Inspirací pro mluvící ChatGPT byl prý film Ona. Je to skvělé sci-fi, ale také varovný příběh

Ona je romantické sci-fi z roku 2013 oceněné Oscarem. Spoluzakladatel OpenAI Sam Altman se jím prý inspiroval při vývoji ChatGPT - otázkou je, jestli měl

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Screenshot

Reprofoto: Warner Bros. Pictures/YouTube

Joaquin Phoenix ve filmu Ona

0Zobrazit komentáře

Neděje se často, že se do popředí pozornosti dostane více než deset let starý film, natož pak ve spojitosti s technologickou novinkou ze Silicon Valley. Právě to se ale teď stalo se snímkem Ona z roku 2013, který měl být nemalou inspirací pro ředitele OpenAI Sama Altmana při vývoji umělé inteligence. Situace se dostala tak daleko, že se nyní řeší, zda představený hlasový chatbot GPT-4o náhodou nekopíruje hlas hlavní herečky z Ona Scarlett Johansson. Ta tvrdí, že ano a firma už hlas pojmenovaný Sky stáhla. Pořád je ale otázka, zda Altman hledal inspiraci na správném místě.

Technologičtí inovátoři či miliardáři jako by se pro nápady na dystopické sci-fi obraceli až příliš často. A místo aby si z problematických aspektů předkládané technologie nebo společenského uspořádání brali odstrašující příklad, s nadšením je přijímají. Elon Musk tak svůj Cybertruck představil jako auto pro bezmála postapokalyptický svět z Blade Runnera, metaverzum zase jako by se snažilo napodobit únik z depresivní reality do virtuálního světa Matrixu nebo Ready Player One.

Snímek Ona má na první pohled velice sentimentální srdce a neukazuje žádný apokalyptický scénář nebo rozpad společnosti. Stále ale představuje v mnoha ohledech smutnou budoucnost, v níž se hrdinové snaží nahradit selhané mezilidské vztahy počítačem.

Hrdinou filmu, který napsal a režíroval Spike Jonze, je osamělý třicátník Theodore. Už před časem se rozešel se ženou, již velmi miloval, stále ale odkládá formální uzavření rozvodu a nedokáže se přes selhaný dlouhodobý vztah přenést. Každodenní melancholii jeho existence ale překvapivě prolomí uvedení nového operačního systému, který obsahuje virtuální asistentku s velice pokročilou umělou inteligencí.

Theodore je zprvu zmatený zvláštní zkušeností s robotem, co se sametovým hlasem Scarlett Johansson vyjadřuje jako člověk, včetně dojmu upřímných emocí. Poměrně rychle se ale se Samanthou, jak se operační systém sám pojmenuje, začne sbližovat a časem s ní naváže romantické pouto. Přestože není bez problémů, jejich vztah působí přirozeně a den ode dne je silnější.

Vysoce pokročilá umělá inteligence se v Ona neprezentuje jako hrozba, příběh ji naopak polidšťuje a ptá se, jak by mohl vypadat romantický vztah s ní, jestli mohou být emoce vycházející z algoritmu autentické nebo jak daleko může sahat pouto k umělé bytosti bez těla. Hrdinům zamilovaným do počítače se přitom nikdo neposmívá, (téměř) nikdo je neodsuzuje, v ulicích neprobíhají demonstrace varující před zničením lidstva, nedochází k apokalypse. Ona je vyloženě romance, v níž se jen romantickým partnerem stane operační systém.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jedno z videí, na němž se představil GPT-4o, vypadá téměř přesně jako scéna z Jonzeho filmu. Muž vezme do ruky iPhone a prostřednictvím kamery počítači „ukáže“ psa. Chatbot okamžitě reaguje jako skutečný člověk a rozplývá se nad tím, jak je pes roztomilý a jak si hraje s míčkem. Stejně v Ona Theodore neustále nosil zařízení podobné chytrému telefonu v náprsní kapse, aby Samantha skrze kameru viděla svět a mohla vše komentovat.

