Západní Coca-Cola byla v tehdejším Československu nedostupným artiklem, a tak si Čechoslováci vymysleli vlastní sycený nápoj z tuzemských surovin. Výsledkem se stal sirup Kofo a z něj vyráběná Kofola, která se poprvé dostala na pulty samoobsluh v roce 1960. O 62 let později Kofola stále chutná, jak nasvědčuje 7,5% meziroční růst nápojářské skupiny s tržbami ve výši 6,636 miliardy korun.

Podobně jako v předminulém roce i v roce 2021 se Kofole podařilo dosáhnout zisku převyšující jednu miliardu korun vyjádřeném ukazateli EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy). V průběhu minulého roku se tato suma vyšplhala na 1,125 miliardy korun, což představuje růst o 9,2 procenta.

„V roce 2021 jsme počítali s celoročním růstem tržeb ve výši pět procent a ukazatelem čistého zadlužení ve vztahu k EBITDA pod 3,5. Jsme rádi, že veškeré cíle jsme překonali,“ uvedl Martin Pisklák, finanční ředitel Skupiny Kofola, jejímž většinovým majitelem je skupina Aetos patřící rodině Samarasů a dalším zakladatelům Kofoly, Renému Musilovi a Tomáši Jendřejekovi.

Provozní zisk Kofole meziročně narostl o téměř 100 milionů korun a překročil hranici odhadu, který byl v rozmezí 1,08 až 1,12 miliardy korun. „Ukazatel čistého zadlužení jsme také s rezervou splnili, konečný výsledek je 3,1. Pro rok 2022 plánujeme provozní zisk EBITDA v rozmezí 1,08 až 1,2 miliardy korun a dvouciferný růst tržeb,“ dodává Pisklák.

Kofole se těchto čísel podařilo dosáhnout navzdory omezením na trhu způsobeným pandemií. Zavřené restaurace a minimum společenských akcí byly citelné především v první polovině roku. Přesto se Kofole podařilo dostat na čísla před pandemií.

„Máme za sebou druhý rok výrazně ovlivněný pandemií, který se nám podařilo úspěšně zvládnout. V praxi to znamenalo opět flexibilně reagovat na situaci na trhu,“ uvedl generální ředitel Skupiny Kofola Jannis Samaras a připomněl, že mimo gastronomický trh, který byl uzavřen až do května, brzdily společnost i limitované impulzní prodeje zapříčiněné omezením cestování.

Nicméně když nemohli turisté za Kofolou, vydala se Kofola za nimi. Podle Samarase se společnost dobře připravila na léto jak na domácím trhu, tak také v jadranském regionu, kam zamířili turisté z celé Evropy. V Chorvatsku Kofola vlastní výrobce minerálních vod Studenac a na tamním trhu nabízí nápoje, jako je Nara, Inka či Voćko. Své aktivity má také na Slovinsku prostřednictvím společnosti Radenska.

Na domácím trhu zastřešuje mimo samotné Kofoly například také balené vody Rajec, sirupy Jupí, minerálku Kláštorná Kalcia, limonádu Vinea, šťávy Ugo či nápoje Semtex. Zároveň je výhradním distributorem nápojových značek jako Evian, Vincentka či Rauch a do skupiny patří i společnost Leros, zabývající se výrobou a prodejem bylinných směsí.

Pro letošní rok Kofola počítá s dalším rozvojem. V plánu je získání třetinového podílu slovenského výrobce preforem pro výrobu PET lahví General Plastic. O tuto společnost má Kofola zájem v rámci svého dlouhodobého cíle v oblasti udržitelného podnikání s obaly, s čímž souvisí i nedávný návrat ke skleněným lahvím v rámci systému Cirkulka.

„Nové menší projekty loni dostaly svou platformu v podobě Kofolího Inkubátoru. V něm budeme sdružovat projekty startupového charakteru a ty, které posilují udržitelnost našeho podnikání. Je to například Cirkulka, která vrací systém vratných skleněných lahví do obchodů,“ uvedl Samaras, jehož Kofola má dnes 11 výrobních závodů, ve kterých zaměstnává na dva tisíce zaměstnanců.

Skupina dle jeho slov aktuálně hledá další projekty, které mají potenciál rozvíjet její podnikání novými směry. Management Kofoly zvažuje, že právě pro financování rozvojových aktivit využije prostředky z prodeje části akcií společnosti. „Zvažujeme prodej až 1 084 851 akcií Kofoly, tedy 4,87 procenta základního kapitálu Kofoly, držených naší dceřinou společností Radenska,“ uzavírá Pisklák s tím, že rozhodnutí o prodeji a jeho načasování zatím nebylo přijato.

S přispěním ČTK