Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuckup ve své kariéře zažili? Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této pražské čtvrti sídlíme nejen my, ale také celá řada dalších startupů, firem a jednotlivců, co stojí za pozornost.

Tentokrát jsme Karlínských 20 položili Konstantinu Margaretisovi, spoluzakladateli českého startupu Skladon, který za e-shopy řeší zpracování celého logistického procesu od příjmu zboží přes skladování a balení až po jeho doručení zákazníkům. Co mu nejlépe nastartuje ráno? Kterou knihu doporučuje přečíst každému, kdo buduje vlastní společnost? A čím jej inspiruje Tomáš Čupr?

***

V kolik chodíš spát a kolik toho průměrně naspíš?
Spát chodím kolem půl jedenácté a vstávám kolem šesté. Běžně naspím kolem sedmi až osmi hodin, ačkoliv byly doby, kdy tomu tak ani zdaleka nebylo. Myslím, že spánkoví odborníci by ze mě tehdy radost neměli.

Jakou aplikaci v telefonu otevíráš ihned po probuzení?
Dá se říct, že v tomhle směru dodržuji určitou spánkovou hygienu, protože hned po probuzení vlastně žádnou aplikaci neotevírám. Tou první je pak Spotify, který mi dělá denně společnost na ranní procházce nebo při cvičení. Praktikuji tenhle ranní rituál poslední rok a nedám na něj dopustit. Už před několika měsíci jsem si řekl, že bych pro sebe měl začít něco dělat a právě pohyb mě po ránu nejlépe nastartuje. Svůj podíl na tom má i můj kolega Max (ředitel logistiky ve Skladonu), se kterým se v tomhle směru vzájemně hecujeme, podporujeme a často na čerstvý vzduch vyrážíme i společně. Ve dvou se to jednoduše lépe táhne.

Ty nejzásadnější nástroje ve tvém telefonu a počítači?
Jelikož ve Skladonu jedeme na službách Microsoftu, každodenním chlebem jsou pro mě Outlook, MS Teams a OneNote. Pro kompletní řízení agendy pak používáme ClickUp a při organizaci schůzek samozřejmě nedám dopustit na klasický Kalendář.

Na jakém přístroji pracuješ nejčastěji?
MacBook Air, ideálně připojený na velký monitor. Běžná agenda se již dnes samozřejmě dá vyřídit i z telefonu, ale pro hlubší koncentrovanou práci je pro mě počítač stále jasnou volbou.

Jaký outfit nosíš ve většině případů?
Nesmrtelná klasika – džíny, triko a tenisky aneb pohodlí na prvním místě.

Co boty? Máš nějaký oblíbený model tenisek?
Nejčastěji nosím značku New Balanc. Na nejnovější trendy si nepotrpím, ale jednoduchost v kombinaci s pohodlím, to je moje.

Pět věcí, které nikdy nesmí chybět ve tvém batohu?
Jednoznačně počítač, zápisník, propiska, klíče od auta a AirPody.

Jmenuj knihu, kterou bys doporučil všem k přečtení.
Na první dobrou mě napadá určitě Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse. Autoři si tady vzali na mušku osmnáct výjimečných a dlouhodobě úspěšných firem a každou jednotlivě porovnávali s jejím největším konkurentem. Nadčasová knížka, pro mě osobně jedna z nejlepších a nejužitečnějších, co se týče tematiky budování vlastní společnosti.

Jaký film/seriál můžeš vidět klidně tisíckrát a neomrzí tě?
Bondovky. To je prostě absolutní klasika, která nikdy nepřestane bavit.

Jakou hudbu si pustíš pro uklidnění? A která tě naopak nakopne?
Na uklidnění mi dobře slouží jazz, na nakopnutí je to pak směsice všeho možného. Metal, hiphop, pop, klasická hudba. Myslím, že kdyby mě někdo hodnotil jen podle oblíbeného playlistu, má mě za absolutního psychopata. Ale já myslím, že určité kouzlo nabízí každý žánr.

