Kde se bere kůže do aut a na gauč? Je to odpad z jatek a česká firma s ním má velké plány

Akcie společnosti Karo posílily od roku 2019 o více než 200 procent. Firmu v jejích plánech zbrzdil covid, cílí ale na miliardové tržby.

karo

Foto: Karo Invest

Pavel Klvaňa, zakladatel Karo Leather

Areál někdejšího kožedělného družstva Snaha na severním okraji městečka Brtnice u Jihlavy má svou největší slávu dávno za sebou. Za socialismu se tu vyráběly boty, rukavice i kabely, v komplexu několika hal a vícepatrových budov pracovaly stovky lidí, po revoluci je ale vystřídal postupný úpadek. Život se ovšem do areálu postupně vrací – loni jej získala společnost Karo Leather z nedalekého Boršova a má s ním, stejně jako sama se sebou, velké plány. Ale také drahé.

Karo je jedním z největších zpracovatelů kůže ve střední a východní Evropě. Nakupuje ji všude po světě v nezpracované podobě, pak ji seřezává, barví a dále upravuje. Naprostá většina produkce následně míří hlavně k velkým nábytkářským firmám v Evropské unii, především v Polsku. „Kůže, se kterou pracujeme, je odpadní. Žádná zvířata kvůli nám neumírají. Jsou to zbytky z jatek,“ upozorňuje finanční ředitel společnosti a její menšinový akcionář Jakub Hemerka.

Ten zakladateli společnosti Pavlu Klvaňovi, který Karo buduje od 90. let, nejprve pomáhal s účetnictvím a restartem podniku, který se po světové finanční krizi dostal na byznysové rozcestí. „Nakonec slovo dalo slovo a já do společnosti nastoupil jako finanční ředitel a zároveň jako podílník,“ směje se Hemerka, který zůstává spolumajitelem i poradenské a účetní společnosti.

Právě on byl spolu s mladým finančníkem Františkem Bostlem motorem vstupu firmy Karo na akciový trh Start pražské burzy. Akcie firmy se tam v listopadu 2019 začaly obchodovat za 40 korun za kus, dnes stojí přes 140 korun a tržní kapitalizace společnosti aktuálně odpovídá 560 milionům korun. Ne všechno, co bylo součástí plánů při burzovní premiéře, ale vyšlo tak, jak mělo – hlavně kvůli covidu se zbrzdil rozvoj firmy.

Zatímco burzovní prospekt předpovídal, že obrat v roce 2021 bude 316 milionů korun a EBITDA, tedy provozní zisk před daněmi a odpisy, 51 milionů, nakonec loňský rok skončil tržbami 155 milionů a hrubým profitem 21 milionů. Letos by skupina ráda atakoval čtvrt miliardu korun. „Do roku 2030 bychom ale rádi byli na obratu v řádu miliard a zisku EBITDA až 750 milionů,“ říká sebevědomě František Bostl, který prostřednictvím své firmy Czegg Ventures drží v Karo podíl 28 procent.

snaha

Foto: Karo Invest

Nový areál společnosti Karo v Brtnici

Jedním z klíčů růstu firmy je právě brtnický areál. Zpracování kůže má totiž tři základní fáze: v té první se vezme kůže z jatek a zbaví se tuku a srsti, to je takzvané vyčinění, v té druhé se kůže podélně seřízne, zarovná a základně obarví, ve třetí etapě pak dochází k nánosu finální barvy a designové úpravě. „My máme zatím jen fázi tři a brzy k ní přidáme i fázi dvě, ale chceme celý cyklus uzavřít a mít i fázi jedna. Proto jsme potřebovali rozšířit prostory a koupili jsme brtnický areál,“ vysvětluje Hemerka.

To, že bude Karo schopné kůže zpracovávat už v jejich hrubé podobě, by navíc umožnilo, aby společnost, o které její majitelé rádi hovoří jako o prototypu cirkulárního podniku, mohla odebírat kůže přímo z českých nebo okolních jatek. „Teď to není možné, proto odebíráme ze zahraničí už prvotně zpracované kůže. V Česku kožedělný zpracovatelský průmysl většinově nezvládl transformaci v 90. letech, a proto tu není možné vstupy do výroby kupovat lokálně,“ dodává pětatřicetiletý Hemerka, který s finančním řízením pomáhá i známému fintechovému startupu Yieldigo.

hemerka

Finanční ředitel a menšinový spolumajitel Karo Jakub Hemerka

Zatímco před covidem byla společnost schopná měsíčně zpracovat a prodat 40 tisíc metrů čtverečních kůží, letos by to už mělo být 70 tisíc. Do dvou let by maximální kapacita měla činit 110 tisíc metrů. Investice do vybudování nového zázemí včetně nových strojů, které kůže řežou i barví, nebo do rekonstrukce čistírny odpadních vod si ale vyžádají velké peníze – Karo ještě čekají výdaje přes 300 milionů korun.

Něco z toho, například čističku, by mohly částečně pokrýt evropské dotace, na zbytek si firma bude muset půjčit nebo jít znovu za investory, ve hře je proto dodatečná emise akcií. Nyní se na burze obchoduje s 29 procenty akcií. „Jsme konzervativní firma, nekreslíme si nerealistické plány. Covid nás zbrzdil podobně jako řadu jiných výrobních i obchodních firem. Ale už jsme zase v sedle, letos i přes válku na Ukrajině šlapeme naplno,“ říká Hemerka.

A má skutečně kůže potenciál do budoucna? Nestane se i s ohledem na udržitelnost přežitkem? „Myslím, že budoucnost má, a to velkou. Je to odpadní produkt. Ano, kožešinové farmy jsou minulost, ale dokud budou lidé jíst hovězí maso a to bude pocházet z živých krav, nikoli z laboratoří, bude tu kůže. A ta má skvělé vlastnosti oproti syntetickým materiálům. Takže obavu nemám, naopak,“ uzavírá Jakub Hemerka.

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.