I učitelé mohou mít svůj startup. Univerzitní projekt FutureBooks chce zjednodušit digitální výuku

Spin-off Karlovy univerzity funguje jako webová platforma, kde mohou kantoři vytvářet, ukládat i šířit virtuální výukové materiály.

Luboš KrečLuboš Kreč

igor

Foto: Univerzita Karlova

Spoluzakladatel FutureBooks Igor Červený (uprostřed)

0Zobrazit komentáře

Pedagogická fakulta není typickým místem, kde by se dal čekat vznik startupu. Technické obory ano, ale učitelství? Na Karlově univerzitě přesto právě tady vznikl nový byznysový spin-off. A je zaměřený, jak jinak, na kantory – ty z vysokých, středních i základních škol. Má jim pomoci při výuce tak, jak se sluší na 21. století.

Jedním z duchovních otců projektu, který dostal jméno FutureBooks, je Igor Červený, který pracuje na děkanátu Pedagogické fakulty jako vedoucí oddělení pro podporu distančního vzdělávání. Což bylo v posledních dvou letech hodně probírané téma. S kolegy si při něm uvědomil důležitou věc – že učitelé, když připravují žákům digitální výukové materiály, musí neustále překlikávat, někam se přihlašovat, sdílet přístupy…

„Řekli jsme si, co kdyby měli nástroj, v němž by to všechno obsáhli. Kde by si ty své materiály mohli nejen uložit, ale i je vzájemně propojit. Měli by je na jednom místě. Klidně jednoduchý HTML dokument s videem a nějakou 3D modelací,“ popisuje původní ideu. Zkusili si ji vytvořit a rozjet u sebe na fakultě a studenti reagovali pozitivně, takže se nápad i prakticky ujal.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Červený přiznává, že to, co stvořili s pomocí brněnského vývojářského studia Softresource, je záměrně velmi jednoduché. „Není to žádná revoluce, tu jsme totiž nechtěli. Je to spíš evoluce, kterou jsme si ozkoušeli na fakultě a osvědčila se,“ dodává s tím, že systém pracuje tak, že kantor si v rozhraní FutureBooks vytvoří vlastní knihu, do které nahraje třeba digitální skripta a doplní je všemi interaktivními materiály, které jsou potřeba. A studenti si v nich pak při výuce listují s ním.

Plán je takový, že z FutureBooks, které mohou fungovat i jako digitální nakladatelství, vznikne komerční projekt. Byznys. Nově založená společnost, v níž má podíl jednak univerzitní společnost Charles University Innovations Prague, jednak firma Softresource, bude prodávat vzdělávacím a školním institucím přístupové licence a na nich už pak bude, aby si nastavily, zda k materiálům budou mít přístup všichni nebo třeba jen studenti dané školy.

„Výhledově bychom chtěli, aby si přístup do systému, který umožní do něj vkládat nové materiály, mohli koupit i jednotlivci. Zatím ale cílíme na instituce. A to nejen ty české, máme už připravené anglické rozhraní a plánujeme další jazyky. Chápeme FutureBooks jako mezinárodní projekt,“ říká Červený, který ve firmě bude působit jako obchodní ředitel.

future

Foto: Univerzita Karlova

Logo nového startupu FutureBooks

FutureBooks cílí na učitele a studenty v podstatě všech škol, byť z počátku asi budou převládat univerzity. Klíčovým parametrem je pro Červeného udržitelnost, ovšem v trochu jiném podání, než jak se o ní většinou hovoří. Na mysli má třeba to, že platforma automaticky přizpůsobí načítání materiálů potřebám učitele a kvalitě jeho připojení, respektive zařízení, na němž se zobrazuje. Bude zkrátka optimalizovat.

„Víte, ono to může znít lidem z technologického světa komicky, ale učitelé chtějí moderní technologie užívat, avšak dobrých a jednoduchých nástrojů, které by uměly skloubit víc materiálů, není moc. Navíc velké softwarové společnosti, které něco nabízejí, neustále mění své prostředí při každé aktualizaci,“ krčí rameny Igor Červený.

A dodává: „Cokoli, co umožní, aby výuka v digitálním prostředí byla snazší a přirozenější pro učitele i žáky, se přece počítá.“

Je třeba k sobě přistupovat jako ke špičkovému sportovci. Pak to zvládám s grácií, říká biohackerka

Říká, že míří vysoko, a proto si život potřebuje proložit mimo jiné mini důchody. Veronika Allister toho skutečně zvládá hodně.

Iva BrejlováIva Brejlová

veronika allister

Foto: Archiv Veroniky Allister

Veronika Allister, zakladatelka projektu Systers

0Zobrazit komentáře

Říct, co Veronika Allister dělá, vyžaduje nějaký čas a i v rychlém přehledu zabere spoustu řádků. Je to biohackerka, tedy osoba, která zkoumá, zkouší a zavádí do praxe různé techniky na vylepšení stavu těla a tím i výkonnosti. Specializuje se na spánek a ženský biohacking, ale i chladovou terapii – u té však hned dodává, že se nehodí pro každého a určitě ne v jakékoliv podobě. Napsala knihu Hoř pomalu. Založila projekt Code of Life, který biohacking představuje širokému publiku. A teď se naplno věnuje projektu Systers, který se na stejné téma zaměřuje speciálně u žen.

