Izrael. Kolébka kdysi velmi rozšířeného chatovacího nástroje ICQ nebo oblíbené a Googlem koupené navigace Waze. Místo, kde mají společnosti jako Google, Microsoft, Apple nebo Intel své Reserch&Development oddělení. Pravděpodobně už jste někdy slyšeli, že Izrael je druhé Silicon Valley. Měl jsem to štěstí tam strávit nějaký čas, tak se tomu pojďme podívat trošku na zoubek.

Stavební kameny zdejšího mindsetu

Hned na úvod je potřeba si říct něco o Izraeli obecně. Kde se bere podnikavost a inovativnost místních lidí? Jak lze charakterizovat Izrael v kostce? Obrovská a spletitá náboženská historie, přátelská a otevřená kultura (minimálně k Evropanům), všudypřítomná armáda, drahá země orientovaná na výsledky. Pojďme postupně.

Multikulturní

O založení Izraele vzniklo mraky materiálů. Od poslední diaspory neměli židé vlastní území, byli rozeseti všude po světě. S příchodem myšlenky sionismu v 19. století, tedy přesídlení židů do země zaslíbené a vybudování vlastního autonomního státu, se v několika masivních vlnách stáhli židé zpět a při imigraci ze všech koutů světa se zde mísily všemožné kultury. Němečtí židé, ruští, polští, američtí… Důsledkem je velká diverzita a s tím spojená vysoká míra tolerance vůči kulturám a subkulturám ostatních.

Bavil jsem se s místním právníkem jménem Nimrod. Seděli jsme v zapadlé hipsterské vinárně, došli jsme i k tématu Čechů a naší smutné socialistické minulosti. Popisoval jsem mu, jak je to u nás vnímané a on řekl krásnou větu: “Když jsme my židé dokázali odpustit Němcům, dokážete i vy odpustit Rusům”.

Drahá

Vesměs všechno je tady 2krát až 5krát dražší než u nás. Jídlo v restauraci pod 500 Kč seženete jen těžko. Nejlevnější způsob, jak se stravovat, jsou hummus a falafel. Přestože je obojí výborné, člověk se toho rychle přejí. Nutno říct, že i pro místní je jídlo drahé. Přesto mám tip, jak ušetřit. Jmenuje se Cofix. Jsou to supermarkety, bary a kavárny, kde všechno prodávají za 5 šekelů (33 Kč).

(Ne) úplně bezpečno

Bude to těžké, ale zkuste si představit, že všichni naši sousedé: Němci, Poláci, Slováci i Rakušané jsou na nás nabroušení, nemůžou nás vystát a můžou kdykoliv zaútočit. Abychom se nenudili, tak nám do Čech čas od času pošlou nějakou tu raketu a sem tam udělají výpad, trošku si zastřílejí a zase se stáhnou. Zkuste se vcítit do situace, kdy žijete v Karlových Varech, Českých Budějovicích nebo v Ostravě. Proč? Protože právě tato města jsou takový kousek od hranic a tím na snazší dostřel raket. A pojďme ještě dál. Zkuste si představit, že někdo z vaší rodiny byl takto zabit. Strýc, sestřenice, bratr, otec nebo matka? Skrze takovou osobní ztrátu cítíte, že nebezpečí je opravdu aktuální a všudepřítomné. Jak se cítíte? Jaký to má důsledek na vaše přemýšlení?

Neustálé vnitřní pnutí? Touhu být vždy připraven – uchránit své blízké i sebe? Touhu být napřed? Mít lepší výstroj, výzbroj, výcvik, protiraketové štíty…? Nutnost neustále inovovat?

Armáda jako součást života

Z předchozího odstavce je snad trošku jasné, že ubránit se je nutnost. Proto mají všichni Izraelci povinnost po střední škole jít na tři roky do armády. Ženy na dva. Říká se, že si nevybíráte, do které jednotky půjdete, ale že si armáda vybírá vás, když jste ve studentských letech. Menšina jde do výběrových jednotek, někdo k artilerii, někdo k pěchotě, někdo do inteligence a někdo třeba ke kyberjednotkám…

Co léta v armádě udělají s nastavením hodnot a myslí jednotlivce? Hezky to píší v knize Startup Nation:

“…v armádě se pohybujete v prostředí, kde musíte umět improvizovat. Musíte přijímat životně důležitá rozhodnutí. Naučíte se disciplíně.” (str. 82). Když jsem se ptal jedné slečny startupistky ve WeWorku v Tel Avivu co jí dala účast v armádě, bez dlouhého přemýšlení mi odpověděla: “Byla jsem poručík a zodpovídala jsem za životy svých lidí. Špatné rozhodnutí mohlo znamenat katastrofu. Od té doby jsou pro mě těžká rozhodnutí ohledně byznysu mnohem snazší, protože neohrožují na životě”.

