Když v roce 2010 vtrhl do kin animák Já, padouch o zloději, který má k ruce tlupu řvoucích stvoření připomínajících obal hraček v Kinder vajíčku a nebere na nic ohledy, bylo to v nabídce dětských pohádek velmi příjemné osvěžení. Od té doby vznikly čtyři další filmy, dva přímo ze série Já, padouch a dva prequely zaměřené spíš na žluté mimoně. A téměř všechny se vyznačovaly zajímavou věcí – diváci na ně chodili s velkou pravidelností, což franšízu před časem vyneslo před podobně laděného Shreka a udělalo z ní nejvýdělečnější animovanou sérii. Nejnovější díl s názvem Já, padouch 4, který právě vstupuje i do českých kin, ji má posunout ještě o něco dál, jak ale čtyřka v jeho názvu naznačuje, nějak už při tom rezignoval na zajímavý příběh.

Že se můžou dobře udělaná pokračování oblíbených animáků uchytit i dnes, kdy kinaři jinak krvácí, ukazuje už několik týdnů pixarovka V hlavě 2, která se stala nečekaným hitem letošního roku a má na kontě přes miliardu dolarů v tržbách za rekordně krátkou dobu (do Česka dorazí v druhé půlce července). Totožnou jízdu od Já, padoucha jeho tvůrci ze studia Illumination a jeho vlastníka Universalu nečekají, podobnou ale ano – nebo v ni minimálně doufají.

Konkrétní odhady vypadají takto – na americkém trhu se od čtvrtého Já, padoucha v premiérových dnech od středy 3. července do neděle (což je schválně zvolený čas nabalený na volno okolo Dne nezávislosti) čekají tržby 120 milionů dolarů. Pro srovnání, zmíněné V hlavě 2 si za prodloužený třídenní premiérový víkend přišlo na něco málo přes 150 milionů.

Tím ale všechno teprve začíná, výhledově by se podle přání Illuminationu mohly tržby dostat až k miliardě dolarů, kterou by série dodala ke svým aktuálním a úctyhodným 4,7 miliardy. Díky nim kraluje žebříčku nejvýdělečnějších animovaných sérií a za sebou má takové ikony jako Shreka, Toy Story, ale i nesmírně populární Ledové království. Hodnota značky jako takové je pak podle Forbesu dokonce 11,3 miliardy dolarů.

Vzhledem k tomu, že miliardu v tržbách překonaly dva ze šesti existujících filmů (Já, padouch 3 a Mimoni) a těsně pod ní skončily další dva (Já, padouch 2 a Mimoni 2: Padouch přichází), nepůsobí doufání v další miliardu jako nereálné, otázkou ale je, co na to bude stačit. Jméno má série sice silné, čtvrté pokračování je ale bohužel čtvrté pokračování a to, co nabízí, je už poměrně nastavovaná kaše.

Poté, co Gru nejprve získal dcery, pak partnerku a nakonec i bratra, se jeho spokojený rodinný život napraveného zloděje, který chytá jiné záporáky, totiž dostane opět do problémů. A to ve chvíli, kdy jeden z chycených zloduchů unikne z vězení a přísahá svému někdejšímu spolužákovi (ze školky pro padouchy, samozřejmě) pomstu.

Celá rodina tak míří do programu na ochranu svědků. Do harmonického městečka, kde je nikdo nezná a kde musí zapadnout do běžných rolí, jako je třeba kadeřnice nebo prodejce solárních panelů. Většina žlutých přisluhovačů mezitím zůstane v centrále antipadoušské organizace, kde se svému pánovi snaží pomoct po svém.

Vizuálně to celé hodně připomíná první díl animované Addamsovy rodiny, kdo má štěstí, že se může koukat v originále, uslyší opět hlasy Steva Carella, Kristen Wiig nebo Willa Ferrella. Coby režisér měl čtyřku na povel Chris Renaud, který stojí za jedničkou i dvojkou a jako producent se podílel i na obou mimoňských snímcích. Obliba jeho postaviček je podle něj nasnadě. „Pro mě to vychází ze samotné podstaty jejich světa,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Forbes, „Gru a jeho rodina jsou lidé, takže stejní jako my. Žijí ve světě podobném tomu našemu. Nejdůležitější je vymyslet si novou dynamiku nebo rodinný problém a nového padoucha, pak můžete začít vrstvit nápady.“

Jenže právě v neustálém vymýšlené nové dynamiky a nových padouchů je osvědčený kámen úrazu. Já, padouch 4 je toho důkazem. Zápletka je slabá, minulost, ze které vychází, jen chabě načrtnutá a naopak nacpaná rádoby líbivými prvky jako medojedí maskot nebo stoletá ředitelka školy. Život v novém městě je pak jako podle šablony – vyfešákovaní sousedi, jací asi budou… jejich na první pohled odlišná dcera, co asi skrývá… zlý učitel karate, kdo si s ním asi poradí…

Foto: Cinemart

Extrémně špatný (myšleno odfláknutý) je pak hlavní záporák, který jde Gruovi po krku. Jediné, na čem si tvůrci vyhráli, je jeho vzhled, o uvěřitelnosti jeho motivů, byť v rámci bláznivého animáku, škoda psát. A co rozhodně jako rodič nechcete, je příklad, který svým dcerám dává adoptivní máma Lucy. Příběh se díky jejímu chování dostává do kýžených rádoby vtipných situací, že ale její eskapády projdou v dnešní přecitlivělé době, je až s podivem. Podobně hodnotné lekce dostávala od svého otce Elsa v Ledovém království a k čemu vedla snaha všechno skrývat, víme…

Na agregátoru recenzí Rotten Tomatoes si Já, padouch 4 vysloužil v době psaní článku souhrnné hodnocení 54 %, což opravdu není mnoho. Miliardová trojka ale měla 58. Z toho plyne jediné: pokud má franšíza stále svou sílu a děti rodiče k návštěvě kina umluví, pětimiliardová meta je opravdu na spadnutí. Otázkou spíš je, jak daleko za ni se dostane. A o čem bude další film.