Je v důchodu, má vyděláno a řekl to, co se mnozí na Wall Street bojí vyslovit – že Trump je průšvih
Ray Dalio založil obří fond Bridgewater Associates a proslavil se svými historickými paralelami. Nyní jej trápí, kam směřuje Trumpova Amerika.
Donald Trump během pouhých několika měsíců naordinoval americké ekonomice výrazné a často silně levicové zásahy – nechme stranou čerstvé nařízení stavět výhradně klasicistní úřední budovy, především ale vykročil k mnohem silnější roli státu a centralizaci moci. Tlačí na nezávislost centrální banky, vybírá „výpalné“ od výrobců čipů a koupil desetinový podílu v Intelu za 8,9 miliardy dolarů. Z byznysu se na tyto intervencionistické kroky moc odporu neozývalo. Až teď vystoupil s kritikou legendární investor Ray Dalio.
Zakladatel fondu Bridgewater Associates dal rozhovor listu Financial Times, v němž varoval, že Trumpova Amerika se blíží politice ve stylu třicátých a čtyřicátých let minulého století. „Myslím si, že to, co se děje nyní politicky a společensky, je analogické tomu, co se dělo po celém světě v období 1930–40,“ řekl Dalio. A nejde jen o USA – podobné tendence lze vidět napříč západním světem.
Třicátá a čtyřicátá léta 20. století byla obdobím, kdy demokratické státy čelily rozkladu důvěry v tradiční instituce. Hospodářská krize, rostoucí nerovnost a polarizace společnosti vytvořily půdu pro extremistická hnutí a autoritářské lídry. Ve Spojených státech to znamenalo bezprecedentní zásahy státu do ekonomiky, v Evropě pak vzestup fašistických režimů. Pro Dalia je současná situace děsivě podobná – mluví o „propasti v bohatství“, „propasti v hodnotách“ a kolapsu důvěry, což vede k extrémním politikám.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPodle miliardářského investora se to projevuje mimo jiné státními zásahy do soukromého sektoru, jako je Trumpovo rozhodnutí koupit podíl v Intelu. Dalio to označuje za typ „silného autokratického vedení, které vyvstává z touhy převzít kontrolu nad finanční a ekonomickou situací“.
Jeho slova jsou cenná v tom, že je jedním z mála vlivných a úspěšných podnikatelů (mezi něž se mimochodem rád řadí i Donald Trump), kdo staronového prezidenta USA podrobil veřejné kritice. Není přitom sám, americká média opakovaně referují o tom, že na Wall Street i v Silicon Valley vládne nervozita. Jenže byznysmeni se bojí hlavě státu odporovat, protože by mohli být potrestáni. „Během takových období většina lidí mlčí, protože se bojí odplaty, pokud by kritizovali,“ vysvětluje Dalio. Symbolem podlézání může být Apple, který Trumpovi nechal vyrobit speciální sošku.
Identická situace pak panuje i na mezinárodní scéně, kde řada letitých partnerů a spojenců USA včetně Evropské unie radši akceptuje Trumpovy výpady a snaží se jej uchlácholit jako malé cholerické dítě, než aby situaci ještě zhoršili eskalací jeho hněvu.
Každopádně Ray Dalio není jen tak někdo. Ve svých šestasedmdesáti letech patří mezi nejúspěšnější investory s čistým jměním kolem 14 miliard dolarů. Jím založený fond Bridgewater Associates, který rozjel v roce 1975 ve svém dvoupokojovém bytě na Manhattanu, se stal největším hedgeovým fondem světa se správou aktiv přes 160 miliard dolarů. V něm už ale aktivně nepůsobí. Dalio se proslavil i tím, že dokázal předpovídat velké finanční krize – včetně té z roku 2008. Jeho investiční filozofie stojí na historických analýzách, kterými se snaží rozpoznat opakující se vzorce ve vývoji společností a ekonomik. Hodně publikuje na LinkedInu.
Ve svých knihách Principles a zejména Principles for Dealing with the Changing World Order rozpracovává teorii velkých cyklů, podle níž se impéria a mocnosti vyvíjejí v pravidelných vzorcích trvajících zhruba 250 let. Holandsko, Británie a Amerika – všechny prošly podobnými fázemi vzestupu a úpadku. Dalio tak není jen investorem, ale také historikem, který hledá poučení z minulosti pro současnost.
Zároveň Trumpovy kroky, které budí vášně, nejsou náhodné jednotlivosti. Prezident otevřeně tlačí na nezávislost centrální banky Fed a snaží se ovlivnit její rozhodování o úrokových sazbách. Minulý týden se pokusil odvolat členku vedení Fedu Lisu Cookovou, což by bylo historicky první takové rozhodnutí. Jeho administrativa také vyjednala provizi 15 % z prodeje čipů společností Nvidia a AMD do Číny výměnou za udělení exportní licence. Pentagon se zase má stát akcionářem těžařské společnosti kvůli výrobě vzácných magnetů. Roztočil také kolo celních a obchodních sporů.
Během takových období většina lidí mlčí, protože se bojí odplaty, pokud by kritizovali.
Ray Dalio ve světle toho všeho varuje zejména před politickým oslabením centrální banky, která by byla nucená udržovat nízké sazby. To by podle něj „podkopalo důvěru v to, že Fed bude bránit hodnotu peněz, a učinilo by držení dluhových aktiv denominovaných v dolarech méně atraktivním, což by oslabilo měnový řád, jak jej známe“. Mezinárodní investoři už podle něj začínají přesouvat peníze z amerických státních dluhopisů do zlata. Jako velký problém vidí i vysoké zadlužení veřejných rozpočtů, které poslední kroky Donalda Trumpa včetně jeho Big Beautiful Bill ještě dále zhorší.
Každopádně tendence, které slavný investor popisuje, nejsou jen výlučně americké. V největších evropských ekonomikách – Británii, Francii a Německu – vedou v průzkumech populistické či krajně pravicové strany současně.
Ve Francii je to Národní sdružení Marine Le Pen, v Británii Reform UK Nigela Farage, v Německu Alternativa pro Německo. Všechny těží z napjaté atmosféry, vysoké imigrace a ekonomické stagnace, která vytváří toxickou směs podporující radikální změny. A všechny tyto strany jsou více či méně napojené na myšlenkový svět Donalda Trumpa a také putinovského Ruska.
„Klasicky zvýšené propasti v bohatství a hodnotách vedou ke zvýšenému populismu pravice i levice a neřešitelným rozdílům mezi nimi, které nelze vyřešit demokratickým procesem. Demokracie se tak oslabují a více autokratické vedení sílí,“ uzavírá Dalio. Jeho varování před návratem třicátých let tak není jen historickou analogií, ale i upozorněním na směr, kterým se západní demokracie ubírají.
