Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 procenta. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 koruny za litr a nafta za 47 korun za litr,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny meziročně o 24,7 procenta, zemního plynu o 37,7 procenta a výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 procenta. Za teplo a teplou vodu si lidé museli připlatit o 13,9 procenta. „Březnový výsledek potvrzuje očekávaný trend, tedy že tuzemské zdražování je taženo primárně energetickými surovinami,“ uvedl k novým datům Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu podle statistiků opět ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 6,4 procenta a tuhých paliv téměř o pětinu. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde statistici zaznamenali nárůst o necelých 22 procent.

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 procenta, másla o 31,9 procenta a brambor o 21,4 procenta, uvedli statistici. Oděvy byly oproti loňskému březnu dražší o téměř 20 procent a obuv o 15,4 procenta.

Podle Víta Hradila není příliš povzbudivý ani výhled do nejbližší budoucnosti. „Ropa a hlavně pak zemní plyn zůstávají vlivem pokračujícího konfliktu na Ukrajině na vysokých cenách, což se bude propisovat do účtů čím dál většího množství českých domácností s tím, jak jim budou dobíhat období fixace,“ říká hlavní ekonom Cyrrusu. Kosmetického zlepšení bychom se podle něj mohli možná dočkat alespoň u pohonných hmot.

Naopak dál lze očekávat růst cen potravin, kde zesílí výpadek dodávek komodit i například hnojiv z Ruska a Ukrajiny, i cen nájmů, které potáhne rostoucí poptávka po tomto typu bydlení. „Česká inflace podle nás dosud vrcholu nedosáhla. Očekáváme jej v letních měsících, kdy by se mohla přiblížit šestnácti procentům. Ve druhém pololetí by pak měla mírně klesat, což ovšem bude do značné míry dáno čistě statistickým efektem vyšší srovnávací základny z loňského podzimu, kdy ceny již začaly růst,“ dodává Vít Hradil.

Snižování inflace zatím v dohledné době nevidí ani Pavel Štěpánek, hlavní ekonom Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB: „Pokles inflace k hodnotám poblíž inflačního cíle ČNB se nedá předpokládat dříve než zhruba v polovině příštího roku.“ Inflační cíl ČNB má od roku 2010 podobu meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen ve výši dvou procent.

„Nízkopříjmové domácnosti jsou inflací postiženy ve své spotřebě bolestněji než činí dopad průměrný. Na řešení takového strukturálního efektu však nemá měnová politika selektivní nástroj, její zpřísňování a následný pokles inflace však rozměr tohoto efektu bude v čase tlumit,“ dodává Štěpánek.

S přispěním ČTK.