Jedno ze tří. Pražské planetárium otevře s nejlepší technologií na světě, stejnou mají jen v USA

Vysoké rozlišení umožní promítat detailní vizualizace. Ukázat umí let vesmírem, ponor pod mořskou hladinu i virtuální průlet lidským tělem.

Eliška NováEliška Nová

planetarium-5

Foto: Planetárium Praha

Pražské planetárium se otevírá po rekonstrukci s novou technologií

0Zobrazit komentáře

Pražské planetárium bylo vždy jedinečné. Je největší v Česku, projekční kopule, která má průměr 23,5 metru, ji ale řadí i k největším na světě. Nově bude také patřit k nejmodernějším. V rámci několikaleté rekonstrukce se planetárium vrátí se zcela novou technologií. Takovou mají přitom už jen dvě další vzdělávací instituce o vesmíru na světě. Obě jsou v USA.

Pražské planetárium tak přinese opravdu výjimečnou podívanou, kterou umožní technologie LED. Ta kompletně nahradí tradiční projekční systém. „Zatímco dosavadní systémy využívaly buď optomechanické a posléze pak digitální projektory promítající na bílou kopuli, LED kopule sestává z desítek milionů jednotlivých LED diod, které samy tvoří obraz. Výsledkem je extrémní kontrast, ostrost a jas, kterých žádná jiná zobrazovací technologie nemůže z principu dosáhnout,“ popsal pro CzechCrunch ředitel planetária Jakub Rozehnal.

LED kopule je černá, díky čemuž téměř nedochází k rozptylu světa, divák si tak podle Rozehnala udrží iluzi hlubokého vesmíru i při velmi jasných scénách. Technologie tak nabízí nejjasnější, nejostřejší a nejkontrastnější obraz, jakého lze v planetáriu dosáhnout. Hloubka černé barvy navíc umožňuje trojrozměrný vjem – a to i bez 3D brýlí.

Vysoké rozlišení pak umožňuje promítat detailní vizualizace. Ukázat umí let vesmírem i ponor pod mořskou hladinu, stejně jako virtuální průlet lidským tělem. „To vše bez ztráty ostrosti a jasu. Dříve něco takového nebylo možné kvůli rozptylu světla a omezením klasických projektorů,“ líčí ředitel planetária.

Nová technologie, která byla na trh uvedena teprve v roce 2018, umožní vzdělávací instituci rozšířit repertoár tematicky i dramaturgicky. Kromě pořadů o vesmíru nabídne i koncerty, divadelní představení nebo multimediální performance. V plánu jsou i pořady z vlastní produkce či koprodukce. Například film o dinosaurech a evoluci, pokračování populárního pořadu 3-2-1 Start! nebo vůbec první loutkový celooblohový film se Spejblem a Hurvínkem. „Nová technologie nám poskytuje naprostou tvůrčí svobodu a projekce se už nebude omezovat na hvězdnou oblohu, i když ta samozřejmě zůstane těžištěm zájmu,“ vysvětluje Rozehnal.

Nová technologie nám poskytuje naprostou tvůrčí svobodu.

Speciální technologii dodá do planetária americká společnost Evans & Sutherland, která vyrábí planetária a simulátory pro NASA, armádu i filmový průmysl. Podobnou technologii mají jen dvě další planetária na světě, jedno je v Los Angeles, druhé v Atlantě. Pražské je tak prvním mimo Spojené státy – třetím na světě vůbec –, které s ní bude operovat. „V kombinaci s novou expozicí, simulátory a architektonickými úpravami půjde o nejmodernější planetárium v Evropě,“ dodává Rozehnal.

Rozsáhlou rekonstrukcí totiž neprochází jen samotná kopule, ale celý vnitřní prostor. Nová je vzduchotechnika, elektroinstalace, foyer i interiér sálu. V planetáriu využívají také nový způsob chlazení, který má rekuperaci odpadního tepla a energii ukládanou do vrtů. Úpravou prošlo jeviště i sedadla. „Doslova jsme přestavěli planetárium zevnitř ven,“ líčí ředitel.

Na podzim se pak k unikátní kopuli přidá také interaktivní zóna se simulátory, která bude v suterénu budovy. Bude možné zalétat si stíhačkou L-39, přistát na Měsíci či pilotovat loď ze sci-fi seriálu Battlestar Galactica.

Investice hlavního města činí celkem 300 milionů korun, přičemž nová technologie vyšla na dvě stě milionů. Sto milionů pak stály další stavební práce. Cena vstupenek zůstane každopádně stejná. „Shodli jsme se, že planetárium musí zůstat dostupné široké veřejnosti. Jistým ukazatelem jsou pro nás pražská kina – rádi bychom zůstali cenově pod nimi, ale kvalitou zážitku nad nimi,“ vysvětluje Rozehnal. Vstupné tak bude činit 289 korun, pro dítě 219, žák ve školní výpravě bude mít vstup za 140 korun. Počítá se se slevami studentům, seniorům i rodinám. Navštívit budou moci sférické kino už v červnu, kdy proběhne slavnostní otevření nové kopule.

