IKEA představí další hot dog. Po vegetariánské je nyní na řadě rostlinná varianta, podobně jako u kuliček
Po „nemasových“ masových kuličkách představila loni IKEA také nemasové mleté maso. A neboť se říká do třetice všeho dobrého, další na řadě je teď rostlinný hot dog. Obchodní domy sice už nabízejí vegetariánský párek, který tvoří jen zelenina, nyní ale chystají i udržitelnou rostlinnou variantu, která bude chuťově blíž klasickému hot dogu.
„Snažíme se přicházet s variantami u produktů, které se hodně prodávají. A to je po masových kuličkách právě náš hot dog. Platí to nejen v bistru, ale i v obchodě se švédskými potravinami. Patří k bestsellerům našeho mraženého jídla,“ uvedla pro CzechCrunch manažerka společnosti IKEA pro udržitelnost v Česku, Slovensku a Maďarsku Barbora Geršlová.
Termín, kdy chce společnost udržitelný hot dog vpustit na prodejny, zatím stanovený není, podle Geršlové by to však mělo být velmi brzy. Vegetariánský párek obchodní dům představil v roce 2018. Kromě v úvodu zmíněných nemasových kuliček se navíc místní IKEA pustila například i do výroby sušenek z kávové sedliny s Biopekárnou Zemanka.
IKEA ctí svůj švédský původ, a tak se snaží do světa vnášet to, co je v její domovské zemi vcelku běžné. A to je chování s ohledem na životní prostředí. K tomu patří i bezmasé varianty oblíbených jídel. Přestože IKEA vznikla především jako byznys s nábytkem, obrovský zásah má i v potravinovém segmentu. Je jednou z deseti největších potravinářských společností na světě.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Šedesát procent klimatické stopy tvořené potravinami je z hovězího masa. Rostlinná strava je přitom daleko efektivnější a nutričně poměrně vyvážená. My používáme hovězí maso primárně na masové kuličky, i proto jsme světu představili rostlinnou variantu,“ uvádí Geršlová.
Na trhu jsou nyní v nabídce tři druhy oblíbených kuliček. Masové, bezmasé neboli nemasové a zeleninové. Bezmasé kuličky mají podle manažerky pro udržitelnost ve srovnání s hovězí verzí jen čtyřprocentní klimatickou stopu, pro jejich výrobu je potřeba jen sedm procent půdy a dvanáct procent vody.
„Strukturou i chutí přitom připomínají kuličky z masa,“ říká Geršlová. Místo těch masových je v obchodních domech volí deset procent lidí. V obchodu se švédskými potravinami dokonce osmnáct procent zákazníků. Dalších deset procent si koupí zeleninové kuličky. IKEA chce přitom na zákazníky působit postupně.
„Kdybychom všechny masové kuličky najednou nahradili těmi rostlinnými, asi bychom ničeho nedosáhli. Takhle to lidé vyzkouší, ochutnají, zvyknou si na to a udělají to i u jiného produktu,“ míní Geršlová. Loni IKEA představila zmíněné rostlinné mleté maso, které má tu výhodu, že představuje variabilitu – lidé si z něj mohou udělat více pokrmů, od hamburgeru po omáčku na špagety.
Mohlo by se zdát, že podobné kroky jsou zbytečné, protože nemají takový vliv na klima jako jiné sektory. Jenže například Mezivládní panel pro změnu klimatu, který tvoří vědci z celého světa, uvádí, že změna stravování by mohla ušetřit klidně až osm miliard tun emisí skleníkových plynů ročně. Pro srovnání, doprava v celé Evropské unii ročně vyprodukuje zhruba miliardu tun emisí.
U snížení emisí spojených s potravinami jde každopádně o horní hranici, ke které by došlo za předpokladu, že by na rostlinnou stravu přišli všichni lidé na planetě. Největší uhlíkovou stopu pak má maso hovězí, chov skotu totiž způsobí asi patnáct procent emisí na světě. I nad tím ale taktéž ve Švédsku už přemýšlejí, tamější startup chce snížit produkci metanu speciálním krmivem.