IKEA představí další hot dog. Po vegetariánské je nyní na řadě rostlinná varianta, podobně jako u kuliček

Eliška NováEliška Nová

ikea-hot-dog-veggie

Foto: IKEA

Vegetariánský hot dog od IKEA už je nějaký rok na trhu. Teď přijde rostlinná verze

0Zobrazit komentáře

Po „nemasových“ masových kuličkách představila loni IKEA také nemasové mleté maso. A neboť se říká do třetice všeho dobrého, další na řadě je teď rostlinný hot dog. Obchodní domy sice už nabízejí vegetariánský párek, který tvoří jen zelenina, nyní ale chystají i udržitelnou rostlinnou variantu, která bude chuťově blíž klasickému hot dogu.

„Snažíme se přicházet s variantami u produktů, které se hodně prodávají. A to je po masových kuličkách právě náš hot dog. Platí to nejen v bistru, ale i v obchodě se švédskými potravinami. Patří k bestsellerům našeho mraženého jídla,“ uvedla pro CzechCrunch manažerka společnosti IKEA pro udržitelnost v Česku, Slovensku a Maďarsku Barbora Geršlová.

Termín, kdy chce společnost udržitelný hot dog vpustit na prodejny, zatím stanovený není, podle Geršlové by to však mělo být velmi brzy. Vegetariánský párek obchodní dům představil v roce 2018. Kromě v úvodu zmíněných nemasových kuliček se navíc místní IKEA pustila například i do výroby sušenek z kávové sedliny s Biopekárnou Zemanka.

IKEA ctí svůj švédský původ, a tak se snaží do světa vnášet to, co je v její domovské zemi vcelku běžné. A to je chování s ohledem na životní prostředí. K tomu patří i bezmasé varianty oblíbených jídel. Přestože IKEA vznikla především jako byznys s nábytkem, obrovský zásah má i v potravinovém segmentu. Je jednou z deseti největších potravinářských společností na světě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Šedesát procent klimatické stopy tvořené potravinami je z hovězího masa. Rostlinná strava je přitom daleko efektivnější a nutričně poměrně vyvážená. My používáme hovězí maso primárně na masové kuličky, i proto jsme světu představili rostlinnou variantu,“ uvádí Geršlová.

Na trhu jsou nyní v nabídce tři druhy oblíbených kuliček. Masové, bezmasé neboli nemasové a zeleninové. Bezmasé kuličky mají podle manažerky pro udržitelnost ve srovnání s hovězí verzí jen čtyřprocentní klimatickou stopu, pro jejich výrobu je potřeba jen sedm procent půdy a dvanáct procent vody.

„Strukturou i chutí přitom připomínají kuličky z masa,“ říká Geršlová. Místo těch masových je v obchodních domech volí deset procent lidí. V obchodu se švédskými potravinami dokonce osmnáct procent zákazníků. Dalších deset procent si koupí zeleninové kuličky. IKEA chce přitom na zákazníky působit postupně.

ikeavegan4

Foto: IKEA

Veganské kuličky IKEA si jde koupit i domů

„Kdybychom všechny masové kuličky najednou nahradili těmi rostlinnými, asi bychom ničeho nedosáhli. Takhle to lidé vyzkouší, ochutnají, zvyknou si na to a udělají to i u jiného produktu,“ míní Geršlová. Loni IKEA představila zmíněné rostlinné mleté maso, které má tu výhodu, že představuje variabilitu – lidé si z něj mohou udělat více pokrmů, od hamburgeru po omáčku na špagety.

Mohlo by se zdát, že podobné kroky jsou zbytečné, protože nemají takový vliv na klima jako jiné sektory. Jenže například Mezivládní panel pro změnu klimatu, který tvoří vědci z celého světa, uvádí, že změna stravování by mohla ušetřit klidně až osm miliard tun emisí skleníkových plynů ročně. Pro srovnání, doprava v celé Evropské unii ročně vyprodukuje zhruba miliardu tun emisí.

U snížení emisí spojených s potravinami jde každopádně o horní hranici, ke které by došlo za předpokladu, že by na rostlinnou stravu přišli všichni lidé na planetě. Největší uhlíkovou stopu pak má maso hovězí, chov skotu totiž způsobí asi patnáct procent emisí na světě. I nad tím ale taktéž ve Švédsku už přemýšlejí, tamější startup chce snížit produkci metanu speciálním krmivem.

V Gastru

Firma z Nelahozevsi umí jako jedna z mála na světě ze špinavých obalů udělat nové. Tak přilákala miliony od investora Dědka

Iva BrejlováIva Brejlová

loudovi_etw_regular

Foto: ETW

Petr a Tomáš Loudové, zakladatelé recyklační společnosti ETW

0Zobrazit komentáře

Něco takového umí na celém světě pouze hrstka firem, alespoň tak to doslova říká zdejší staronový investor Michal Dědek. Mluví o recyklační společnosti ETW. Firmě, která se naučila vyrábět z vyhozených špinavých plastových obalů zase obaly nové. Obvykle se něco takového neděje – z recyklovaných plastů se běžně stává třeba odpadkový koš. Dědek, respektive jeho SFG Holding, této společnosti posílá peníze opakovaně. Aktuálně je to 30 milionů korun.

S novou investicí se Dědkův podíl přehoupl už na 54 procent. Po 15 procentech si nechávají bratři Tomáš i Petr Loudovi, kteří společnost založili. A 16 procent zůstává prvnímu investorovi, americké společnosti Trumont. Technicky to znamená, že za 30 milionů korun si Michal Dědek kupuje tři procenta firmy.

