Český datový startup Manta je jeden z těch, který dokázal se svým softwarem překonat hranice naší republiky. Vyvinul produkt, který umí velkým firmám pomoct udělat pořádek ve spleti jejich IT systémů. Složité datové toky si ale občas žádají pomoc i zvenčí firmy, a tak se Manta rozhodla uspořádat hackathon. O tom, čím taková akce může firmě prospět a co je třeba před pořádáním hackathonu zvážit, mluvili v dalším díle podcastu TechCast viceprezidenti Manty Jan Ulrych a Jan Andrš.

Software Manty dokáže zdánlivě prostou věc, která má ale pro velké korporace nesmírnou hodnotu. Na svých IT systémech totiž často pálí velké peníze, ale přitom málokdy rozumí tomu, jak se v nich pohybují data a jak jsou jejich jednotlivé části propojené. Nástroj Manty například dokáže zobrazit, jak se jméno, které zákazník zadá v internetovém bankovnictví, prožene stovkou různých interních systémů. Jinými slovy zobrazí datový tok, který ani firma samotná neznala.

„Čím větší firma jste, tím větší množství technologií používáte a ty spolu nějakým způsobem propojujete. A když jste opravdu velká firma, tak komplexita těchto propojení je obrovská, stojí vás spoustu peněz a přitom jim vlastně nerozumíte,“ vysvětluje výhody produktu Jan Andrš, který v Mantě vede marketingové aktivity. Podcast si můžete pustit na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo YouTube.

Software je to funkční, ale nikoliv dokonalý. Právě vylepšení stávajícího produktu může být jeden z důvodů, proč se firma rozhodne uspořádat hackathon. Jinými slovy dobrovolnickou akci, na níž se sejdou desítky kodérů, datařů či odborníků ze zcela jiných oborů, zevnitř či zvenku firmy. Ti intenzivně po několik dní pracují na určitém, zdánlivě neřešitelném problému. Motivací jim mohou být věcné i finanční odměny pro nejlepší řešení, nebo i rozšíření obzorů.

Zdánlivě neřešitelný problém byl i v Mantě. Jejich produkt, zobrazený jako mapa různých datových toků, chtěla firma zjednodušit tak, aby byl pro zákazníka ještě přínosnější. Na pomoc si vzali jako partnera i Českou spořitelnu a její datovou architekturu s fiktivními údaji.

„Chtěli jsme hledat způsoby, jak automatizovaně vytahovat z datového prostředí zajímavá místa a jak některá nedůležitá naopak skrývat. Hlavní informace je zde totiž hodně granulární. Například vím, že ulice Thámova, ve které právě sedíme, někam vede a s nějakými ulicemi se kříží. Když se ale chci dostat z Brna do Thámovy, nepotřebuju vidět ulice, zajímá mě pohled z trochu větší perspektivy – typu, že musím najet na dálnici,“ říká Jan Ulrych, který v Mantě vede vzdělávání a výzkum. Kupříkladu Google Mapy toto dokážou i přesto, že by potenciálně mohly zobrazovat takřka nepřeberné množství dat.

Není tak náhodou, že ve skupině pětatřiceti lidí, které Manta dala na dva dny dohromady v polovině září, se objevili externí experti z oborů, jako byla geografie nebo biotechnologie. „Zjistili jsme, že u mapových podkladů nebo třeba v analýze řetězců polymerů řeší vlastně dost podobné problémy,“ vysvětluje Jan Ulrych. Díky kombinaci profesí totiž mohou vznikat velmi neotřelé nápady.

Firmám může hackathon dávat smysl kromě rozvoje produktu i tím, že mohou objevit potenciální talenty a v budoucnu je zaměstnat. Dostat je ale na akci je těžší, než se může zdát, a tak je podle šéfů Manty potřeba investovat do marketingu a dobře jej cílit.

„Nestačí pouze napsat pozvánku na nějaké fórum a čekat, že vám před firmou bude stát sto lidí v řadě,“ říká Andrš. Účastníky hackathonu proto motivovali možností získat placenou stáž v lisabonské pobočce Manty, poukazem na konferenci nebo na víkendové pobyty.

První hackathon Manty byl podle obou viceprezidentů úspěch, protože vznikly prototypy, které už interně firma nadále validuje a rozvíjí. S nabytými zkušenostmi se už chystá i na druhý ročník. Se zhruba třetinou účastníků hackathonu firma vede i diskuze o budoucí spolupráci.

Šestý díl TechCastu s Janem Ulrychem a Janem Andršem si můžete pustit celý na Spotify, Google Podcastech, Apple Podcastech nebo YouTube. Dozvíte se v něm víc o těchto tématech:

• Jak dlouhý by hackathon měl být a zda se vyplatí pracovat přes noc.
• S čím je třeba počítat, když na hackathon přizvete studenty.
• Kolik za organizaci firma utratí.
• Jací lidé by měli být na hackathonu kromě účastníků.
• Na jaké trhy se Manta chystá dál a jak se dál bude rozvíjet.