Ve větších městech už se takové pozemky nepotkávají každý den. Jsou rozlehlé a do centra co by kamenem dohodil. Když k nim připočtete ještě blízkost řeky, máte unikát. Jeden takový je i v Plzni. Už je ale zabraný. Vlastní ho firma, jejíž matkou je Broker Consulting a kromě výstavby nových bytů tu renovuje také budovy z konce devatenáctého století.

Do roku 2032 by tu v celkem devíti etapách mělo vzniknout 1700 bytů, což z projektu v městské části Slovany dělá jeden z největších, který v Plzni vznikl od dob sametové revoluce. Firma, která tu staví, se jmenuje Nová Papírna. Stojí za ní skupina BC Real, která byla v roce 2006 založená jako součást skupiny Broker Consulting. Společnost loni dostavila první etapu, čítající 184 bytů, příští rok by měla být dokončená etapa číslo dva, kterou tvoří tři objekty. Součástí je i rekonstrukce cenné funkcionalistické budovy a také památkově chráněné budovy bývalých skladů.

No a v plném proudu je také etapa číslo tři, ve které vznikne další bytový dům. Z celkového počtu 482 bytů je jich nyní, dva roky před dokončením, k dispozici pouhých osm. I to je důkaz, že projekt Nová papírna budí zájem. Jde hodně o lokalitu. Projekt se nachází u řeky Radbuzy, objímá ji ale i Papírenský park, na něj navazuje další obytná čtvrť. Ideální místo k životu.

 

Nejde jen o novou výstavbu, některé budovy, které tu z konce devatenáctého století zůstaly, se totiž stanou součástí nové čtvrti. „Současně s novou výstavbou bude probíhat konverze památkově chráněných objektů staré papírny,“ líčí hlavní architekt BC Real Patrik Novák. Konkrétně jde o blok Kotelny, který tvoří původní jádro průmyslového provozu, vybudovaný v roce 1873, a o blok Varna, který vznikl v roce 1885. V budoucnu mají sloužit jako příklad dobré praxe funkčního začlenění historické budovy do současného města.

„Investoři se velmi často snaží vše rekonstruovat do dokonalé podoby, imitovat nové, ale je to kontraproduktivní. Podle mě se nejlépe cítíme v místech s určitou patinou, historií, příběhem. V zákoutích historie provázaných se současností. A o tom je i celý projekt konverze Nové Papírny – můžu odpočívat u řeky nebo v parku, bydlet v novém domě s veškerým komfortem a zároveň si užívat atmosféru a historický odkaz, který z měst často zmizí,“ líčí autor přestavby Jiří Zábran z ateliéru Pro-Story.

Ten přišel myšlenkou propojit území s parkem a náplavkou pomocí širokých ulic. Veřejný prostor tak bude mít charakter bulváru s nově vzniklým náměstím mezi bloky Varny a Kotelny. „Vzniklé vnitrobloky pak využíváme jako piazzetty pro možný kulturní program, umístění předzahrádek, volnočasové využití, parkování pro cyklisty a podobně,“ dodává Zábran.

Historické budovy pak pojmou současné provozy. Zůstane Kulturní centrum Papírna, které tu vyrostlo v roce 2012, kromě toho tu vzniknou nové obchodní plochy, ale třeba také gastro spot s náplní ze všech rozličných koutů. To všechno k sobě podle Zábrana přiláká další komerční prostory jako administrativa, sport a obchod. „Cílem je objekty obsadit provozy, které by svou náplní přímo souzněly s krásnými prostory budov,“ říká Zábran.

Kromě toho, že chtějí architekti průmyslové budovy zbavit nevhodných nánosů, je také hodlají doplnit. Vznikne tak například obloukové zastřešení bloku Varny směrem k plánovanému bulváru, které vychází z původního tvarosloví výrobní haly. Stejný blok získá také pilovitý motiv zastřešení, který vychází z industriálního výrazu areálu a umožňuje vhodně propojit výškově nesourodé objekty.

Počítá se samozřejmě také s ekologickým hlediskem, a tak je v plánu využití fotovoltaických panelů, rozdělení objektů do teplotních zón, pracuje se s efektem vhodného stínění a konceptem větrání. Projekt pohlídá také software pro řízení toku energií. Developer chce, aby konverze budovy byla ekonomicky životaschopná, pragmatická a podpořila genius loci celé lokality.

Papírna Slovany patřila k nejvýznamnějším průmyslovým centrům v Plzni, která se vyznačovala rozsáhlými výrobními komplexy, jež zásadně promluvily do budoucího formování města. Platilo to především o devadesátých letech, kdy se staly překážkou ve městě, to se pak rozvíjelo směrem do šířky, do příměstských aglomerací.

Největšího rozkvětu dosáhla papírna Slovany v době, kdy ji koupili bratři Piettové z Alsaska. S výrobou papíru měli dlouholeté zkušenosti, k rozvoji jim ale pomohlo také přátelství s Františkem Křižíkem, díky němuž byla továrna jako jedna z prvních vybavena elektrickými obloukovými lampami. Kvalita se díky tomu zvýšila a zakázky rostly. Provoz tady neustal ani v období komunismu, omezován začal být až na přelomu tisíciletí. Zcela ustal v roce 2005, prostor pak začal být pronajímán jako sklady.