Sam Altman, spoluzakladatel a ředitel OpenAI stojící za ChatGPT, filmu loni skládal velké poklony. „Mám rád Ona. To, v čem se ten film trefil – jako modely interakcí mezi lidmi a umělou inteligencí – bylo neskutečně prorocké,“ řekl na technologické konferenci Dreamforce 2023 v San Francisku. V době, co se světu představovala nová verze ChatGPT, pak na sociální síti X sdílel příspěvek obsahující jen slovo „her“ – anglický název filmu Ona.

Altman prý dokonce chtěl na chatbotovi jeho firmy pracovat přímo se Scarlett Johansson. Ta nakonec odmítla, jeden z možných hlasů GPT-4o ale přesto zní velice podobně jako hlas slavné herečky. Natolik podobně, že to Johansson šokovalo a OpenAI daný hlas, údajně vycházející z přednesu nejmenované jiné herečky, raději stáhla.

Ať už se má situace jakkoliv, na internetu se teď diskutuje o tom, zda bychom se opravdu měli snažit scénář z filmu napodobovat. Ačkoliv totiž Samantha Theodorovi pomůže vyrovnat se se ztracenou láskou a znovu se emočně otevřít, nakonec mu také zlomí srdce. Stejně jako bezpočet dalších verzí operačního systému bezpočtu dalších lidí.

Ona je příběhem individuálního člověka, který našel útěchu po selhaném vztahu u umělé inteligence a byl připravený se jí coby romantické partnerce plně oddat. Snímek tak na jednu stranu předkládá zajímavou budoucnost, v níž lidé v jistých ohledech překonají svoje základní instinkty a dokáží navázat nový typ vztahu, oproštěný od povrchnosti a otevřený více intelektuálnímu poutu. Stejně tak ukazuje scénář s empatickou umělou inteligencí, která je vůči lidstvu sentimentální, ne přísně logická a bezcitná.

Ovšem jen do určité hranice. Hlavní postavy Ona, jež vztah s operačním systémem navážou, tak činí vždy ve snaze nahradit komplikovanější lidské emoce – právě z toho hrdinu obviní i jeho bývalá manželka. V závěru snímku, oceněném Oscarem za původní scénář, se pak ukáže, že operační systémy se vyvinuly dalece za hranice lidského intelektu i emocionality a přesunou se na jinou úroveň interakcí a vztahů, kam je lidé nedokáží následovat.

Hrdinové se následkem toho vracejí do melancholického, snad ještě o něco opuštěnějšího, světa. Uvědomí si ale, že hledat jiný typ vztahu není východiskem, a ač se mohou snažit sebevíc, nakonec jim nezbude nic jiného než se naučit žít s lidmi. S lidmi, kteří neexistují jako asistenti ultimátně sloužící hrdinům, ale musí je považovat za plnohodnotné partnery s vlastními potřebami. K takovému poznání konečně dospějí až v momentě, co umělá inteligence odejde a donutí je konfrontovat skutečný svět.

Disney naučilo diváky spoléhat na streamování a ti nechodí do kina. Pixar teď i kvůli tomu propouští

Pixar je jedním z nejúspěšnějších animačních studií na světě s hity jako Toy Story, Hledá se Nemo a V hlavě. Posledních pár filmů ale neuspělo.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

disney-pixar-buzz-lightyear-trailer

Reprofoto: Pixar/YouTube

Buzz Rakeťák ve filmu od Pixaru

0Zobrazit komentáře

Před několika lety, krátce po vypuknutí pandemie a uzavření většiny kin, oznámilo Disney záměr stavět svůj byznys do budoucna primárně kolem streamování. Tato strategie ale minimálně prozatím tak docela nevychází a jednou z obětí se teď stává animační studio Pixar, které do kolosu patří – zábavní gigant propouští asi 14 procent z jeho zaměstnanců. Menší část propustil už loni.

V době, kdy Disney s plány na reorganizaci ve jménu streamování přišlo, dávala tato strategie smysl. Firma takřka ze dne na den přišla o minimálně dva stěžejní zdroje svých příjmů, a sice o vstupné z kin a ze zábavních parků, resortů či výletních lodích. Jen o pár měsíců dříve se přitom spustila streamovací služba Disney+, velice rychle nabírala kvanta předplatitelů a očekávalo se, že v dohledné době by mohla překonat i Netflix. V domové myšáka Mickeyho proto rozhodli, že streamování je budoucnost a jeho úspěch vyžaduje kvanta původního obsahu.

