Velká klimatická konference COP28 tentokrát probíhá v Dubaji. Jejím předsedou byl jmenován Sultán Džábir, což vyvolalo hned od začátku rozporuplné reakce. Jde totiž o generálního ředitele státní ropné společnosti Spojených arabských emirátů Adnoc a společnosti pro obnovitelné zdroje Masdar. Na konferenci, která začala minulý týden, se má přitom probírat zejména dohoda o postupném odklonu od fosilních paliv. Džábir ale hned v prvních dnech prohlásil, že žádné vědecké důkazy neříkají, že by postupný odklon od fosilních paliv vedl k omezení globálního oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia. Později svá slova zmírnil, nicméně obezřetnost je podle klimatických odborníků na místě.

Výrok zazněl během konference She Changes Climate, kde Sultán Džábir debatoval s Mary Robinson, předsedkyní klimatické skupiny Elders a bývalou zvláštní vyslankyní OSN pro změnu klimatu. Podle britského deníku The Guardian Džábir reagoval na její slova, když řekla, že jediné rozhodnutí, které mohou přítomní na COP28 učinit, je postupné ukončení využívání fosilních paliv. A že díky Džábirovi, jakožto šéfovi společnosti Adnoc, by mohlo mít větší sílu.

„Přijal jsem nabídku přijít na toto setkání, abychom vedli střízlivý rozhovor. V žádném případě nechci být součástí alarmistické diskuse. Neexistuje žádný vědecký důkaz nebo scénář, který by říkal, že postupné ukončení využívání fosilních paliv povede k tomu, že nepřekročíme hranici (globálního oteplování) 1,5 °C,“ odpověděl Džábir.

Vzápětí navázal tím, aby mu Robinson ukázala plán odklonu od fosilních paliv, který zároveň umožní udržitelný socioekonomický rozvoj a nevrátí svět „zpátky do jeskyní“. Později se omluvil s tím, že údajně došlo k mylné interpretaci jeho výroku. „Původně jsem inženýr. Právě věda a můj respekt k vědě, mé přesvědčení o vědě a vášeň pro vědu mi umožnily pokročit v kariéře. Postupné omezování a vyřazování fosilních paliv je nezbytné,“ řekl.

Jaký je tedy Džábirův skutečný názor? Podle dalších zdrojů se zdá, že chce dát větší prostor technologiím pro ukládání oxidu uhličitého. Takové nástroje pro zachycování skleníkového plynu sice existují, v současnosti ale funguje jen zlomek projektů, které se na to zaměřují. Navíc není jisté, do jaké míry budou efektivní. Právě zachycování oxidu uhličitého je ale součástí agendy společností Adnoc i Masdar. Pakliže by se v praxi ukázalo jako dostatečně efektivní a ekonomické, umožnilo by stále spalovat fosilní paliva.

Džábir navíc propaguje také amoniak, který se dá využívat coby palivo. Jako pohon s nulovými emisemi oxidu uhličitého jej opět vyvíjí společnost Adnoc. Mohlo by se tak zdát, že Džábir lobbuje za zájmy společností, jejichž je důležitou součástí.

„Státy Zálivu, konkrétně především Saúdská Arábie, mají dlouhou historii obstrukcí v klimatickém vyjednávání, a je tak na místě jistá obezřetnost. Dokážu si představit variantu, že se jedná o úhybný manévr a hledání skulinky, jak prodloužit dobu spalování fosilních paliv. Ale také si dokážu představit, že jiní aktéři se snaží oslabit Džábirovu pozici, protože opakovaně tvrdí, že fosilní paliva nakonec musíme opustit v rámci energetické tranzice,“ říká Vojtěch Pecka, analytik Klimatýmu AMO, který se věnuje sociologii popírání změn klimatu.

Podle klimatologa Alexandra Ače z výzkumné instituce CzechGlobe Džábirův výrok dokládá skutečnost, že navzdory všem deklarovaným snahám spotřeba fosilních paliv stále globálně roste a zatím se nepovedlo nastartovat cestu k trvalé udržitelnosti. „Není pravda, že by nebyl dostatek vědeckých argumentů pro urychlené vyloučení fosilních paliv. Pravdou však je, že prakticky jsme zatím neprokázali, jak toho docílit,“ říká pro CzechCrunch.

Těžko odhadovat, proč doopravdy Džábir původně zvolil tato slova. Existují však přesvědčivé důkazy, podle nichž musíme zastavit zvyšování podílu skleníkových plynů v atmosféře, pokud chceme zabránit klimatické destabilizaci. Víme také, co způsobuje oteplování planety. A právě o tom mají jednat představitelé států na konferenci COP28. Jakmile tak ze strany jejího hlavního aktéra zazní opak – i když druhý den své vyjádření zmírní –, jde přinejmenším o vodu na mlýn klimaskeptiků.

Podle Pecky je několik možností, kterými lze proti klimatické destabilizaci zakročit. První je úplné ukončení spalování fosilních paliv přechodem na nízkouhlíkové zdroje, šetřením, izolací a podobnými opatřeními. Druhou možností je zachytávání a následné ukládání oxidu uhličitého ze zplodin a třetí je odsávání oxidu uhličitého z atmosféry. Může jít také o kombinaci všech tří variant.

„Ve hře je ale vždycky otázka, do jaké míry se ze strany různých subjektů v prosazování různých cest jedná o realistické návrhy a do jaké míry jde o greenwashing (šíření upravených informací tak, aby třeba firma veřejně vypadala jako environmentálně zodpovědná – poznámka redakce),“ uzavírá Pecka. „Avšak náš uhlíkový rozpočet, tedy množství emisí, které ještě můžeme vypustit, abychom nepřekročili kritické hodnoty oteplení, je už prakticky vyčerpaný pro cíl 1,5 °C. Jinými slovy: jednat je potřeba hned teď a je poměrně nebezpečné se ve velkém spoléhat na technologie, které nemusí být ve velkém rozsahu použitelné.“