Když se trojúhelník či kruh stanou alfou a omegou architektonického návrhu, bydlení hned dostává jiný rozměr

atelier-stepan-internal-landscape-villa-boysplaynice-11-min

Foto: BoysPlayNice / CzechCrunch

Další díl newsletteru CC Arch je tu

0Zobrazit komentáře

Hledání skutečně kvalitní architektury se může v dnešní době plné uniformních satelitů a monotónních zástaveb brownfieldů zdát jako hledání jehly v kupce sena. A přesto zajímavá architektura plná unikátních myšlenek není mrtvá. Ve světě, ale i u nás vznikají objekty, které dovedou potěšit oko znalé i neznalé. K jejich nalezení stačí jen trocha trpělivého hledání.

Případně se jen stačí přihlásit k odběru našeho newsletteru CC Arch, ve kterém se za takovými projekty ohlížíme prostřednictvím vizuálního výběru toho nejzajímavějšího z domova i ze světa. Do našeho přehledu se dostávají jednoduché domky i rozsáhlé komplexy, objekty stojící na pevných základech i vznášející se nad zemí, se střechou i volným výhledem do oblak, budovy nové i rekonstruované, ve kterých se bydlí, pracuje i relaxuje.

***

Ve jménu trojúhelníku

Když necháte tři stěny definovat celkovou koncepci architektonického návrhu, může být výsledek nadmíru zajímavý. Přesvědčit se o tom lze například v Brně, kde stojí vila zrekonstruovaná studiem AEIOU. To vile vtisklo velice netradiční stavební principy, pro které se stal alfou a omegou trojúhelník.

V exteriéru je tento prvek zdůrazněn použitím přírodních materiálů, především bambusu ve štítech domu. Největší prim však hraje v interiéru, kde se definice tří stěn promítá jak do samotné koncepce prostoru jednotlivých místností, tak i nábytku a dalších prvků.

Trojúhelník tvoří základ stolů, polic, zábradlí i podlah. Výrazně je s ním pracováno v podkroví a také u vstupu na jednotlivé terasy. Byť by se mohlo zdát, že toto tvarosloví ubírá na praktičnosti, opak je pravdou. Vše bylo navrženo tak, aby se vila dispozičně přizpůsobila potřebám majitelů.

picture_7498_6-jpg-1600×1200-vila-trojuhelnik

Foto: Martin Zeman

Trojúhelníková vila


Vnitřní krajina

Pokud předchozí projekt definoval trojúhelník, vzhled vily pojmenované Vnitřní krajina, jež byla navržena studiem Ateliér Štěpán, ovlivňuje motiv kruhu. Objekt oceněný titulem Stavba roku 2021 výrazně pracuje s propojením interiéru a exteriéru prostřednictvím vnitřní obytné krajiny.

Té bylo dosaženo elipsovým otvorem ve střeše a kulatými průhledy do okolních zahrad a ulice. Světlo do místností kromě klasických oken navíc vpouští další, kruhová okna umístěná na střeše budovy. Sám autor mluví o obytné introvertnosti, ve které se vše stahuje samo do sebe.

Fasáda domu je jednoduchá, abstraktní, pracující s betonem a přírodními materiály. Ty se objevují také v interiéru, kde lze nalézt i zajímavý motiv Lysé hory, pod kterou se novojičínská vila nachází.

atelier-stepan-internal-landscape-villa-boysplaynice-04

Foto: BoysPlayNice

Pohled na dům z ulice


Víceúčelová smaltovna

Především ve velkých městech se staré industriální budovy dočkávají stále větší pozornosti v rámci nejrůznějších konverzí, které využijí jejich potenciál a přetvoří je v něco nového. Povedené rekonstrukce takových objektů se však dají dělat i v menších městech, jak ukazuje případ bývalé smaltovny v jihoslovenském Lučenci, na jejíž proměně se podílelo studio GutGut.

To do otevřených industriálních prostor vložilo nové konstrukce kombinující nejčastěji sklo s ocelí a odhalilo původní cihlový vzhled tak, aby bylo jasně patrné, co je nové a co původní. Tím vznikl zajímavý prostor hostící kanceláře, co-working, restauraci a v budoucnu také několik bytů.

Konverze tak pomohla objektu opět se stát přirozenou součástí města a místem otevřeným pro jeho obyvatele. Tentam je strašák, který ubíral městu na kráse. Konverze je broušením diamantů. Zbavuje budovu oprýskané všednosti a propůjčuje mu zcela novou tvář.

default

Foto: GutGut

Nová podoba smaltovny


Architektonický výkřik

26 700 děl známého norského malíře Edvarda Muncha nalezlo domov ve vůbec největším muzeu uměleckých děl věnovaném jedinému umělci. Stejně jako se obrazy jednoho z největších představitelů moderny ve výtvarném umění zapsaly do dějin, tak se i budova muzea výrazně podepisuje na celkové tváři nábřeží Osla, kde byla postavena.

Celý objekt se skládá z třípodlažní budovy a šedesátimetrové věže, která jako by se svým prohnutím snažila zdůraznit expresionistické tahy štětce autora, kterému je zasvěcena. Španělské Estudio Herreros objekt rozdělilo na statickou a dynamickou zónu. První ukrývá samotná díla, druhá nabízí výrazné prosklení a výhled na město.

Celkem je v objektu jedenáct výstavních síní, ve kterých je vystaveno i několik verzi slavného Munchova Výkřiku. Celá budova byla navržena a vybudována ve jménu udržitelnosti, což se promítlo do využití recyklovaných materiálů, kterým je například i hliník tvořící plášť objektu.

ezgif-com-gif-maker-1

Foto: Einar Aslaksen

Prohýbající se budova muzea


Experiment

Snaha postavit budovu, která jde udržitelnosti naproti, dala vzniknout také experimentálnímu projektu HiLo. Na první pohled extravagantní budova vznikla za využití velmi malého množství betonu a má celou řadu dalších působivých prvků udržitelnosti.

Společnost ETH Zurich navrhla budovu tak, aby bylo možné u některých konstrukčních prvků docílit až 70% úspory materiálu. Chytrým způsobem jsou využívány i fotovoltaické prvky, které slouží nejen ke generaci energie, ale zároveň fungují jako prosklení budovy řídící množství propouštěných slunečních paprsků do interiéru.

HiLo dokazuje, že zbavíme-li se dogmaticky daných tvarů budov a některých dalších řešení, můžeme docílit extrémně energeticky nenáročné stavby, která je jen malou zátěží pro životní prostředí.

stazeny-soubor-5

Foto: Roman Keller

Experimentální objekt HiLo

 

***

Nenechte si ujít další poklady světa architektury. Přihlaste se k odběru newsletteru CC Arch, ve kterém se prostřednictvím vizuálního výběru ohlížíme za tou nejzajímavější architekturou z domova i ze světa.