Cestování

Poté, co dokončí povinnou vojenskou službu, převážná část Izraelců cestuje. Klidně i rok stráví na cestách. Poznávají svět, otevírají si obzory. I díky tomu mají přehled, jsou otevření a přátelští. Když se vrátí, hodně z nich má srovnáno, co chce dělat a proč. Většina pokračuje na vysokou školu, kterou následně dodělává při práci až kolem třicítky.

Přidaná hodnota

Když si to dáme všechno dohromady, přijde mi logické, že se nezaměřují na to, jak věci vypadají, ale jestli přinášejí co mají a jestli fungují nejlépe, jak mohou. Ve výsledku to jde vidět na každém kroku – přístup “good enough” – stejně jako v Silicon Valley. My tomu u nás říkáme kavárny v hipster stylu, ale tam je to standard.

Jaký mají tedy Izraelci mindset?

Rozhodnost a vytrvalost – převážně díky armádě. Hezky to vystihl jejich bývalý prezident Šimon Peres: “Vrcholem rozvážnosti je se odvážit”.

Inovativnost – ochrana proti všudepřítomnému nebezpeční, tudíž nutnost.

Orientace na výsledek – majetek pomine, netřeba do něj výrazně investovat. Důležité je jestli plní účel.

Houževnatost a asertivita – touha a motivace se prosadit. Říkají tomu “davka” – volně se to dá přeložit jako “dát jim to sežrat”. Kniha Startup Nation tento přístup ukazuje takto: …v roce 2006 na počátku druhé libanonské války bylo řečeno známému investorovi Warrenu Buffetovi: “Rozhodli jsme se ukázat, která strana zvítězila v této válce tím, že zvýšíme objem výroby na rekordní úroveň, zatímco na nás budou padat rakety.” (str. 173).

Startupová scéna v Tel Avivu

Teď se pojďme podívat na samotnou startupovou scénu v Tel Avivu. Moc pěkný přehled startupů, investorů a coworkingů je na webu Mapped In Israel. Jako každá startupová scéna i zdejší se musí živelně potkávat a interagovat. Pořád se něco děje, stejně jako v Silicon Valley, tak i tady je každý den několik eventů. Občas je to náročné se rozhodnout, kam půjdete. Super je, že na akcích nejsou jenom mladí, jak by se mohlo zdát. Část osazenstva tvoří i lidé 40-55 let, obou pohlaví. Jakoby neztráceli s věkem touhu něco rozjíždět a učit se nové věci. Mladí i starší si povídají a sdílejí své pohledy na život i podnikání. Mladí mají naivitu, drive, odhodlání. Starší zase rozvážnost a reálné zkušenosti.

Vhled skrze osobnosti

Když už vstupujete do neznámé startupové scény, lépe jí porozumíte, když sledujete hlavní osobnosti a tahouny. V úvodu jsem zmínil úspěch ICQ a jeden z prvních investorů je Yossi Vardi. Dnes je často označován jako “The Godfather of Israeli Tech”. Jeho sarkasticky vtipnou bystrou mysl můžete navnímat například v rozhovoru pro This week in startups nebo TEDx talku. Je známý mezi investory svou metodou “spray and pray”. Další důvod, proč zmiňuji zrovna jeho, je i fakt, že je předseda akce DLD Tel Aviv – každoročně pořádaného inovačního festivalu. Každé září se sjedou do Tel Avivu desítky tisíc lidí, aby se dozvěděli novinky, vyzkoušeli nové technologie a networkovali.

Pár zajímavých akci

DLD jsem bohužel minul, ale navštívil jsem aspoň Geektime Conference. První překvapení pro mě bylo, že Izraelci nezačínají na čas a všichni s tím i počítají. Výkop konference začal témeř s hodinovým zpožděním, dokonce se i končilo o hodinu dříve. Z diskuse s jedním lokálním konzultantem vyplynulo, že takovéto konference má většina Izraelců spojena s příjemnou snídaní, pak pár přednášek, následně výborný oběd, krátký networking a už konec zábavy a jde se makat. Ověřeno. Ve dvě hodiny odpoledne tam byla jen třetina lidí.

