I po více než 60 letech stále chutná. Kofola opět hlásí miliardový výdělek a záměr více šlápnout do udržitelnosti

kofola3

Foto: Kofola

Točená Kofola

0Zobrazit komentáře

Západní Coca-Cola byla v tehdejším Československu nedostupným artiklem, a tak si Čechoslováci vymysleli vlastní sycený nápoj z tuzemských surovin. Výsledkem se stal sirup Kofo a z něj vyráběná Kofola, která se poprvé dostala na pulty samoobsluh v roce 1960. O 62 let později Kofola stále chutná, jak nasvědčuje 7,5% meziroční růst nápojářské skupiny s tržbami ve výši 6,636 miliardy korun.

Podobně jako v předminulém roce i v roce 2021 se Kofole podařilo dosáhnout zisku převyšující jednu miliardu korun vyjádřeném ukazateli EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy). V průběhu minulého roku se tato suma vyšplhala na 1,125 miliardy korun, což představuje růst o 9,2 procenta.

„V roce 2021 jsme počítali s celoročním růstem tržeb ve výši pět procent a ukazatelem čistého zadlužení ve vztahu k EBITDA pod 3,5. Jsme rádi, že veškeré cíle jsme překonali,“ uvedl Martin Pisklák, finanční ředitel Skupiny Kofola, jejímž většinovým majitelem je skupina Aetos patřící rodině Samarasů a dalším zakladatelům Kofoly, Renému Musilovi a Tomáši Jendřejekovi.

Provozní zisk Kofole meziročně narostl o téměř 100 milionů korun a překročil hranici odhadu, který byl v rozmezí 1,08 až 1,12 miliardy korun. „Ukazatel čistého zadlužení jsme také s rezervou splnili, konečný výsledek je 3,1. Pro rok 2022 plánujeme provozní zisk EBITDA v rozmezí 1,08 až 1,2 miliardy korun a dvouciferný růst tržeb,“ dodává Pisklák.

kofola1

Foto: Kofola

Kofola ve výrobě

Kofole se těchto čísel podařilo dosáhnout navzdory omezením na trhu způsobeným pandemií. Zavřené restaurace a minimum společenských akcí byly citelné především v první polovině roku. Přesto se Kofole podařilo dostat na čísla před pandemií.

„Máme za sebou druhý rok výrazně ovlivněný pandemií, který se nám podařilo úspěšně zvládnout. V praxi to znamenalo opět flexibilně reagovat na situaci na trhu,“ uvedl generální ředitel Skupiny Kofola Jannis Samaras a připomněl, že mimo gastronomický trh, který byl uzavřen až do května, brzdily společnost i limitované impulzní prodeje zapříčiněné omezením cestování.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nicméně když nemohli turisté za Kofolou, vydala se Kofola za nimi. Podle Samarase se společnost dobře připravila na léto jak na domácím trhu, tak také v jadranském regionu, kam zamířili turisté z celé Evropy. V Chorvatsku Kofola vlastní výrobce minerálních vod Studenac a na tamním trhu nabízí nápoje, jako je Nara, Inka či Voćko. Své aktivity má také na Slovinsku prostřednictvím společnosti Radenska.

Na domácím trhu zastřešuje mimo samotné Kofoly například také balené vody Rajec, sirupy Jupí, minerálku Kláštorná Kalcia, limonádu Vinea, šťávy Ugo či nápoje Semtex. Zároveň je výhradním distributorem nápojových značek jako Evian, Vincentka či Rauch a do skupiny patří i společnost Leros, zabývající se výrobou a prodejem bylinných směsí.

kofola2

Foto: Kofola

Kofola ve skleněném obalu

Pro letošní rok Kofola počítá s dalším rozvojem. V plánu je získání třetinového podílu slovenského výrobce preforem pro výrobu PET lahví General Plastic. O tuto společnost má Kofola zájem v rámci svého dlouhodobého cíle v oblasti udržitelného podnikání s obaly, s čímž souvisí i nedávný návrat ke skleněným lahvím v rámci systému Cirkulka.

