Těsně před koncem minulého roku vypustilo Midjourney novou, již šestou verzi svého generátoru obrázků. A znovu potvrdilo, že mezi službami postavenými na umělé inteligenci hraje tu nejvyšší ligu. Jenže zatímco o zakladateli OpenAI Samu Altmanovi toho i díky různým korporátním eskapádám víme dost, tvůrce Midjourney David Holz zůstává trochu tajemnou a velmi svéráznou postavou.

Stačí se podívat na fotografii Davida Holze (kterých tedy bohužel není přehršel) a nemusíte ani hádat dál – to bude asi nějaký matematický génius, ne? Napadne vás… A je to svým způsobem tak. Rodák z Floridy, kde jeho otec poskytoval zubařskou péči na palubě lodi, vystudoval matematiku a fyziku na univerzitě v Severní Karolíně a v rámci doktorátu pracoval pro NASA i pro známý Institut Maxe Plancka.

Vědeckou kariéru ale nakonec odhodil a ještě před dokončením postgraduálu odjel spolu se svým podobně geekovským kamarádem Michaelem Buckwaldem do Silicon Valley s plánem změnit svět. A nějakou dobu to vypadalo, že by mohli uspět – založili společnost Leap Motion, která vyvíjela technologii na ovládání počítačů pomocí gest rukou.

Do jejich firmy nakonec investoři jako Andreessen Horowitz nebo Founders Fund vložili mezi roky 2013 a 2017 zhruba 100 milionů dolarů, takže hodnota startupu tehdy dosahovala 300 milionů dolarů. Jenže jak postupně opadávala vlna nadšení z virtuální reality, která poháněla i atraktivitu Leap Motionu, pomíjel i zájem o Holzův podnik.

Investoři jej proto postupně přiměli firmu prodat, což skončilo velkým neúspěchem – z akvizice Applem sešlo a Leap Motion nakonec zaparkoval v náruči jiného startupu Ultrahaptics, a to za pouhých 30 milionů dolarů. Tedy za desetinu jeho někdejší valuace. Pro Davida Holze to byla formující zkušenost a řekl si, že ať bude dělat cokoli dalšího, bude to bez investorů, kteří by mu říkali, co má dělat.

„V dobách Leap Motionu jsem udělal spoustu chyb a snažím se z nich poučit,“ citoval server The Information Holzova slova při setkání se zákazníky Midjourney. Svůj druhý byznysový projekt rozjel ihned po odchodu z Ultrahaptics v roce 2021 a podílí se na něm i část lidí z Leap Motionu (ovšem nikoli Michael Buckwald).

To, jak funguje Midjourney, je v mnoha směrech unikátní. Zatímco OpenAI nebo Anthropic hlásí jednu rekordní investici za druhou, Midjourney jede dosud plně v Holzově režii. Nejde o to, že by investoři neměli zájem, naopak mu neustále klepou na dveře a snaží se mu vlichotit do přízně, on o ně ale nestojí. Prý je nepotřebuje, protože Midjourney je ziskové, má úzký tým pár desítek lidí, a hlavně se mu podařilo zajistit dostatečnou výpočetní kapacitu na serverech Googlu.

Holz službu Midjourney vypustil na jaře 2022 a celkem rychle se z ní stal fenomén. Oproti konkurenčním AI generátorům obrázků DALL-E od OpenAI a Stable Diffusion se lišil velmi realistickými výstupy (což dokládá srovnání obrázků Midjourney a DALL-E výše, oba měly stejný prompt). A tuto odlišnost si udržuje dodnes, ostatně třeba v článku pod tímto linkem se můžete podívat na výtvor Midjourney na téma zašpiněných kecek Vans. Je to v podstatě nerozeznatelné od fotky.

To je i jedna z hlavních obav, které Midjourney obklopují. Že totiž v roce 2024, kdy se bude mimo jiné volit nový prezident USA, falešné snímky vytvořené s umělou inteligencí ovlivní zásadně nálady a chování veřejnosti. Ačkoli s tvorbou fakenews se Midjourney snaží pracovat a moderovat, co na jeho serverech lze tvořit. Například pokyn CzechCrunche, aby služba nakreslila Donalda Trumpa s ďáblovou korunou na hlavě, odmítla.

Výtky směřují ale i k tomu, že Midjourney postupně zlikviduje svět výtvarného umění a designu, jak jej známe. Ostatně jeho algoritmy se trénují právě i na pracích umělců a část z nich už společnost kvůli tomu zažalovala.

„Je třeba zdůraznit, že Midjourney není o umění, ale o představivosti. Ta se někdy může použít pro umění, ale často to tak není. Většina obrázků, které u nás vznikají, se nepoužívá k profesionálním účelům,“ řekl Holz v raritním, více než rok starém, ovšem krátkém interview pro americký Forbes.

Specifikem Midjourney je i to, jak k němu přistupují jeho klienti. Musí se totiž přihlásit na sociální síť Discord a pokyny mu předávají v jejím prostředí, kde má Midjourney vlastní server, na němž jsou už desítky milionů uživatelů. V nové, šesté verzi už nicméně Midjourney začne umožňovat i to, aby lidé zadávali prompty i mimo Discord, protože to pro méně zdatné počítačové uživatele může být poněkud matoucí rozhraní.

Podle odhadů společnost utržila za rok 2023 zhruba 200 milionů dolarů, tedy 4,5 miliardy korun. A měla by být spolehlivě zisková. Co se investorů týče, Holz je opakovaně odmítl, i když během loňska prý krátce zvažoval, že by nějakou finanční injekci akceptoval. Nakonec z toho ale vycouval.

Foto: Vygenerováno v Midjourney

Portrét Donalda Trumpa z dílny Midjourney

Midjourney tak zůstává v přehřátých AI dostizích, kdy se valuace konkurenčních firem šplhají do vysokých desítek miliard, unikátním úkazem. Firma, jejíž hodnota by se nepochybně také počítala v těchto řádech, je vlastněná svým zakladatelem. A přesto – aspoň zatím – drží krok s věhlasnými a kapitálově podstatně lépe vybavenými projekty.

Otázkou ale je, zda se jí podaří držet s nimi krok i nadále. Holz je ovšem, co se prodeje byť jen menšího podílu v Midjourney týče, prý neoblomný. „Nabídku bych přijal jen tehdy, kdyby mně nabídli dost peněz, abych mohl rozebrat Měsíc,“ nechal se podle The Information slyšet.