Alatau. Že vám to nic neříká? Určitě nejste sami, je to město s 20 tisíci obyvateli ležící pod pohořím Zailijský Alatau v Kazachstánu. Brzy o něm ale možná uslyšíte víc. Rodí se zde totiž projekt, který pokud vyjde, má ambici přepsat mapu střední Asie. V podstatě na zelené louce vzniká nová metropole, která má být kazašskou odpovědí na Dubaj či čínská města, sídlem pro moderní technologie a strategickým uzlem na novodobé Hedvábné stezce.

Důvody pro takový krok jsou čistě pragmatické. Současná ekonomická metropole Almaty, která je od Alatau vzdálená zhruba 50 kilometrů, je sice v regionálním porovnání mimořádně bohatá s hrubým domácím produktem na obyvatele kolem 26 400 dolarů (v Česku se pohybujeme někde na 31 tisících dolarech), ale zároveň praská ve švech. Město s 2,3 miliony obyvatel se denně potýká s obrovským počtem aut, trápí ho smog a ucpané ulice. Alatau má díky plánované rozloze 88 tisíc hektarů, což je skoro dvakrát víc než Praha, tomuto tlaku ulevit a stát se platformou pro eurasijskou spolupráci.

Celkově má projekt do roku 2050 spolknout astronomických 20 miliard dolarů (přes 424 miliard korun). V té době už má být domovem pro téměř dva miliony lidí a nabídnout práci milionu z nich. První velký milník má město protnout v roce 2030, kdy by v něm mělo existovat už prvních 30 tisíc pracovních míst a stát kompletní páteřní infrastruktura. První reálný krok se odehrál loni na podzim, kdy byl položen základní kámen byznysového centra K-Park, stát navíc již začal s výstavbou dálnic či elektrických rozvodů.

Foto: Alatau City

+3

Každá světová metropole však potřebuje svůj nezaměnitelný orientační bod, architektonickou kotvu, která ukradne pozornost pro sebe. V Alatau se tímto symbolem má stát 272 metrů vysoký mrakodrap s výmluvným názvem Iconic Towers. Vyrůst má t v samém srdci takzvaného Gate District, který bude sloužit jako finanční a administrativní centrum ležící nejblíže k Almaty. Do tohoto futuristického komplexu poteče více než 800 milionů dolarů (17 miliard korun), a to výhradně ze soukromých zdrojů. Za designem stojí špičky v oboru v čele s americkou společností SOM, která se podílela na newyorském One World Trade Center i nejvyšší budově světa Burdž Chalífě. Přípravné práce už běží a plnohodnotně se má do země kopnout letos v květnu.

Zatímco Iconic Towers budou vizuální chloubou, skutečná síla města Alatau má spočívat v jeho promyšleném urbanismu. Kromě zmíněného finančního Gate District se město má rozdělit na další tři specializované zóny. Golden District by mělo být centrem vzdělávání a medicíny, kde jen samotné akademické městečko pojme 40 tisíc studentů. Growing District se má stát hnacím motorem exportního průmyslu a logistiky. A konečně Green District je plánován jako oáza odpočinku a turismu. Počítá se tu s plážemi, resorty, zábavními parky a výhledově i se závodním okruhem pro formule 1.

Kdo ale za stavbu celého města zaplatí? Kazašský stát funguje de facto jen jako stavitel základů. Přitáhne dálnice, položí potrubí, zajistí energie a základní sítě. Všechno ostatní už nechává na soukromých investorech. Aby je ale přesvědčil k nasypání miliard, musel Kazachstán přijít se zcela novým modelem. Kazašský parlament tak nedávno posvětil ústavní zákon, který z Alatau dělá v podstatě stát ve státě.

O každodenní život, jako jsou školy, nemocnice, odvoz odpadu a údržba silnic, se má starat klasická radnice a místní zastupitelstvo. Pro globální kapitál a velké investory, kteří se ve velkém hrnou třeba z Jižní Korey (jako už dříve do Almaty, kde stojí třeba obrovská továrna automobilky Hyundai), ale vznikl úplně jiný orgán, který funguje jako jedna platforma, kde si byznysmeni vyřídí vše od licencí až po podporu projektu, aniž by museli obíhat desítky míst.

Tento úřad, dohlížený radou pod vedením premiéra, může bleskově měnit předpisy podle toho, co zrovna diktuje trh. Největším tahákem je ale kromě toho, že půjde o zónu bez cel a bez daní pro firmy, také fakt, že podmínky pro investory se uzamknou do individuální licence, kterou stát nemůže jednostranně změnit. Kazaši ale na oplátku trvají na tom, že půda v Alatau se neprodává spekulantům, kteří by ji nechali ležet ladem. Pozemky se přidělují výhradně po smluvení konkrétních investičních plánů a závazků. Jinými slovy, každý metr čtvereční tu musí generovat peníze a nová pracovní místa.

Většina z území je však stále prázdným plátnem, pro které vláda masivně hledá globální kupce. A i když si nevede vůbec špatně (v investičním portfoliu už prý leží 44 konkrétních projektů), tak aby přitáhla další kapitál, pořádá jakousi mezinárodní tour, na které projekt představuje. Na těchto akcích, které se konají například v Perském zálivu nebo Singapuru, se objevují například předseda či místopředseda kazašské vlády po boku klíčového investora Vjačeslava Kima. Během toho se rovnou podepisují mezinárodní memoranda, jež mají asijský zájem přetavit v reálné miliardové injekce.

Do nového prostředí se mají implementovat i ty nejmodernější technologie, které se mají propsat do každodenního života. Od začátku se počítá s tím, že by se veškerá byrokracie a papírování měla omezit na minimum a vše se má řešit online. Naprosté sci-fi pak představuje doprava.

Z Alatau sice mají vést nové železnice a prodloužená linka metra do Almaty, ale největší pozornost přitahují plány s flotilami vzdušných taxíků. Testy mají odstartovat ještě letos a cesta vzduchem do Almaty se díky nim může smrsknout na 10 až 15 minut. „Máme tu jedinečnou příležitost navrhnout město na čistém papíře a integrovat do něj moderní řešení hned od úplného začátku. To se ve světě zkrátka nestává často,“ popsal odvážnou vizi britský designér a člen rady pro rozvoj města Harry William Dobbs.

Pokud se to někomu zdá jako nedosažitelná utopie, stačí se podívat do kazašské historie. Před třiceti lety se tehdejší prezident Nursultan Nazarbajev rozhodl přesunout hlavní město do opomíjené Akmoly v severních stepích. Dnes tam stojí moderní Astana. Kazachstán tak už jednou ukázal, že umí z ničeho vybudovat metropoli. S projektem Alatau má však jasnou ambici posunout tuto zkušenost na globální úroveň.