Hypotéky v eurech jsou levnější, mají nižší úroky. Ale pozor na ně, Čechům se mohou dost prodražit

Představa, že si český investor prostě vezme hypotéku v eurech, aby si za ni koupil byt v Praze či Brně, je mylná. Je to mnohem složitější.

Realitní trh v Česku hlásí plošné ochlazení

0Zobrazit komentáře

Doba levných hypoték s úrokovými sazbami po třemi nebo dokonce dvěma procenty je pryč a jen tak se nevrátí. Pro některé z těch, kdo zvažují nákup nemovitosti, například bytu na investici, se proto může zdát zajímavou alternativou hypotéka vedená v eurech. Úroky jsou u nich totiž mnohem nižší. Obchodní ředitelka společnosti Hyponamiru.cz Veronika Kráčmar Hegrová ale namítá, že žádná sleva není zadarmo a že i eurová půjčka se může prodražit.

Už jen sjednání eurové hypotéky je podle odbornice na úvěry na bydlení dost složité a na zájemce čeká řada problémů, hlavně pokud nežijí v cizině. Především se podle ní ale zdánlivě výhodné úročení může prodražit, protože rizikem je kurz koruny vůči euru, píše ve svém komentáři pro CzechCrunch.

***

Hypotéka v eurech nabízí výhodnější úrokovou sazbu, takže se není čemu divit, že zájem o ni roste. Jenže její sjednání není tak úplně dobrý nápad. Proč?

Nejprve stručná rekapitulace, proč letos není o hypotéky takový zájem, jako tomu bylo v loňském roce. Jednak za to mohou vysoké úrokové sazby, jednak drahé nemovitosti a také obavy z toho, kam až mohou vyšplhat ceny potravin, služeb nebo energií. To je věc, která trápí každého z nás.

A právě v takové situaci platí, že ten, kdo se rozhodne zkusit zažádat o hypotéku, se často poohlíží i po hypotéce v eurech, která slibuje nižší úrok. V Česku se sjednávají hypotéky se sazbou mezi pěti a šesti procenty, na Slovensku už je to jiné, tam lze hypotéku uzavřít klidně se sazbou od 2,59 procenta. To je zajímavé a na první pohled i výhodné. Jenže co řekne důkladnější pohled? Že se taková hypotéka se nemusí vyplatit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Když si sjednáte klasickou hypotéku, banka vám domluvenou částku vyplatí v korunách a v nich úvěr až na výjimky také splácíte. Eurová hypotéka je ale vedena i splácena v eurech, navíc takový úvěr nezíská každý. Nejprve musíte prokázat, že v konkrétní zemi eurozóny máte trvalé nebo přechodné bydliště a také že máte pravidelný příjem v eurech. Nemovitost, kterou úvěr zajistíte, se také musí nacházet v dané zemi. A to už je často docela velký problém.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že pokud máte pravidelný příjem v eurech a v zahraničí třeba částečně žijete, může vás pořízení nemovitosti v cizině vyjít levněji a nemusíte ani sledovat kurzy pro nejvýhodnější směnu peněz. Kde jsou minusy, tam jsou zákonitě i plusy.

Hypotéka je závazek na dlouhé roky dopředu a levné hypotéky, na které jsme donedávna byli zvyklí, jsou minulostí, takže je normální, že v době vysoké inflace prostě chcete nějakou tu korunu ušetřit, pokud to jde. Ovšem růst úrokových sazeb se nevyhne v následujících měsících ani hypotékám v eurech, inflace nabrala na síle nejen u nás, ale i v dalších zemích EU. Ani zástupci Evropské centrální banky se už netají tím, že budou chtít úrokové sazby na dalších zasedáních zvyšovat, aby tlumili poptávku a rizika setrvalého nárůstu inflačních očekávání.

dedek-hp

Přečtěte si takéSazby netřeba zvedat a pryč s nostalgií, s eurem by nám bylo lípSazby netřeba zvedat, ekonomika zpomaluje. Pryč s nostalgií, s eurem by nám bylo líp, říká Dědek z ČNB

Klíčová otázka zní – můžete si sjednat hypotéku v eurech v Česku? Nabízí ji jen jedna banka. Většina zájemců pořád dává přednost úvěru v korunách a banky vlastně také. Eurové hypotéky jsou i pro ně možným rizikem, když totiž koruna posílí, sníží se hodnota zastavované nemovitosti.

Pro lepší představu uvedu příklad. Hodnota nemovitosti je 200 tisíc eur, což je při směnném kurzu 25 korun za euro přesně pět milionů korun. Když koruna posílí na 23 korun za euro, je hodnota nemovitosti rázem o 400 tisíc korun menší.

