Hyperloop TT odhalil podobu své přepravní kapsle. Je vyrobena z vibrania a jede přes 1 000 km/h

Filip HouskaFilip Houska

htt_czechcrunch-1
0Zobrazit komentáře

Kalifornský startup Hyperloop Transportation Technologies (HTT) ukazuje, jak bude ultrarychlá hyperloopová přeprava vypadat v jeho podání. Odhalil podobu své první transportní kapsle Quintero One, která je založena na futuristickém „štikovitém“ vzhledu. Díky použitým technologiím by se pak v podtlakových tubusech mohla pohybovat rychlostí okolo 1 100 kilometrů za hodinu.

Vedle svého vzhledu, který připomíná moderní asijské rychlovlaky, a slibované rychlosti zaujímá kapsle, představená během slavnostní události ve znamení pátého výročí vzniku HTT ve španělském městě Puerto de Santa Monica, také materiálovým provedením.

htt_czechcrunch-87

Na výrobu, za kterou stojí firma Airtificial, byla použita speciální dvouvrstvá kombinace karbonových vláken, jež mají být až osmkrát silnější než hliník a desetkrát silnější ve srovnání s ocelí při zachování pětinásobně nižší hmotnosti. Tento materiál si ostatně HTT patentovalo pod označením Vibranium, který vychází z marvelovského komiksového univerza. V něm byl za vibranium označen fiktivní materiál, ze kterého byl vyroben štít Kapitána Ameriky.

O návrh výsledné podoby se staralo britské designové studio PriestmanGoode, které s náznakem takového návrhu přišlo již minulý rok. Tehdy to jeho spoluzakladatel Paul Priestman přirovnával spíše k vesmírné lodi než k prostředku, jenž by se pohyboval na magnetických železnicích v rámci hyperloopového systému.

htt_czechcrunch-81

Co se týče velikosti, Quintero One je 32 metrů dlouhé a jeho vnitřní kabiny nabízí prostor o 15metrové délce. To by mělo být dostatečné k tomu, aby se do něj dokázalo usadit až 40 cestujících. Naneštěstí nejsou zatím zveřejněny žádné snímky interiéru celého zařízení.

„Za pouhých pět let jsme dokázali vyřešit a vylepšit všechny potřebné hyperloopové technologie pomocí našeho nového levitačního systému, vakuových pump, baterií a dalších komponent. Tato kapsle bude součástí jednoho z nejefektivnějších transportních systémů, které byly kdy vybudovány,“ říká spoluzakladatel HTT Dirk Ahlborn.

V provozu již v příštím roce

HTT chce Quintero One uvést do provozu už v roce 2019. Do této doby by měla být plně optimalizovaná a připravena k reálnému nasazení. Je však otázkou, jaké země budou mít plnohodnotně vybudované přepravní tubusy, po nichž by se tato ambiciózní kapsle mohla pohybovat. Vzhledem k tomu, že HTT v průběhu letošního roku podepsala memoranda s Čínou, Ukrajinou nebo Spojenými arabskými emiráty (včetně Brna z minulého roku), lze očekávat, že tyto země budou mezi prvními, kde Quintero One debutuje.

htt_czechcrunch-8.jpg

Renderový snímek chystané hyperloopové stanice od HTT

Momentálně se má však kapsle přepravit do vývojové a výzkumného centra HTT ve francouzském Toulouse, kde se postupně budují a testují přepravní tunely. Tam má tým inženýrů ještě ladit potřebné detaily nezbytné k ostrému provozu.

HTT

HTT není samo

O zajímavé pojetí hyperloopové budoucnosti se starají i další firmy, jmenovitě Virgin Hyperloop One či The Boring Company, za kterou stojí Elon Musk. Konkrétně Virgin Hyperloop One také odhalil před pár měsíci podobu své kapsle, a to včetně vyladěného interiéru.

CC48BE47-6A06-4F97-B0E3-0A41E9FC6567

Na druhou stranu The Boring Company se snaží neustále získávat různá povolení, díky kterým by mohl začít budovat tento důmyslný systém. Muskova firma má v tomto oboru ostatně dvě zaměření – vedle toho, že chce nabízet specifické výtahy pro auta, díky kterým by se vozy dostaly do podzemních tunelů a na železničním systému se automaticky přepravovaly z bodu A do bodu B, chystá také transport pro lidi, což dokazují například zveřejněné návrhy na trase v Chicagu.

The Boring Company

Foto: HTT; Virgin Hyperloop One; The Boring Company

Český bikesharing Rekola jde poprvé do světa. Růžová kola začínají jezdit ve Finsku

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jezekl
0Zobrazit komentáře

Za čtyři roky se český bikesharing Rekola od svého startu v Praze postupně vydal do sedmi dalších českých měst a dnes má celkem již více než 160 tisíc uživatelů. Sdílená růžová kola, která můžete najít všude po vybraných městech a snadno si je půjčíte přes mobilní telefon, nyní čeká další důležitý krok. Vítek Ježek jde se svým startupem poprvé do zahraničí. Rekola si na svou expanzi vybrala Finsko.