Pro Dědka jde totiž už o třetí investici do ETW. Prvních 25 procent si koupil za pět milionů korun. „A zároveň jsme se dopředu zavázali, že pokud se nenajde nikdo na další financování, poskytneme ETW dalších 7 milionů za 26 procent,“ vypočítává CEO SFG holding.

Cílem je teď nakoupit nové technologie. Tak, aby se firma mohla přiblížit cíli, se kterým ji bratři zakládali: zbavit skládky a spalovny vysoce znečištěných plastů. S novými technologiemi bude moct produkovat materiál pro výrobce strečové a smršťovací fólie s podílem recyklátu alespoň 50 procent. Má však vizi dostat se co nejblíže stoprocentnímu obsahu recyklátu.

michal-dedek

Foto: SFG holding

Michal Dědek, investor a CEO SFG holding

Takové fólie odebírá mimo jiné druhý největší výrobce balených potravin v Česku, firma Orkla Foods, která stojí za značkami Hamé, Vitana, Otma či Májka.Do konce února by měly být podepsány významné kontrakty s předními světovými výrobci potravin a rozjede se dodávka fólií k balení jejich zboží,“ plánuje dál Dědek.

Krátce se dá říct, že ETW recykluje plasty na výrobu fólií. Řeč je o materiálu, který musí být dostatečně pevný a flexibilní a na který jsme zvyklí jako na obal při nákupu prakticky jakéhokoliv zboží. Obvykle se takové obaly s těmito vlastnostmi vyrábějí jen z ropy. Firma z Nelahozevsi se ale naučila používat pro ně plasty vyhozené z domácností i třeba z průmyslu či zemědělství, což jsou typické zdroje, odkud často k dalšímu zpracování brání silné znečištění.

„Dokázali jsme najít cestu, jak využít jednorázové plasty a přeměnit je zpět na obalové materiály. To je základním kamenem cirkularity plastů a jejich udržitelnosti. Svět potřebuje řešení, která tento koloběh přinesou ve velkém měřítku, a proto je pro nás další navyšování kapacit nezbytné,“ říká Tomáš Louda, jeden z bratrů-zakladatelů. Zjednodušeně řečeno, vytvořili jsme robota na recyklaci, kterého chceme rozšířit po celém světě,“ doplňuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zakladatelé objevili postup, jenž funguje i pro odběratele, tedy výrobce, kteří do plastů své zboží balí. Loňský rok byl podle Loudů co do čísel nejlepší v historii. Příliš konkrétní být nechtějí, tak alespoň zmiňují, že byl v milionových řádech. „A už dnes můžeme říct, že jen za první čtvrtletí letošního roku budeme mít skoro to, co za celý rok 2021,“ doplňuje Tomáš Louda.

Kontrakty pro letošek vyčísluje na 150 až 180 milionů. Zájem je velký a jde tedy hlavně o to, kolik toho firma dokáže odbavit. Přitom zmiňuje, že výzkum a vývoj a vylepšování receptury pro firmu byly důležitější než honba za samotným obratem.

„Nyní víme, jakým způsobem tyto materiály mechanicky a zároveň technologicky přeměnit na vysoce kvalitní suroviny vhodné pro desítky aplikací napříč odvětvími. Původně igelitový obal se tak po recyklaci může nově stát nádrží na vodu, lavičkou či znovu obalem,“ popisuje Petr Louda.

Propere, filtruje, taví

S využitím vysoce znečištěných plastů začalo ETW v roce 2017. Tehdy zkoušelo, jak zpracovat plastový odpad na takzvaný regranulát, ze kterého se pak další výrobky tvoří. Teď kromě linek na něj má i mycí technologii, díky níž může zpracovávat odpadní folie z různých odvětví, které je silně znečišťují, a to zatím až do šesti tisíc tun ročně.

Než dojde regranulát k dalšímu zpracování, třikrát se propere, automaticky filtruje a následně taví tak, aby granulky byly stejné. ETW jich vyrábí několik druhů, aby se tak materiál hodil přesně na nový výrobek.

Výsledné fólie nejsou tvořeny výhradně z recyklovaného plastu. Ale vysoký podíl této suroviny v něm je podle bratrů v Česku neobvyklý. „Ty, které se běžně využívají například k balení PET lahví s nápoji nebo stavebních materiálů a které by zároveň obsahovaly recyklovanou složku, na trhu chybí,“ popisoval už dřív Tomáš Louda.

petr-a-tomas-loudove_03

Foto: ETW

Bratři Petr a Tomáš Loudové využívají i silně znečištěné plasty

Bratři Loudové se před založením společnosti ETW profesionálně věnovali americkému fotbalu, doteď mimochodem nastupují za tým Prague Lions. V tomto sportu získali několik českých titulů a mimo jiné reprezentovali Česko na mistrovství Evropy.

Díky americkému fotbalu se setkali s Griffinem Nealem, bývalým hráčem americké ligy a majitelem společnosti Trumont. Ta spadá do konsorcia R. D. Offutt, které založil Nealův dědeček. Konsorcium je zároveň největším producentem brambor ve Spojených státech a největším distributorem zemědělské techniky John Deere na světě. Současně se věnuje investicím do inovativních společností.

Michal Dědek si jako andělský investor buduje jméno investováním do impactových a udržitelných startupů. Poslal už peníze výrobci potravin ze cvrččího proteinu Sens a Cricket Lab, službě NutritionPro nebo platformě Buildiro, která pomáhá stavebníkům efektivněji shánět stavební materiály. Koncem loňského roku podpořil vzdělávací platformu Edhance.