Odebíráš pravidelně nějaký youtubový či podcastový kanál, potažmo newsletter?
Pravidelně odebírám CzechCrunch Podcast, Heureka podcast, Mladého podnikatele, podcasty Forbesu a taky EXEC Fresh. Ze zahraničních zdrojů pak nechybí klasika jako The Wall Street Journal, The Economist, Financial Times nebo TechCrunch. Ve všech případech jde o zdroj kvalitního obsahu, který člověku rozšiřuje obzory. Udržovat si přehled je v podnikání naprosto zásadní.

Jakou hi-tech novinku chceš mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáš?
Žádnou. Příliš takovým věcem v osobním životě nefandím, jakožto minimalista věřím, že méně je někdy více.

Jaký vůz parkuješ ve své garáži?
Škoda Kodiaq L&K.

Kam si rád zajdeš na dobré jídlo?
V Ostravě se mi jako první vybaví restaurace MOSS, která nabízí skvělou vietnamskou kuchyni, ještě nikdy jsem tu nesáhl vedle. Co se týče Prahy, tak tam mě nadchla Kantýna. Kus poctivého a kvalitního masa, pečený na ohni, s půllitrem točeného piva – v jednoduchosti je krása a chuť.

Jak sis vydělal první peníze?
Asi jako každý teenager – brigádničil jsem tam, kde bylo zrovna potřeba. Stavba, umývání aut. Myslím, že zprvu není vůbec důležité, co přesně člověk dělá, ale hlavně to, že se někde naučí zodpovědnosti a samostatnosti.

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jsi dostal zaplaceno?
Rok jsem pracoval jako krupiér v kasinu, velmi zajímavá zkušenost.

Investuješ?
Vůbec, tenhle trend jde úplně mimo mě. Největší smysl mi dává investovat peníze, čas a energii do vlastního podnikání. Celý ten boom kolem investic mi zvlášť teď připadá spíše jako takové novodobé kasino – každý vidí možnost rychlého zbohatnutí, ale s takovým přístupem většina lidí spíše prodělá. Opravdu smysluplné investování vyžaduje pečlivé analýzy, studium, dostatek času a trpělivosti. To já osobně věnuji raději Skladonu.

Nejlepší byznysová rada, kterou jsi kdy dostal?
Nemluv, poslouchej a měj otevřenou mysl. Hýřit nápady a nutit ostatním své názory umí každý. Ale zastavit se a aspoň na chvíli vnímat druhé s čistou hlavou, to je teprve skvělá a užitečná vlastnost. Většinou však přichází až s věkem.

Jaký největší fail tě potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáš s úsměvem?
Na začátku podnikání stačila jedna „malá“ chyba v Excelu a během chvíle jsem poslal několik stovek zásilek do celého světa na špatné adresy. Dneska už na tenhle fail vzpomínám s úsměvem, ale tehdy mi do smíchu nebylo ani trochu.

Kdo v Česku tě inspiruje?
Asi Tomáš Čupr. Konečně je totiž v českém prostředí někdo, kdo má velké plány, nebojí se o nich mluvit, a především nemá strach je realizovat. Takové pozitivní příklady jsou strašně důležité, je potřeba dalším začínajícím podnikatelům ukazovat, že i ta nejbláznivější ambice má naději, ať už se na vás okolí tváří jakkoliv. Spousta lidí se dneska bojí do něčeho jít, protože konkurence je ve většině oblastí obrovská. Co nejhoršího se ale může stát? Neuspějete a vrátíte se k „normálnímu“ životu? Život máme jen jeden a myslím, že na jeho konci nebudeme vzpomínat na to všechno, čemu jsme řekli „ne“, ale na to, čemu jsme řekli „ano“. A na tu jízdu, kterou jsme díky tomu zažili.