V České republice funguje populární bikesharing v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Olomouci, Teplicích, Liberci, Ostravě a od září také ve Frýdku-Místku, přičemž jednou z priorit, kterou Rekola letos řešila, bylo i rozšíření za hranice. Nakonec se třicetiletý Vítek Ježek, který Rekola v roce 2014 založil, se svým týmem rozhodl pro finské přístavní město Vaasa, kde již prvních pár desítek růžových kol několik týdnů jezdí.

„Řešili jsme, co a jak budeme dělat s naší expanzí, a v tom se nám někdy v červnu ozvala slečna z finského města Vaasa. Znala náš příběh, zaujalo ji, jak recyklujeme stará kola, a říkala, že by bylo pěkné, kdyby i Vaasa měla vlastní bikesharing,“ popisuje pro CzechCrunch Ježek, jak finská mise v Rekolech začínala. Ježka nabídka na spolupráci zaujala a vzhledem k tomu, že zmíněná slečna byla přímo napojená na město, začaly se věci velmi rychle hýbat.

Autobus jede jednou za hodinu

Vaasa je západofinské město, které leží pár kilometrů od hranic se Švédskem. Má necelých 70 tisíc obyvatel a pro cyklistiku je jako dělané, ostatně jako mnoho dalších měst ve Finsku. Zdejší města jsou často velmi rozlehlá, a tak kolo představuje snadnou a rychlou přepravu. Navíc konkrétně ve Vaase, jak hned v prvních dnech zjistil na vlastní kůži i sám Ježek, nefunguje městská hromadná doprava zdaleka tak efektivně jako v Praze.

rekola-bikesharing2

„Normální interval MDH je tu hodina, ve špičce půl hodina, takže se tu ani jinak než na kole pohybovat nedá. Díky tomu je tu všude hromada starých kol, takže nás okamžitě napadlo, že sem nejprve z Česka navezeme několik našich nových kol a postupně začneme recyklovat ta stará místní,“ pokračuje Ježek a kolovou situaci ve Vaase přirovnává například k přeplněným ulicím Amsterdamu.

Přestože patří ve Finsku kolo k velmi využívaným dopravním prostředkům, bikesharingy tu zatím neprorazily. Jeden začíná fungovat v Helsinkách, ale i tam se teprve vše rozjíždí, a mimo finské hlavní město budou česká Rekola jedním z vůbec prvních poskytovatelů takové služby. Pro Vítka Ježka tak půjde o podobný příběh jako před čtyřmi lety v Česku, když začal v pražských Dejvicích budovat povědomí o tom, že něco jako bikesharing vůbec existuje.

proudly-mm

Přečtěte si takéČeský pracovní portál Proudly expanduje na Slovensko. V příštím roce cílí na obrat 50 milionů korunČeský pracovní portál Proudly expanduje na Slovensko. V příštím roce cílí na obrat 50 milionů korun

Rekola ve Skandinávii

Ve Vaase se může opřít o několik tisíců studentů, kteří studují na tamních třech univerzitách, protože právě mladí lidé a studenti byli ti, kdo začal Rekola v Česku používat jako první. U nás už jsou dnes Rekola pochopitelně mnohem dál a právě čtyři roky cenných zkušeností si nyní přinášejí do Finska, kde chtějí lidi naučit, co to vlastně sdílené kolo je a proč by ho měli využívat. Vaasa by tak zároveň neměla být zdaleka posledním městem, kam se růžová kola dostanou.

vit-jezek-rekola

Foto: Rekola

Vítek Ježek, zakladatel a ředitel bikesharingu Rekola

„Jsme na úplném začátku, ale mým cílem teď bude, podívat se po dalších městech. Zajímá nás celý severský region. Motivací Rekol od začátku je, že si každé město zaslouží vlastní bikesharing, a to bez nějakých dlouhých jednání nebo utrácení spousty peněz,“ připomíná Ježek. I proto prozatím sešlo z původně plánované expanze Rekol do Barcelony. V poslední době se tam totiž nahrnuli velcí bikesharingoví hráči s tisíci svých kol, čímž pro českou firmu padla pointa, že chce chodit do měst, kde zatím bikesharing není tolik zakořeněný.

Po prvním měsíci zahřívacího provozu mají Rekola ve finské Vaase třicet vlastních kol a zanedlouho by měla dostat do provozu i prvních pár desítek zrenovovaných kol, která získala od tamních obyvatel. Registrovaných je zatím zhruba 300 uživatelů a podle Ježka všechna čísla pomalu rostou. Celou expanzi zatím Rekola platí ze své kasy, ale už se i na finském trhu začínají pomalu porozhlížet po potenciálních partnerech, kteří by pomohli s dalšími kroky. V Česku například mají uživatelé díky Hello Bank první čtvrthodinu jízdy zdarma.