Už několik měsíců v řadě dochází neustále ke zvyšování inflace. Za duben dosáhla nejvyšší úrovně od prosince roku 1993, kdy zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Největší vliv na stoupající cenovou hladinu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici přitom čekali pomalejší růst, konkrétně mírně nad 13 procenty. Meziměsíční růst spotřebitelských cen o 1,8 procenta byl dán zejména dražším bydlením a potravinami.

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 procenta. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 procenta,“ komentovala vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 15,3 procenta a ceny služeb o 12,1 procenta.

Ekonom Lukáš Kovanda aktuální čísla označil za „pravou inflační smršť“. „Dubnová míra inflace v Česku opět všem vyrazila dech. Jak v meziměsíčním pohledu, tak meziročně překonala veškerá očekávání,“ napsal v komentáři s tím, že inflace je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy.

Problém pro vládu

„Pro vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní. Za celý letošní rok je třeba počítat v průměru se zhruba 14procentní inflací. Česká národní banka bude nucena zvýšit svoji základní úrokovou sazbu letos až k úrovni sedmi procent,“ komentuje Kovanda.

Centrální banka přitom zvyšovala úrokové sazby minulý týden o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Ukázku v praxi, proč zvyšovat úrokové sazby v situaci řádící inflace, dává například Turecko, kde ceny vyskočily – z českého pohledu o pořád neuvěřitelných – 70 procent.

„Pokračující růst spotřebitelských cen je způsoben zejména externími vlivy, významně se na nich podepisuje situace kolem ruské agrese na Ukrajině. Dvouciferná meziroční míra inflace se stále silněji promítá do dodavatelských smluv. Velkým tématem jsou v posledních týdnech inflační doložky. Využívají je zejména firmy v průmyslu a stavebnictví, jejichž klienti je ve většině případů akceptují, protože vědí, že jinak se dodávka vůbec neuskuteční,“ dodává Petr Kymlička, partner skupiny Moore Czech Republic.

V cenách vynakládaných za bydlení meziročně zdražila elektřina o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta. Růst byl ve všech případech vyšší než v březnu. Nájemné se v dubnu zvýšilo o 4,5 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta.

Rychlejší než v březnu byl dubnový meziroční růst také u potravin. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o víc než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o víc než 14 procent a cukr o víc než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.

Ceny lihovin naopak proti loňskému dubnu klesly o 4,1 procenta, u vína se nezměnily a u piva vzrostly o dvě procenta. Růst cen stravovacích služeb zrychlil na 19,5 procenta. Auta zdražila meziročně o téměř 14 procent a pohonné hmoty a oleje o 41,5 procenta. „Ceny oděvů vzrostly o 21,4 procenta a obuvi o 15,2 procenta,“ uvedl ČSÚ.

S přispěním ČTK.