Od listopadu půjde v Evropě používat Facebook nebo Instagram bez reklamy. Ale nebude to zadarmo, naopak: ad-free bude zpoplatněno deseti, respektive třinácti eury. Nejde ovšem o novou obchodní strategii korporace Meta, která za oběma sociálními sítěmi stojí, nýbrž o její úkrok, jak se v evropském hospodářském prostoru, který je pro ni byznysově mimořádně důležitý, pohybovat bez porušování jeho pravidel. Předpoklad je, že drtivá většina lidí platit chtít nebude a odsouhlasí, že chce zobrazovat reklamy. A o to jde.

Nabídka platí pro uživatele z EU, Švýcarska a zemí Evropského hospodářského prostoru, které vyjma unijních států zahrnuje Island, Norsko a Lichtenštejnsko. Při používání služby z webového prohlížeče bude měsíční předplatné 9,99 eura (asi 245 korun), pro uživatele chytrých telefonů a tabletů s operačními systémy Android a iOS to bude 12,99 eura (319 korun). Cenově to odpovídá měsíčním nákladům na služby typu Netflix nebo Disney+.

Proč to má být přes aplikace dražší? „Stejně jako u jiných online předplatných pro operační systémy iOS a Android musíme vzít v potaz, že společnosti Apple a Google si účtují poplatky, když se provádí objednávky,“ uvedla Meta ve svém prohlášení. Do března 2024 bude předplatné pokrývat všechny účty uživatele, které se zobrazují v jeho klientském centru, od března se však za každý další bude platit šest, respektive osm eur.

Nabídka volby mezi bezplatnou variantou s reklamami a placeným předplatným bez nich se uživatelům začne objevovat od listopadu a nepůjde ji obejít, uživatel se tedy bude muset pro jednu z variant rozhodnout. Očekává se, že to povede k tomu, že se uživatelé rozhodnou pro první bezplatnou variantu, což by Metě pomohlo vyhovět předpisům, aniž by to ovlivnilo její aktivity v oblasti reklamy.

Na reklamě totiž stojí její byznysový model: jen za poslední kvartál roku 2023, který skončil v září, společnost utržila po celém světě 34 miliard dolarů a vydělala 11,5 miliardy dolarů. Tržby se jí meziročně zvedly o 23 procent, zisk o více než 160 procent. Je tedy evidentní, že po covidovém zpomalení se Marku Zuckerbergovi podařilo z Mety opět udělat mašinu na peníze. Mimo jiné přísnými škrty, které firmě, již založil před bezmála dvaceti lety, loni naordinoval. Cena jejích akcií za poslední rok vyrostla o 225 procent.

Evropa je pro společnost druhým nejlukrativnějším trhem po USA, na ekonomických výkonech skupiny se podílí zhruba deseti procenty. Jenže požadavky EU spojené s ochranou osobních údajů známou jako GDPR a nově také regulace digitálních služeb známá jako DMA přináší Metě podobně jako dalším technologickým kolosům starosti a komplikace.

Například irský úřad pro ochranu osobních údajů firmě v lednu vyměřil pokutu 390 milionů eur (zhruba 9,6 miliardy korun) za to, že nutila uživatele akceptovat cílenou reklamu jako podmínku pro používání sítě Facebook. Předplatné je – aspoň podle Mety – cesta, jak se trablům vyhnout a zároveň mít od lidí souhlas, že jim firma může zobrazovat reklamu.

S využitím ČTK