že se investoři a developeři snažili o co nejmenší zásah do životního prostředí už při její výstavbě. To znamená, že se podle toho vybíraly všechny materiály i se podle toho zacházelo se stavebním odpadem. Až 85 procent odpadu bylo ušetřeno od skládkování.

V budově jsou nainstalovaná sanitární zařízení, která jsou nastavená na splachování dešťovou vodou. To ušetří denní spotřebu pitné vody o 85 procent Nižší je i celková spotřeba primární energie, což znamená také méně vyprodukovaných emisí. Budova ročně ušetří až 2 474 tun emisí oxidu uhličitého.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Uvnitř jsou pouze vysoce účinná LED svítidla s nízkou spotřebou, i tak se ale používají jen když padne skutečná tma. Průmyslová hala má totiž velká a otevíratelná okna pro dobrý přístup světla i vzduchu. Od přehřívání budovu chrání okenní žaluzie. Střecha je pak připravená pro umístění fotovoltaické elektrárny.

To by ale samo o sobě k označení jedné z nejzelenějších budov na světě nestačilo. Zatímco nabíječky na elektromobily jsou už samozřejmostí skoro v každé novostavbě a jsou samozřejmě i tady, v tomto případě se developer ohlížel i na okolí budovy. To je osázené původními druhy rostlin, které mají navíc nízký nárok na údržbu a na spotřebu vody.

Zeleň je pak uspořádaná tak, aby poskytovala prostor pro stanoviště ptáků, hmyzu a drobných obratlovců. Aby tu zástupci drobných živočichů skutečně byli, je v areálu také hmyzí hotel, ještěrkoviště nebo hnízdní budka pro veverky. Zeleň v okolí budovy mohou samozřejmě využívat i zaměstnanci, kteří tu kromě ní najdou také venkovní posilovnu, jídelnu a relaxační prostor.

kratina-accolade

Přečtěte si takéČeši dobyli chorvatské pláže dávno, teď jsou na řadě tovární halyChorvatské pláže dobyli Češi dávno, teď jsou na řadě průmyslové haly. Do země míří Kratinova Accolade

Zaměstnanci se kromě elektromobilů mohou do areálu dopravovat také pravidelnou autobusovou linkou a jsou tu zamykací stojany pro kola. „Fakt, že má Česko v Chebu nejzelenější budovu pro moderní průmysl na světě, je pro nás obrovským zadostiučením,“ říká zakladatel Accolade Milan Kratina. Konkrétně získal Panattoni Park Cheb South hodnocení zvané Outstanding v certifikaci BREEAM.

„Jednotný standard, podle kterého by se měřila udržitelnost všech budov na světě, bohužel neexistuje. Metodu BREEAM lze však považovat za jednu z nejkvalitnějších. Jako nejstarší a nejrozšířenější systém pro certifikaci ekologických a udržitelných budov posuzuje všechny aspekty budovy, od jejího návrhu a výstavby až po její skutečné užívání. A v rámci této certifikace dosáhla budova v průmyslovém parku Cheb South nejvyššího ohodnocení na světě,“ uvedl pro CzechCrunch Kratina.

Podobných ocenění přitom není mnoho. S certifikátem BREEAM na úrovni Outstanding je jen 170 staveb na světě. Většina z nich se nachází ve státech Evropské unie. Další jsou ve Velké Británii, která jich má hned 25. Dlužno dodat, že hodnocení Outstanding žádná budova mimo starý kontinent nemá.

Hodnocení se kromě zmíněných kritérií, jako je spotřeba vody a energií, ohlíží například na dostupnost hromadné dopravy a cyklostezek, na recyklaci, nakládání s okolní půdou, zda byl využit brownfield nebo na to, jaký je stav okolní zeleně. Kromě toho se ale ohlíží také na zdraví a pohodu zaměstnanců, hodnotí tedy, zda mají dostatek denního světla a prostor pro relax.

Pro GoPay stvořili sídlo ze dřeva. A teď chtějí prosadit, aby dřevostaveb bylo v Česku víc

Studio Perspektiv založilo platformu, jejímž cílem je posouvat do architektury inovace v technologiích i materiálech. Teď se zaměřují na dřevostavby.

Eliška NováEliška Nová

sidlo-gopay-5

Foto: Perspektiv

Dřevostavba podle studia Perspektiv je sídlem společnosti GoPay

1Zobrazit komentáře

Karel Čapek jednou prohlásil, že nic není tak staré jako včerejší noviny. Dnes platí, že nic není tak staré jako včerejší technologie. Ty se v dnešní době vyvíjejí rychlostí blesku, stejně jako nové materiály a postupy. A právě tohle všechno by se podle architektů ze studia Perspektiv mělo využít i ve stavění. Proto se rozhodli založit vlastní laboratoř, která pomůže inovace přenést do praxe.

