Zpěvačka a influencerka Tereza Kerndlová si s manželem loni pořídila na španělském pobřeží rodinný dům. Svým 180 tisícům sledujících na sociálních sítích odtamtud servíruje povětšinou vlastní vyzývavé autoportréty. Pro Jana Rejchu to má ale jiný rozměr, jeho společnost Rellox, která je průkopníkem prodejů nemovitostí v cizině, s pořízením vilky pomáhala. „Byl to masakr. Přitáhla k nám opravdu velkou pozornost,“ říká a obratem dodává: „Jenže ono se to loni utrhlo obecně. Z nákupů realit v jiných zemích se stal pomalu mainstream.“

Mainstream je možná silné slovo, ale není tak daleko od pravdy. Z průzkumu Asociace českých stavebních spořitelen mezi několika stovkami lidí s nadprůměrnými příjmy vyplynulo, že třetina z nich o nákupu bytu nebo domu v cizině uvažuje. „Většina dotazovaných – téměř 60 procent – považuje nákup zahraniční nemovitosti za alternativu k české chalupě, která jim umožní relaxovat ve vlastním v atraktivních lokacích,“ prohlásil k výsledkům šetření tajemník asociace Jiří Šedivý. To byla polovina února, tedy pár dní před ruským útokem na Ukrajinu.

„Pak to samozřejmě vystřelilo ještě víc, zájem stoupl o 36 procent,“ ukazuje Jan Rejcha z Relloxu tabulku s čísly o tom, co jeho zákazníci poptávají. Vychází z ní, že nadpoloviční většina klientů investuje v rozmezí pěti až deseti milionů korun, že naprostá většina z nich preferuje apartmány a byty nebo že mírně převažují lidé, kteří nemovitost chtějí jak k vlastnímu užívání, tak ke krátkodobému pronájmu. „Obvykle jsou to samozřejmě rodiny s dětmi,“ doplňuje šestačtyřicetiletý podnikatel.

Nákupy bytů v zahraničí se do módy dostaly ve větší míře až během covidu, kdy se lidem s vyššími příjmy jednak nahromadily peníze na účtech, jednak zjistili, že pracovat lze odkudkoliv, tedy i z chorvatské pláže nebo rakouských Alp. Nicméně už předtím byla poptávka o něco vyšší, setrvale stoupala zhruba od roku 2013, kdy začaly opadávat následky finanční krize a tuzemská ekonomika rostla. „První zlom nastal pochopitelně v roce 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie, do té doby byly nákupy v cizině složité, bylo to třeba řešit zakládáním firem,“ upřesňuje Rejcha, jehož Rellox je na trhu právě od roku 2004.

Celkem překvapivé je, jaké země jsou populární. Chorvatsko, kam přes léto míří až milion Čechů, je až třetí, před ním, aspoň v datech Relloxu, jsou Rakousko a Španělsko. Jan Rejcha pro to má vysvětlení: „V Chorvatsku je krátká sezóna, trvá jen tři až čtyři měsíce. Když chcete apartmán pronajímat, není to moc času a z tohoto pohledu je Rakousko, kde máte zimní i letní sezónu, vhodnější.“ Pro Španělsko pak oproti Chorvatsku kromě o něco delší letní části hovoří ještě jeden fakt – je víc na západě, dál od Putinova Ruska.

Foto: Archiv Jana Rejchy

Jan Rejcha, zakladatel firmy Rellox

O tom, že zájem českých investorů o bydlení v jiných zemích stoupá, svědčí i zkušenosti Hany Kontriš, manažerky inzertních služeb portálu Sreality.cz. „Loni jsme zaznamenali téměř dvojnásobek vyhledávacích dotazů na nemovitosti v zahraničí než v roce předchozím. Platí to i ve srovnání s rokem 2019, který ještě nebyl nijak poznamenán koronavirovou pandemií. Za první čtyři měsíce tohoto roku jsme už zhruba na polovině dotazů, které jsme na našem portálu evidovali v průběhu celého loňského roku.“

Návštěvníci Srealit to ale prý vidí trochu jinak než klienti Rejchova Relloxu, protože nejvíce vyhledávanou kategorií jsou domy a tabulku nejžádanějších lokací vede Chorvatsko, až pak následují Španělsko, Itálie a Řecko. „Vzhledem k významnému růstu cen českých rekreačních nemovitostí je možné, že řada tuzemských investorů přestala uvažovat o koupi české nemovitosti a rozhodla se pro koupi v zahraničí. V některých lokalitách, jako třeba v Bulharsku, může být cena i výhodnější,“ připomíná Hana Kontriš.

Zmínka o ceně je zásadní. V tempu růstu cen nemovitostí patří Česko k evropským premiantům, Praha i Brno jsou podle statistik mezinárodní databáze Numbeo v padesátce nejdražších měst Evropy, co se ceny za metr čtvereční týče. „Pokud dnes někdo uvažuje o koupi bydlení v Praze nebo na českých horách, může se bez problému porozhlížet i v zahraničí a za svoje peníze pořídí srovnatelnou a v mnoha případech i lepší nemovitost než doma,“ říká Jan Rejcha.

Zároveň je ale třeba se připravit na specifika, pokud se někdo rozhodne dům nebo apartmán v zahraničí pořídit. V každé zemi platí jiné daňové podmínky nebo povinnosti – třeba v Rakousku, když si někdo koupí horský apartmán, je podle územního plánu povinen ho ve většině případů buď dále pronajímat nebo si v něm zřídit hlavní bydlení.

Většina lidí pak nemovitosti za hranicemi kupuje v hotovosti, kdo bude chtít využít hypotéku, musí podle Rejchy počítat se složitějším procesem. „Když to shrnu, česká banka vám klidně půjčí, ale neakceptuje ručení nemovitostí v cizině. Zahraniční banky zase vyžadují příjem v eurech, výjimkou je Rakousko, kde vám půjčí, i když máte příjem v korunách. A v Chorvatsku tam se s vámi jako s cizincem ze země mimo eurozónu nebudou vůbec bavit. Obecně bych řekl, že bývají banky hlavně na Západě vůči Čechům trochu opatrnější.“

Foto: Depositphotos

Apartmánové domy v rakouských Alpách

A co země jako Gruzie, Albánie nebo Černá Hora, o kterých se třeba loni hovořilo i v pražských podnikatelských kruzích a kde vzniká i několik rezidenčních komplexů s českou stopou? „My se soustředíme na západ, respektive jihozápad Evropy a na luxusní destinace, jako jsou Dubaj, Florida nebo Maledivy. Je tam předvídatelnější prostředí, a hlavně po startu konfliktu na Ukrajině se ukazuje, že čím dál od Východu, tím to mají investoři radši,“ upozorňuje Rejcha.

Výnosnost investice do apartmánu třeba v Rakousku se podle něj pohybuje kolem pěti procent. „My nabízíme konzervativní investici, proto nejdeme moc na Východ. A spolupracujeme jen s developery, neprodáváme až na výjimky starší nemovitosti.“

Na Rejchově firmě je vidět zvýšený zájem Čechů i v číslech, její obrat mezi roky 2019 a 2021 stoupl z 12 na 16 milionů korun, její majitel proto nyní zvažuje, že by firemní operace rozšířil stejně jako nemovitosti, které nabízí, dál na Západ: „Teď působíme v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku, ale docela mě láká Skandinávie, tam pro nás vidím potenciál.“