Možná si teď říkáte, že nevidíte žádné minus, které by vás mělo od sjednání eurové hypotéky odradit. Skutečně ale existuje, pojďme se na něj podívat blíž. Jde o kurzové riziko, kvůli kterému se může měnit i výše vaší splátky. Jakmile koruna posílí, zaplatíte o několik euro víc, ať chcete, nebo ne. Uvedu opět příklad. Máte sjednanou hypotéku, jejíž splátka činí 15 tisíc korun, což je při směnném kurzu 25 korun za euro asi 600 eur. Když koruna posílí na 23 korun za euro, bude vaše splátka přibližně o 52 eur vyšší.

A to už je znát, ne?

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Češi čím dál víc milují užitné zahrady. Pěstují zeleninu a chovají slepice, říká Ferdinand Leffler

Češi vyrostli na Receptáři a podle známého zahradního architekta Ferdinanda Lefflera je to dobře. V Česku se podle něj už dbá i na veřejnou zeleň.

Eliška NováEliška Nová

clanek_2360x1180-61

Koláž: CzechCrunch

V podcastu Město odpovídal zahradní architekt Ferdinand Leffler

0Zobrazit komentáře

Developeři si čím dál častěji berou ke svým projektům také krajinářské a zahradní architekty. Ferdinand Leffler, který je jedním z nich, říká, že i stavitelé už si uvědomili, že to je velmi důležitý parametr. „Velmi dlouho se soustředili na architekturu, na jednotlivé byty a na různé vychytávky, jako je třeba podlahové vytápění. Dnes už se bere jako samozřejmost, že dům je dobrý, ale veřejné prostranství, to je game changer. Developeři jsou si vědomi, že na základě toho může být výstavba buď úspěšná, nebo neúspěšná,“ říká v podcastu Město Leffler.

Leffler se se svým ateliérem Flera soustředí jak na soukromé zahrady, tak i veřejné realizace. Ve výčtu projektů má Flera například Mosaic House v Praze, ale také podíl na hotelovém komplexu Zuri na Zanzibaru či na projektu ski areálu v Kanadě.

Součástí změny v českém prostředí je i to, že jsou developeři ochotní do veřejného prostranství investovat peníze. „Byl jsem u mnoha projektů, kde jsme se týdny bavili o tom, co bychom mohli udělat. A druhá strana byla nadšená. Pak se ukázalo, že na to má investor asi desetinu toho, co by měl mít,“ líčí zahradní architekt. Podcast si můžete poslechnout na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube.

Důležité je podle něj se o veřejnou zeleň starat. V tom mají města rezervy. Stává se také, že se na údržbě nedohodnou členové společenství vlastníků jednotek (SVJ). „Byl jsem svědkem toho, že na jednom nejmenovaném projektu zasypávali vodní prvky zeminou. Po pěti letech fungování velmi drahého zařízení přišli na to, že nedají půl milionu na opravu. Najednou to pro všechny nebylo stejně důležité, někteří kolem toho jenom procházeli a neviděli to z oken, takže se nedomluvili a zasypalo se to,“ vzpomíná propagátor zeleného veřejného prostoru.

Češi mají podle něj zahrady rádi a skoro každý si myslí, že jim rozumí. „Češi vyrostli na Receptáři a zaplať pán bůh za něj, protože přinesl vztah k pěstování a zelenině. To, že vedle toho nebyl pořad, který by víc kultivoval architekturu, je věc druhá, ale i takovýto hobby pořad má svoji cílovku.“

Spolu se všemi možnými krizemi Češi také znovu objevují užitnou zahradu. Pěstují na ní zeleninu, čím dál častěji pořizují i kurníky se slepicemi. Podle architekta, jehož heslo je „žijte ve své zahradě“ právě tohle může lidi dostat ven, protože lidé chodí kontrolovat saláty a papriky. I proto se užitným zahradám Leffler věnuje i ve svých kurzech.

„Užitným zahradám jsem propadl. Možnost mít si na nich co vypěstovat, seznámit se s tím, jaké to je, když vám to třeba nevyjde, pochopit, jak funguje půda, slunce, voda, jak dobře vám to dělá, to všechno je návykové. Dnes neděláme zahrady, kde by nebyly aspoň nějaké bylinky nebo ovocné stromy. Každý to chce,“ uvádí architekt.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podcast Město s architektem Ferdinandem Lefflerem si můžete poslechnout na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

  • Proč je Kodaň urbanistický a architektonický ráj?
  • Pro koho se dnes dělají veřejné prostory a je jich málo pro teenagery?
  • S jakými rostlinami ve veřejném prostoru jsme to přehnali?
  • Co je špatně na americkém veřejném prostoru?
  • Jaká byla práce na Zanzibaru?
  • A co učí na svých kurzech?
mosaic-house-1

Foto: Atelier Flera

Mosaic House