Před třemi lety oslovila architektonické studio Perspektiv společnost GoPay kvůli interiérům v nové budově. Měla být z prefabrikovaných dílů. GoPay poskytuje platební brány pro více než patnáct tisíc e-shopů v Česku, a tak Perspektiv společnost přesvědčil, že sídlo by mělo být dostatečně reprezentativní. Nakonec tedy letos GoPay zkolauduje stavbu podle návrhu architektonického studia, která se nese v duchu udržitelnosti a moderních technologií.

Kromě toho je ale také ze dřeva. Materiál, se kterým se dřív stavělo vcelku běžně, v Česku prakticky vymizel. Teď se vrací, protože se ukazuje, že má skvělé vlastnosti, navíc stavění z něj neklade tak vysoké nároky na životní prostředí. Problémem Česka ale zůstávají příliš přísná pravidla pro jeho využití.

„V rámci přípravy čtyřpatrové administrativní dřevostavby jsme si uvědomili, že odborná veřejnost a architekti nejsou dostatečně informovaní o možnostech výstavby vícepodlažních dřevostaveb. Ačkoli máme mnoho inspirace ze zahraničí, reálně přetavené zkušenosti v praxi na českém trhu vídáme stále velmi málo,“ líčí pro CzechCrunch jeden ze zakládajících členů Perspektivu Martin Stára.

sidlo-gopay-1

Foto: Perspektiv

V Česku se podle studia Perspektiv stále staví dřevostaveb málo

Architekti si tak při navrhování sídla GoPay museli hledat vlastní cestu, jak projekt dovézt k realizaci. Teď se chtějí podělit o zkušenosti a znalosti, které v procesu získali. Cílem je, aby v Česku vyrůstaly i další dřevěné projekty. „Velké dřevostavby jsou nejen s ohledem na udržitelnost budoucnost našeho oboru, mělo by být v zájmu celé scény se na ně začít připravovat,“ dodává druhý ze zakládajících členů studia Ján Antal.

A tak vznikl pod Perspektivem research lab, tedy platforma, která by měla být základem pro inovaci a růst v architektonické praxi. V zahraničí jsou podobné laby běžnou součástí větších ateliérů. Má je například norské studio Snøhetta, nizozemské MVRDV, které je autorem návrhu plánovaných budov na pražském Letišti Václava Havla, nebo studio Henning Larsen, které navrhlo přestavbu pražského hlavního nádraží. V Česku jde o první takový počin.

„Architektura dnes stejně jako mnoho dalších oborů prochází turbulentním obdobím v důsledku nových poznatků a technologií. Abychom dokázali držet krok, je potřeba v první řadě tyto informace neustále vyhodnocovat. Velký důraz klademe na spolupráci s jednotlivými obory, chceme do procesu přizvat investory, developery, představitele státní správy i odborníky jednotlivých profesí v rámci stavebního procesu. Chceme otvírat nové diskuze, hledat optimální řešení konkrétních problémů a přispět k urychlení některých potřebných změn, které v českém stavebnictví trvají až nesnesitelně dlouho,“ popisuje Stára.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Platforma se chce věnovat různým tématům, tím prvním by měly být právě dřevostavby. Podle architektů jde totiž o vůbec nejožehavější otázku celé globální scény, a to proto, že využití dřeva ve stavebnictví má potenciál zcela proměnit podobu budov i celých měst.

„Zatímco v zahraničí, ať už v Rakousku, Německu, Švýcarsku nebo ve Skandinávii, se mohou stavět dřevostavby vysoké přes osmdesát metrů, v Česku je limit dvanáct a k tomu další omezení. Dřevostaveb se u nás staví minimum, protože tomu brání nejrůznější faktory,“ vysvětluje Antal.

Především jde o nepřehledný systém norem a také obavy investorů. Cílem přitom není stavět dřevěné mrakodrapy, ale především vícepodlažní budovy, kde to není vůbec komplikované. „Chceme ukázat také na to, že do dřevostaveb se vyplatí investovat, představit jejich přednosti, vyvrátit předsudky a dokázat, že stavět velké dřevostavby má smysl a jde to i u nás, ačkoli jsou mnozí stále skeptičtí,“ dodává Stára.

V případě stavby pro GoPay bylo například problém najít projektanta, který by byl nakloněný dřevostavbám a zároveň stavěl v BIM, což je informační model stavby, který umožňuje dohlédnout do detailu nejen na stavbu, ale i na provoz budovy. Potřeba je podle architektů brát ohled například také na to, že dřevostavby mají jiná technická specifika, na která se u betonových konstrukcí nepamatuje.

No a samozřejmě je potřeba se ohlížet také na současné požární normy a předpisy. K realizaci sídla pro GoPay chce tak Perspektiv připravit případovou studii, kde detailně popíše proces stavby i její pozitiva a úskalí.

Do budoucna se chce Perespektiv ve svém research labu zaměřovat na další témata, která mají vliv na podobu veřejného prostoru. Další na řadě by mohla být modrozelená infrastruktura nebo také energetika. „Chceme se věnovat tomu, jak rozvíjet naše města s ohledem na všechny výzvy, které nás v dohledné době čekají. Ať už jde o změnu pracovišť i bydlení, klimatickou krizi, stárnutí populace nebo energie,“ říká Stára.