Hrozba obřích pokut a nové povinnosti pro Google či Apple. EU se dohodla na klíčovém zákonu
Legislativa Digital Markets Act (DMA) dostane technologické giganty pod ještě větší drobnohled.
Roky příprav a jednání mezi orgány Evropské unie spějí do zdárného finále. Na podobě jednoho z nejočekávanějších a nejširších balíčků evropské legislativy, známého jako Digital Markets Act (DMA), se shodly členské státy a podporu mu vyjádřili i europoslanci. K tomu, aby firmy jako Google, Meta (dříve Facebook), Amazon nebo Microsoft byly podrobeny v Evropské unii novým povinnostem, už chybí jen formální schválení. Ve čtvrtek to oznámil eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton.
Účelem nového balíčku je podle EU učinit digitální prostor více férovým a podporujícím rovné podmínky pro zdravou konkurenci. Definuje tak jasná pravidla pro velké onlinové platformy a poskytovatele internetových služeb. Pro ně zároveň zákon používá termín gatekeeper, ve standardním významu někdo, kdo určuje agendu nebo obsah – a podle Evropské komise často i někdo, kdo ovládá celý ekosystém. Zákon je dlouhodobou prioritou eurokomisařky Margrethe Vestagerové, která už minulosti stála za velkými pokutami například pro Google.
„To, co chceme, je jednoduché – férové trhy i v digitální oblasti. Nyní děláme obrovský krok k tomu, abychom toho dosáhli. Aby trhy byly spravedlivé, otevřené a soutěživé. Gatekeepeři brání podnikům a spotřebitelům v tom, aby mohli využívat výhod konkurenčních digitálních trhů. Nyní budou muset dodržovat přesně definovaný soubor povinností a zákazů,“ uvedla Vestagerová, která má na starosti agendu Evropy pro digitální věk a je místopředsedkyní Evropské komise.
Koho se zákon týká?
DMA definuje takzvaného gatekeepera na základě několika metrik. Jeho roční obrat na území Evropské unie by měl být větší než 7,5 miliardy eur (183 miliard korun), tržní kapitalizace by měla být víc než 75 miliard eur (1,8 bilionu korun) a v Evropě by měl mít minimálně 45 milionů koncových a 10 tisíc firemních uživatelů.
Platforma musí rovněž ovládat jednu nebo více základních služeb v nejméně třech členských státech. Mezi ně patří tržiště a obchody s aplikacemi, vyhledávače, sociální sítě, cloudové služby, reklamní služby, hlasoví asistenti a webové prohlížeče. Jinými slovy – podmínky jsou nastaveny tak, aby spolehlivě obsáhly především největší technologické společnosti.
Co budou muset nově gatekeepeři dělat?
Nové povinnosti technologických obrů by se daly shrnout jednoduše jako větší uživatelská příjemnost pro běžné uživatele, ale i třetí strany. Kupříkladu by měly zajistit, aby se od jeho placených služeb dalo odhlásit stejně snadno jako přihlásit. Tvůrci aplikací třetích stran by pod DMA měli získat i přístup ke všem funkcím smartphonů, například NFC čipům.
Poměrně zajímavé jsou pak podmínky vzájemné kompatibility základních funkcí chatovacích aplikací. „Zákonodárci EU se dohodli, že největší služby pro zasílání zpráv (jako je WhatsApp, Messenger nebo iMessage) se budou muset otevřít a spolupracovat s menšími platformami pro zasílání zpráv, pokud o to požádají,“ uvedl Parlament EU v návaznosti na dohodu.
Přeloženo z právničiny – Evropská unie se snaží zajistit, abychom v telefonech mohli mít ideálně co nejméně různých chatovacích aplikací. Přestože finální text ještě není zveřejněný, technologické giganty, jako je Apple, to pochopitelně nenechává chladnými.
„I nadále se obáváme, že některá ustanovení DMA vytvoří zbytečné zranitelnosti v oblasti ochrany soukromí a bezpečnosti našich uživatelů, zatímco jiná nám zakážou účtovat poplatky za duševní vlastnictví, do kterého hodně investujeme,“ uvedl mluvčí Applu v prohlášení.
Co gatekeepeři budou mít zakázáno?
Zákon také jasně definuje i celou řadu zákazů. Například pokud gatekeepeři ovládají ekosystém, jako je vyhledávací engine, nebudou v něm moci zvýhodňovat jiné vlastní produkty (typickým příkladem je, že by Google preferoval ve vyhledávání YouTube Music a naopak potlačoval Spotify).
Stejně nebude možné, aby kupříkladu Meta používala uživatelská data, která sebrala o uživatelích na Facebooku pro zacílení reklamy na Instagramu, nebo aby Google do mobilních zařízeních s operačním systémem Android vyžadoval pro správné fungování instalaci prohlížeče Chrome.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsSpecificky zákon zmiňuje i situace, kdy vlastníci obchodů, jako jsou App Store nebo Google Play, dovolují pro platby v aplikacích používat jen vlastní platební systémy. Například Apple se přesně kvůli této věci nepohodl s herním studiem Epic Games – ten totiž aplikoval do populární hry Fortnite vlastní platební systém, protože nechtěl být vystaven poplatkům Applu.
Tím však porušil podmínky App Storu, tudíž Apple zareagoval smazáním hry. V Evropě by však nově v právu byla právě společnost Epic Games, ostatně ve prospěch studia nakonec rozhodl i americký soud. Cizí platební systémy v aplikacích před pár dny povolil také Google.
Co gatekeeperům hrozí, když DMA poruší?
Pokud by platformy jako Google novou legislativu Evropské unie porušily, následky mohou být vskutku brutální. Maximální sazba pokuty totiž činí deset procent z globálních tržeb firmy, v případě opakovaných porušení dokonce dvacet procent. V případě Mety by takové procento znamenalo pokutu ve výši 23,5 miliardy dolarů (523 miliard korun), pro Alphabet, mateřskou firmu Googlu, by oněch dvacet procent činilo dokonce 51,4 miliardy dolarů (1,1 bilionu korun).
Ačkoliv často můžeme mít pocit, že firmy jako Alphabet mají de facto neomezený kapitál, skutečnost je tvrdší. Taková pokuta by vysála zhruba třetinu veškerých peněžních rezerv, které mateřská firma Googlu má. V případě Mety by to byla dokonce polovina (soudě podle finančních uzávěrek za minulý rok).
Kdy začne zákon platit?
Evropští vyjednávači (respektive zástupci členských států a Evropského parlamentu) mají v tuto chvíli politickou dohodu. Nyní je na řadě dodělání textu zákona, což by mělo trvat několik dní, a formální hlasování. Jakmile zákon zástupci členských států a europoslanci odhlasují, gatekeepeři budou mít půl roku na implementaci změn.
Stejně jako v případě jiných regulací velkých technologických firem bude mít při případných pokutách rozhodující slovo Evropská komise, hlavní exekutivní síla Evropské unie. Na rozhodování si chce komise postavit i poradní orgány.