Měl jsem to štěstí být letos na českém Startup Sumitu, obdobě výše zmiňované konference. Sice několikrát menší, ale troufám si tvrdit, že byl skrze panelové diskuse a profesionálního moderátora informačně v mnohém výživnější. Ne že by Geektime byla špatná konference, ale český sumit byl lepší. Jen tak dál!

Z množství akcí jsem se jeden den rozhodl pro FBStart Tel Aviv a byla to dobrá volba. Kromě opravdu výborného jídla, se člověk dozvěděl, co Facebook chystá a dělá pro podporu startupové scény. Celý program FBStart je zaměřený na startupy s mobilními aplikacemi, kdy vám FB nabízí spousty partnerských služeb zdarma (AWS, MailChimp, Stripe…). Stačí se přihlásit. Dál zmiňovali sérii vzdělávacích kurzů nazvanou FB Blueprint.

Na konci FB eventu jsem potkal Rafiho, sympatického, přátelského a velmi otevřeného pětapadesátníka. Povídali jsme si dlouho, měl potom namířeno do Google Campus na další event o Machine Learningu, byl tak hodný, že mě vzal s sebou. Společně s námi jel i jeho kamarád, osmnáctiletý startupista Itamar. Rozdíl mezi nimi byl skoro 40 let a pořád do sebe vzájemně sarkasticky ryli. Přesto mezi nimi byl cítit vzájemný respekt. Rafi konfrontoval Itamara, ten zase nazpět pobízel k okamžité akci. Bylo hezké to pozorovat, skoro jakoby tam byla symbióza. Oba si ze vztahu odnášeli, co potřebovali. Mladík rozvážnost a starší mladistvost a idealismus.

Akcí jsem pak navštívil ještě několik a tak musím vypíchnout jeden tip. Dvakrát si zkontrolujte, v jakém jazyce to bude. To, že je pozvánka a popis na meetup.com v angličtině nic neznamená. Věřte mi, z hodinového talku v hebrejštině si toho moc neodnesete. Zároveň nechoďte pozdě. Na začátku se ptají, kdo rozumí jen anglicky a když se nepřihlásíte, jste zase nahraní.

Fajn místa, kde pracovat, zdarma

Nejen eventy člověk je živ, takže tady je pár tipů na místa, kde se dá v klidu pracovat.

Mazeh 9 – Malé a útulné místo, podporované a udržované za státní peníze. Zázemí, kuchyňky, 4 patra s tím, že 2 z nich jsou připravena pro menší setkání až 20 lidí. Moc přijemné jsou balkónky, kde si jde sednout na sluníčko.

The Library – Součástí městské knihovny je i prostor, kde si můžete v klidu sednout a pracovat. Mazeh 9 je podle mě lepší, ale toto je zase o kousek blíž k plážím.

Google Campus – sedněte si ke stolu ve výškách. Konkrétně do 34. patra se super výhledem.

Další místa, kde to výrazně žije, jsou super pláže a vyhlášené ulice. Pláží je v Tel Avivu na 14 kilometrů a z nich do centra co by kamenem dohodil. A hlavně – jsou opravdu nádherné, s plným zázemím a zase zdarma. Mezi místa, které nesmíte minout, patří Rothschild bulvár – široká ulice se spoustou kaváren a neutuchajícím nočním životem. Zde se hojně potkávají startupisti mezi sebou nebo s investory. Zároveň se v blízkém okolí nachází i několik coworků.

Coworkingy

Platit si vlastní kanceláře je pro začínající firmu zbytečná brzda. Řešíte agendu kolem, místo toho, abyste se soustředili na váš byznys. Proto vznikají jako houby po dešti další a další coworkingy. Tel Aviv se dokonce pyšní celosvětovým prvenstvím, má nejvíce takových prostor, celkem 84. Je to dané i cenami nájmů vlastních kanceláří, které jsou zde tak vysoké, že je startupy ani platit nechtějí. Výčet by byl dlouhý, tady je jen pár nejznámějších Mindspace, WeWork, SOSA, UrbanPlace.

Cykloměsto

Na Amsterdam to sice nemá, ale i tak je město parádně připravené na přesuny na kole. 120 km cyklostezek a půjčovny kol Tel-o-fun rozeseté všude po městě to jen dokazují. Místní opravdu žijí trendem elektrokol. Často vidíte člověka, který přijde do baru, restaurace nebo kavárny a drží v ruce baterku nebo sedlo, bohužel se dost krade. Ptal jsem se místních, proč raději nešlapou klasicky a dělají tak něco pro své zdraví. Odpověď byla víc než logická: “Často jsou tady teploty přes 40 stupňů, v takovém vedru neušlapete ani kilometr aniž byste se totálně zpotili”.