Ukrajinská dvojčata učí v Praze umělou inteligenci vymýšlet nové léky. Věří, že díky ní budou dostupnější

Roman a Anton Bushuievovi se narodili poblíž ukrajinského Doněcku. Teď na ČVUT a ÚOCHB AV ČR vymýšlí s umělou inteligencí mimo jiné léky na mrtvici.

Bratři Bushuievovi

Foto: ČVUT

Anton a Roman Bushuievovi

0Zobrazit komentáře

Teď se učí tvořit už existující molekuly. Až to bude umět, začne si „vymýšlet“ nové, což by mohlo pomoci například s vývojem nových léků na mrtvici. Řeč je o umělé inteligenci, kterou v Praze na ČVUT a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR „trénují“ v rámci mezinárodního programu výzkumníci – dvojčata Anton a Roman Bushuievovi, kteří jsou původem z Ukrajiny.

Bratři v Praze studují na univerzitě od roku 2017, aktuálně působí ve skupině, která vznikla spojením týmů biochemika Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR) a informatika Josefa Šivice z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), který nedávno opustil přední český AI vědec Tomáš Mikolov. V rámci mezinárodní iniciativy pak spolupracují se čtrnácti institucemi po celém světě – mimo jiné třeba s prestižním americkým Massachusetts Institute of Technology.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naším cílem je vývoj další generace umělé inteligence, která bude schopná objevit nové molekuly. Ty by se pak daly využít ve vývoji léčiv, ve vědách o životním prostředí nebo v kosmickém výzkumu,“ říká Anton Bushuiev. Česká skupina, ve které bratři působí, už má za sebou první úspěchy v tomto směru výzkumu. Dosavadní výsledky totiž bratři už loni prezentovali na významných světových konferencí o strojovém učení ve Vídni či Vancouveru.

„Celý výzkum má obrovský potenciál. A myslím, že tady v Praze se vyvíjí velmi rychle a dobrým směrem,“ hodnotí dosavadní práci Roman Bushuiev. Dodává ale, že u tvorby molekul jsou vědci zatím na začátku. „Ten hlavní rozdíl mezi například vygenerováním obrázku a molekuly je ten, že správně vytvořený obrázek pozná člověk pouhým okem. Proto byl ten vývoj rychlejší. V biologii je ale potřeba navržené molekuly ověřit a to je komplikovanější a trvá to déle,“ vysvětluje Anton Bushuiev.

genova-terapie

Přečtěte si takéVůbec poprvé jsme upravili zmutovaný lidský gen, hlásí vědciJediná infuze a nevyléčitelná nemoc je pryč. Genetické nůžky v ní poprvé upravily lidský gen

I proto jde o multioborový výzkum – Bushuievovi s kolegy, kteří působí na ČVUT, molekuly s pomocí umělé inteligence navrhnou, biologové z ÚOCHB anebo Loschmidtových laboratoří v Brně je pak experimentálně ověří. Zatím vědci trénují umělou inteligenci na reálných molekulách. V budoucnu se ale počítá s tím, že až si AI osvojí tvorbu existujících molekul, začnou ji využívat k tomu, aby vytvořila i molekuly zcela nové. „Až to bude umět, budou ji využívat například přímo farmaceutické firmy. Celý proces vývoje nových léků by navíc měl být automatizovaný. Ověřování nových léků by tak mohlo trvat pár hodin. Teď to trvá roky,“ vysvětluje Roman Bushuiev.

Anton Bushuiev se pak v rámci svého doktorského studia hodně věnuje jedné určité molekule, kterou by chtěl předělat pomocí umělé inteligence. „Mohla by totiž sloužit pro léčbu mozkové mrtvice. Na tu sice v současné době léky existují, ale jsou hodně drahé a v méně rozvinutých státech nejsou dostupné. Nový lék by tedy mohl být dostupnější a zároveň mít méně vedlejších účinků,“ popisuje.

chatgpt-student-mvp-x

Přečtěte si takéZ komplice pomocníkem. ChatGPT nastupuje na vysoké školyZ komplice oficiálním pomocníkem. Role ChatGPT na školách v Americe se možná brzy změní

Bratři říkají, že jsou za možnost „dělat v Praze vědu“ vděční. Když ale mluví o své rodné zemi, přejde jim přes obličej stín obav. Jejich rodiče totiž zůstali v Kyjevě a válku nenesou dobře. „I když se může zdát, že je město od frontové linie daleko, tak třeba pětkrát za noc houkají sirény a nedá se spát,“ vypráví Roman Bushuiev a dodává, že část příbuzných a kamarádů ze základní školy mají ještě pořád i v Doněcku, kde se narodili.

„Nebyli jsme tam ale od roku 2014. To město je naprosto zničené válkou. Je to hrozné. V Kyjevě, kde jsou teď naši rodiče, jsme byli naposledy před několika lety. Snažíme se to brát tak, že teď máme příležitost pracovat v Česku na hodně unikátním výzkumu, abychom mohli pomoct Ukrajině až válka skončí,“ uzavírá Roman Bushuiev.