„Nové menší projekty loni dostaly svou platformu v podobě Kofolího Inkubátoru. V něm budeme sdružovat projekty startupového charakteru a ty, které posilují udržitelnost našeho podnikání. Je to například Cirkulka, která vrací systém vratných skleněných lahví do obchodů,“ uvedl Samaras, jehož Kofola má dnes 11 výrobních závodů, ve kterých zaměstnává na dva tisíce zaměstnanců.

Skupina dle jeho slov aktuálně hledá další projekty, které mají potenciál rozvíjet její podnikání novými směry. Management Kofoly zvažuje, že právě pro financování rozvojových aktivit využije prostředky z prodeje části akcií společnosti. „Zvažujeme prodej až 1 084 851 akcií Kofoly, tedy 4,87 procenta základního kapitálu Kofoly, držených naší dceřinou společností Radenska,“ uzavírá Pisklák s tím, že rozhodnutí o prodeji a jeho načasování zatím nebylo přijato.

S přispěním ČTK

Nvidia a Arm rekordní obchod odmítly, a tak ho udělala konkurence. Americké AMD koupilo rivala za více než bilion korun

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

amd-ryzen

Foto: AMD

AMD oznámilo rekordní transakci na trhu s čipy

0Zobrazit komentáře

Na rekordní transakci v čipovém průmyslu měly původně zaděláno společnosti Nvidia a Arm. Jenže nakonec oznámily, že od transakce kvůli různým překážkám odcházejí. Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices, známý pod zkratkou AMD, si ale svůj velký obchod překazit nenechal a v pondělí oznámil, že dokončí převzetí konkurenční společnosti Xilinx, která vyvíjí programovatelné polovodiče. Hodnota akvizice činí zhruba 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) a jde tak o dosud největší obchod ve světě procesorů.

Společnost AMD dohodu o převzetí rivala Xilinx oznámila v říjnu 2020 s tím, že akcionáři firmy Xilinx za každou svou akcii obdrží zhruba 1,7 akcie AMD. Hodnota transakce v době uzavření dohody činila 35 miliard dolarů, ovšem jak informovala agentura Reuters, od té doby se zvýšila v důsledku růstu ceny akcií AMD. Zatímco začátkem října jedna akcie AMD na americké burze Nasdaq stála přes 80 dolarů, aktuálně je k mání za více než 110 dolarů.

Šéfka společnosti AMD Lisa Suová uvedla, že akvizice zlepší pozici firmy v klíčových oblastech, jako jsou například datová centra, bezdrátové sítě páté generace (5G) či automobilový a zbrojní průmysl. Zároveň dodala, že technologie procesorů od AMD a programovatelné čipy od Xilinxu se vzájemně doplňují – a právě na to se prý obě strany zaměřily při rozhovorech s regulačním úřady po celém světě. Byli to ostatně právě regulátoři, kvůli kterým nakonec minulý týden Nvidia oznámila, že zrušila dohodu o převzetí firmy Arm.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Velká transakce mezi americkým výrobcem čipů v grafických kartách a britskou firmou Arm, která patří japonské investiční skupině SoftBank, se přitom měla vyšplhat až na 80 miliard dolarů (1,7 bilionu korun). Nvidia dohodu o převzetí oznámila předloni v září. Dohodnutá kupní cena se skládala z hotovosti a z akcií Nvidie. V době uzavření dohody činila 40 miliard dolarů, mezitím se však v důsledku růstu ceny akcií Nvidie také výrazně zvýšila. Dohoda o převzetí vyvolala obavy, zda si Arm pod novým vlastníkem zachová otevřený přístup k poskytování licencí na své technologie.

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

AMD již naopak může plánovat budoucnost s novými kolegy a technologiemi na palubě, které mu pomohou v nekončící bitvě s konkurenčním Intelem. S ním svádí bitvy například na trhu s čipy pro datová centra a dlouhodobě také na poli procesorů pro počítače. Díky akvizici Xilinxu bude mít propojená firma pod hlavičkou AMD přes 15 tisíc inženýrů, přičemž agentura Reuters upozorňuje, že výhodou proti Intelu bude i to, že má kompletně outsourcovanou výrobní strategii, v rámci níž spolupracuje s tchajwanským výrobcem TSMC. Intel si proti tomu řeší výrobu interně.

S přispěním ČTK.