Nebylo to tak vždycky. Netají se tím, že několikrát vyhořela a prožila si různé chronické nemoci, deprese, závislosti i další onemocnění. A pak začala opravdu pracovat sama se sebou. Spánek je toho nedílnou součástí.

Veronika Allister vysvětluje, že ji k tématu přivedlo uvědomění si, že bez kvalitního spánku jen těžko naplní velké vize, které má. „Když člověk míří vysoko, tak je potřeba k sobě přistupovat jako ke špičkovému sportovci. Běhala jsem ultramaratony, vedla ledové expedice v náročných podmínkách a do toho podnikala,“ přibližuje.

Několik náročných rolí plní dál. „Dnes jsem jak CEO své vlastní firmy, tak biohacker. Mám tedy dvě role – a k tomu, abych tohle vše zvládala s grácií a cesta mě bavila, si život potřebuji prokládat mini důchody, kvalitním odpočinkem. A především opravdu kvalitním spánkem,“ vysvětluje.

Pozvali jsme si ji jako řečnici na akci, kde s ní a dalšími odborníky nahlédneme na spánek tak, jak se to podaří jen málokdy. A na níž si klademe za cíl změnit váš přístup ke spánku. Když se to podaří, tělo se vám odmění, shodují se všichni. Zatím přinášíme několik rad od Veroniky, která se tak řadí po bok Hynka Medřického a Lubo Smida.

***

Mrkněte na akci CzechCrunch Offlajn: Jak dobře spát? Návod na lepší a výkonnější den. Můžeme se zbavit dlouhého usínání? Nebo si spánek smysluplně zkrátit? Měli bychom vlastně chtít se zbavit hodin, během kterých spíme? Přijďte si poslechnout, co spánek všechno ovlivňuje, a naučit se, jak spát lépe. Vytěžte ze své dřímoty maximum.

***

Co dělám jako první věc po probuzení?
Políbím manžela a kocoura. Pak si dám NMN (výživový doplněk – pozn. red.), skutálím se na jógamatku, dám si meditaci, dechové cvičení, jógu a nasvítím se fotobiomodulačním panelem. To je takový první blok mých ranních rituálů po probuzení.

Co dělám jako poslední věc před usnutím?
Poslední blok před usnutím zahrnuje stillness – tedy jakoukoli techniku, která mě dovede do ticha a uvolnění. Kombinuji dýchací a mindfulness techniky. Dám si kvalitní magnesium, které mi uvolní svaly. S Johnnym si řekneme, co nám ten den udělalo radost. Políbím jak jeho, tak kocoura.

Kolik hodin denně spím? Spím tak pravidelně?
V průměru spím osm hodin. Pravidelnost je pro mozek naprosto esenciální, takže se o ni snažím. Není to však stoprocentní. Můj život je dost dynamický a někdy mám tréninky večer, což není pro spánek úplně ideální. Dělám jak MMA, tak jógu. Když zrovna večer cvičím jógu, jít spát v pravidelný čas není problém, ale když bouchám do pytle, tak moje tělo potřebuje na zklidnění delší čas. Proto se snažím spánek optimalizovat z různých směrů, abych ho měla především kvalitní.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Spí můj partner stejně, nebo se někde v tomto smyslu míjíme?
S manželem jsme za tu dobu, co jsme spolu, rutiny vyladili, takže to máme dost podobně. Musím ale říct, že si na spánku zakládám o špetku víc, a proto si ho i víc dopřávám. Johnny často vstává dřív než já. Tím pádem má spánku méně. Každopádně nám hodně pomohlo mít bezkonkurenční postel Duxianu s technologií DUX. Cirkuluje v ní vzduch, takže se člověk nepotí, svaly se naprosto uvolní a náš parasympatikus může tím pádem dostat prostor. Zároveň nám hodně změnil život Hynek Medřický a jeho světelná edukace. Samozřejmě doma máme jak žárovky Vitae, tak denně používáme jeho brýle na blokaci světla, které do našich očí večer už nepatří.

Jaké jsou tři věci, které doporučuji pro lepší spánek?
Jít spát v klidu. Minimálně dvě hodiny před spánkem snižovat stres a napětí, uvolňovat se, nehádat se, nejíst, nepít alkohol a hlavně nepracovat nebo nekoukat na sociální sítě. Třetí věc pro lepší spánek je prostě si optimalizovat prostředí, ve kterém spím – ať už se jedná o teplotu, vzduch či světlo. Člověk by se měl cítit ve své ložnici v naprostém bezpečí, čistotě a harmonii. Za mě je to hlavní místnost v domě, kam by člověk měl investovat nejvíce energie a možná i peněz.