Zatímco vydání Black Widow z produkce Marvelu se o kus odložilo a film poté vyšel v kinech a online zároveň, několik velice nákladných titulů od Pixaru se vydalo rovnou na Disney+. Koncem roku 2020 tak diváci mohli doma zhlédnout premiéru snímku Duše s rozpočtem 150 milionů dolarů, následující rok stejným způsobem vyšel film Luca a předloni také Proměna s rozpočtem 175 milionů dolarů.

Screenshot

Reprofoto: Pixar/YouTube

18. července do kin dorazí novinka Pixaru V hlavě 2

Když pak ale do kin zamířila novinka Rakeťák, bylo jasné, že Disney něco přehlédlo. Film o fiktivní předloze jednoho z hrdinů Toy Story: Příběhu hraček se sice setkal s méně pozitivními recenzemi, než je u titulů Pixaru zvykem, pokles kvality ale zdaleka neodpovídal propadu příjmů. Rakeťák při rozpočtu 200 milionů dolarů v kinech utržil pouze 226 milionů – to je podle pravidla, že zaplacení blockbusteru vyžaduje minimálně dvojnásobek uvedeného rozpočtu v příjmech, velice špatný výsledek.

Loňskému Mezi živly se dařilo o poznání lépe, když při stejném rozpočtu prodalo vstupenky za necelou půlmiliardu dolarů. To je ovšem stále výrazně menší částka, než na jakou bylo studio zvyklé v minulých letech. Divákům, kteří pro zábavu mířili na Disney+, se do kin s velkým plátnem a kvalitním zvukem, ale dražším vstupným a nutnou dopravou jednoduše nechtělo.

Prezident Pixaru Jim Morris fakt, že se změnami ve způsobu distribuce jinak věhlasné studio dostalo do problémů, přiznal už loni. „Za covidu jsme diváky naučili sledovat naše filmy na Disney+,“ řekl v rozhovoru pro server Variety. „Neřekl bych, že jsme měli moc na vybranou. Po nějakou dobu to bylo to jediné, co jsme mohli dělat,“ dodal s poznámkou, že Pixar teď musí svoje publikum opět naučit chodit do kina a nečekat pár měsíců, než se film objeví na streamovací službě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ta totiž v současnosti není dostatečně úspěšná na to, aby dokázala tituly s cenovkami v řádu stovek milionů dolarů zaplatit. Počtem předplatitelů ani příjmy z jednotlivých předplatných se Netflixu ani nepřibližuje, a přestože počátkem května Disney ve čtvrtletních příjmech oznámilo, že Disney+ se poprvé dostalo do zisku, takový výsledek vychází z nemalé míry z ořezávání nákladů a nemusí zahrnovat útratu za blockbustery jako Duše nebo Proměna.

V lednu se proto očekávalo, že Pixar ve snaze ušetřit v průběhu roku propustí až pětinu ze svých zaměstnanců. Toto číslo se nyní snížilo na zmíněných 14 procent, tedy asi 175 lidí, přesto se však jedná o poměrně výraznou ztrátu pro studio prakticky zvyklé na miliardové příjmy. „Přes problémy, které v našem oboru v posledních letech nastaly, jste v našem studiu všichni neustále přispívali, inovovali a odváděli skvělou práci. Hluboce vám za to děkuji,“ napsal Morris v interním dopise, v němž se loučil s propuštěnými zaměstnanci.

Pixar už za měsíc do kin pošle pokračování filmu V hlavě, který v roce 2015 v kinech utržil přes 858 milionů dolarů. Očekává se, že novinka by měla diváky zaujmout dostatečně na to, aby se ji vydali zhlédnout na velkém plátně. Na příští rok se chystá původní příběh Elio o chlapci, co shodou náhod reprezentuje celou Zemi před návštěvníky z vesmíru. V roce 2026 pak dorazí čtvrté pokračování Toy Story.