Daniel Křetínský má pověst extrémně chytrého, ale také extrémně tvrdého byznysmena. Též je o něm známo, že je zarytým fanouškem fotbalu, za který je ochotný utrácet opravdu hodně peněz – jak dokládají ztráty pražské Sparty nebo londýnského West Hamu. V posledním rozhovoru pro francouzský týdeník L’Express se však vyznal ještě z jedné vášně. Prý je posedlý potřebou pomáhat demokracii.

Daniel Křetínský, podle časopisu Forbes čtvrtý nejbohatší Čech se jměním 118 miliard korun, s českými médii oficiálně už dlouho nemluví, interview dává jen v zahraničí. A jelikož má osobně rád Francii, kde má i spoustu podnikatelských zájmů včetně těch mediálních, nejčastěji si povídá s tamními novináři. Naposledy se Sébastienem Pommierem z časopisu L’Express, v němž si majetkový podíl udržuje Křetínského konkurent na francouzském mediálním trhu, izraelsko-francouzský miliardář Patrick Drahi.

Mimochodem před pár týdny Křetínský finančně pomohl deníku Libération, který Drahi v minulosti ovládal, před dvěma lety se ho ale zbavil. Křetínský v září nakoupil dluhopisy listu za 14 milionů eur, tedy zhruba 340 milionů korun, což mu má pomoci vyrovnat hospodaření. Další milion eur pak poskytl darem vydavateli Libération, společnosti Presse indépendente. Křetínský tím dále posílil svůj vliv na francouzském mediálním trhu a zprostředkovaně i v tamní politice a vůbec společnosti.

Kritice, že do médií investuje, aby získal vliv, se Křetínský dlouhodobě brání. V Česku mu patří skupina Czech News Center (CNC), která vydává mimo jiné deníky Blesk, Sport a E15 nebo časopis Reflex, ve Francii ovládá týdeník Marianne nebo časopis Elle, má také podíl v holdingu Le Nouveau Monde, jednoho z akcionářů skupiny Le Monde, která vydává stejnojmenný deník. Koupil tam také časopis Usbek & Risa.

„Velké investice musí být ziskové. Stále mám ale iracionální náklonnost k tištěným médiím. Takže do budoucna nemůžeme nic vyloučit… Důvodem, proč to dělám, je zachování respektu k výchovné roli médií. Demokracie se rozvíjela díky žurnalistice,“ zopakoval i v aktuálním rozhovoru a znovu řekl, že tím, koho považuje za škodnou, jsou technologické korporace jako Google nebo Facebook. Ty podle něj přebírají médiím jejich vliv i peníze, ovšem regulátoři po nich ani zdaleka nežádají stejnou odpovědnost:

„Když dojde k průmyslové revoluci, regulace vždy reaguje se zpožděním. Ale toto zpoždění začíná být neomluvitelné. Musíme reagovat rázně. Jak můžeme tolerovat činnost hromadných sdělovacích prostředků, která je zcela neregulovaná? Jak můžeme tvrdit, že jde o svobodu projevu? Představte si, že v časopise nesete právní odpovědnost za každé slovo, které napíšete. A když máte na Facebooku stránku s milionem sledujících, Facebook není schopen říct, kdo text napsal… To je ale tragédie!“

Jde o téma, o kterém sedmačtyřicetiletý Křetínský, který se kvůli vlastnictví médií a elektráren stal velmi diskutovanou postavou francouzské scény, nehovoří poprvé. Že by sociální sítě měly podléhat větší kontrole a regulaci a že by se měly s tradičními médii dělit o část svých příjmů, zaznívalo přímo od něj nebo z útrob jeho společnosti Czech News Center už i v minulosti. Nyní se stručně vyjádřil i ke svému vztahu k politice:

„Víte, narodil jsem se za komunistického režimu. Vím, co je to absence demokracie. Proto jsem posedlý potřebou přispívat k ochraně demokratických hodnot. Prvním nebezpečím pro naši civilizaci je eroze demokracie, která souvisí s rozvojem internetu. Web přináší obrovské výhody, ale výrazně oslabuje demokracii. Volba našich politických zástupců se začíná stávat marketingovou aktivitou.“

V souvislosti s Křetínského zmínkou o komunismu a demokracii se nabízí vzpomínka na výroční zprávu finanční skupiny PPF za rok 2018. Petr Kellner už je sice rok a půl po smrti, Křetínský ale patří k blízkým spolupracovníkům vdovy Renáty Kellnerové a nového šéfa PPF, miliardáře Jiřího Šmejce. Kellner byl často kritizovaný, že ho zajímá víc byznys než lidská práva, kvůli rozvoji obchodu v Číně měla PPF svého času vřelé vztahy s prezidentem Milošem Zemanem, kterého především liberální, prodemokratické kruhy nemohou vystát. Podobné to je s Václavem Klausem, jemuž PPF financuje jeho institut.

V úvodním slovu ke zprávě za rok 2018 se tehdy Kellner, který s médii nekomunikoval a o jeho názorech se toho mnoho nevědělo, napsal: „Pro moji generaci jsou svoboda, pracovitost, podnikavost a úcta k tradicím základními principy, na nichž jsme formovali své názory a postoje. To jsou také hodnoty, díky kterým jsme mohli vytvořit náš byznys a vybudovat firmy po celém světě. Dnešní západní společnost – a zejména Evropa – je ale stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot. Novo­dobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení.“

A podobně jako svého času Kellner i Křetínský má dnes kvůli některým svým obchodním aktivitám ne zcela dobrou pověst. Aktuálně hodně diskuzí vyvolal krok jeho skupiny EPH, která poté, co český parlament schválil mimořádnou daň pro energetické firmy a banky, oznámila, že část byznysu přesune do zahraničí.