Současnost i budoucnost města

Uchvácený hipsterským městem jsem nelenil a napsal e-mail na radnici, zda by mi neposkytli více informací o Startup City. Moc jsem tomu nevěřil, ale k mému překvapení se poměrně rychle ozvali a sjednali jsme si schůzku.

Věnovala se mi velmi milá International Press Director Mira a já jí za to znovu děkuji. Celé to uvedla slovy: “Nemůžu vám dát izraelský pas, ale můžu vám dát tento Tel Avivský.” a podávala mi brožurku vzhledem připomínající cestovní pas.

Povídali jsme si spolu něco přes hodinu a krom mnoha čísel a faktů (některé už jsem zmínil výše) mi představila historii města, co už pro rozvoj města udělali a kam dále směrují.

Na otázku, proč pokryli celé město pomocí Wi-fi zdarma, Mira odpověděla: “Přístup k internetu je absolutní základ pro místní rozvoj. Vnímáme to na stejné úrovni jako elektřinu nebo teplou vodu.” Kromě budování infrastuktury pořádá město i hackathon App2Go se soutěží o nejlepší aplikaci. Které město tohle dělá?

Město je velmi svobodomyslné a na sezónu sem přijíždí spousty homosexuálů slavit život. Prý se říká Tel Avivu “Gay Capital”. Akce roku je místní Pride Parade.

Do budoucna plánují podporovat elektrická auta. Pokud vše klapne, chtěli by udělat oblast, do které budou moct jen elektromobily s tím, že na okrajích budou půjčovny. Přijedete na okraj města, zaparkujete a dále pokračujete na kole, elektrokole, elektroautem, pomocí městské hromadné dopravy nebo dokonce pomocí plánované SkyTran.

Trocha čísel:

• 30 % lidí žijících v Tel Avivu jsou ve věku 18-35 let, proto máte pocit, že je to město mladých
• 9 z 10 lidí pracujících v Tel Avivu mají univerzitní diplom
• 28 startupů na jeden čtvereční kilometr města. Ne nadarmo se říká, že když v Tel Avivu hodíte kamenem, trefíte startupistu.

Věděli jste, že…

• Město Tel Aviv je staré pouhých 107 let. V roce 1909 založilo 66 rodin první novodobé hebrejské město. Začali jej budovat úplně od píky na píšečných dunách s vidinou toho, že všechno je možné. Později bylo město nazývané “The Green City”, protože zatímco kolem byla vyprahlá země, ve městě byly trávníky a spousta zelených parků.
• Město Tel Aviv má pouhých 400 tisíc obyvatel, ale i s aglomerací žije v okolí Tel Avivu téměř polovina celé populace Izraele.
• Potkat na ulici, ve vlaku nebo i v baru slečnu, která má samopal přes rameno, je běžná záležitost.
• V Tel Avivu nenajdete Starbucks. Kafe je místní fenomén. Kavárny jsou na každém rohu, najdete všemožné typy káv připravované na nejrůznější způsoby, to vše v malebných hipsterských kavárnách.
• Přibližně 35 tisíc Izraelců aktuálně žije a pracuje v Berlíně. 

Závěrem

Izrael určitě stojí za návštěvu, z pohledu startupové scény se bavíme hlavně o Tel Avivu. A startupovou scénu v Tel Avivu je 100% dobré dlouhodobě sledovat. Pokud jste tam ještě nebyli, je čas si udělat alespoň týden volna a koupit letenky.

A je tedy Tel Aviv druhé Silicon Valley? Mimo USA se zdá, že ano, ale Berlín mu začíná výrazně šlapat na paty.

PS: Místní slova, se kterými si vystačíte: [šalom], [tada], [sabába] a [voala]. ;)

Kam dál:

Kniha Startup Nation – pokud vás tento článek aspoň trošku zaujal, tuto knihu velmi doporučuji přečíst

Kniha Exodus od Leona Urise – popisuje skrze román velmi čtivou formou, jak Izrael vznikal a co všechno byli židé ochotni podstoupit, aby se tak stalo

Při vzniku státu Izrael jsme přidali ruku k dílu i my Čechoslováci – výrazně například Jan Masaryk. Hezky je to přiblížené například tady.

Pokud chcete více navnímat vývoj konfliků v oblasti, tohle je hezká infografika.