Hledání skutečně kvalitní architektury se může v dnešní době plné uniformních satelitů a monotónních zástaveb brownfieldů zdát jako hledání jehly v kupce sena. A přesto zajímavá architektura plná unikátních myšlenek není mrtvá. Ve světě, ale i u nás vznikají objekty, které dovedou potěšit oko znalé i neznalé. K jejich nalezení stačí jen trocha trpělivého hledání.

Případně se jen stačí přihlásit k odběru našeho newsletteru CC Arch, ve kterém se za takovými projekty ohlížíme prostřednictvím vizuálního výběru toho nejzajímavějšího z domova i ze světa. Do našeho přehledu se dostávají jednoduché domky i rozsáhlé komplexy, objekty stojící na pevných základech i vznášející se nad zemí, se střechou i volným výhledem do oblak, budovy nové i rekonstruované, ve kterých se bydlí, pracuje i relaxuje.

***

Ve jménu trojúhelníku

Když necháte tři stěny definovat celkovou koncepci architektonického návrhu, může být výsledek nadmíru zajímavý. Přesvědčit se o tom lze například v Brně, kde stojí vila zrekonstruovaná studiem AEIOU. To vile vtisklo velice netradiční stavební principy, pro které se stal alfou a omegou trojúhelník.

V exteriéru je tento prvek zdůrazněn použitím přírodních materiálů, především bambusu ve štítech domu. Největší prim však hraje v interiéru, kde se definice tří stěn promítá jak do samotné koncepce prostoru jednotlivých místností, tak i nábytku a dalších prvků.

Trojúhelník tvoří základ stolů, polic, zábradlí i podlah. Výrazně je s ním pracováno v podkroví a také u vstupu na jednotlivé terasy. Byť by se mohlo zdát, že toto tvarosloví ubírá na praktičnosti, opak je pravdou. Vše bylo navrženo tak, aby se vila dispozičně přizpůsobila potřebám majitelů.

---

Vnitřní krajina

Pokud předchozí projekt definoval trojúhelník, vzhled vily pojmenované Vnitřní krajina, jež byla navržena studiem Ateliér Štěpán, ovlivňuje motiv kruhu. Objekt oceněný titulem Stavba roku 2021 výrazně pracuje s propojením interiéru a exteriéru prostřednictvím vnitřní obytné krajiny.

Té bylo dosaženo elipsovým otvorem ve střeše a kulatými průhledy do okolních zahrad a ulice. Světlo do místností kromě klasických oken navíc vpouští další, kruhová okna umístěná na střeše budovy. Sám autor mluví o obytné introvertnosti, ve které se vše stahuje samo do sebe.

Fasáda domu je jednoduchá, abstraktní, pracující s betonem a přírodními materiály. Ty se objevují také v interiéru, kde lze nalézt i zajímavý motiv Lysé hory, pod kterou se novojičínská vila nachází.

---

Víceúčelová smaltovna

Především ve velkých městech se staré industriální budovy dočkávají stále větší pozornosti v rámci nejrůznějších konverzí, které využijí jejich potenciál a přetvoří je v něco nového. Povedené rekonstrukce takových objektů se však dají dělat i v menších městech, jak ukazuje případ bývalé smaltovny v jihoslovenském Lučenci, na jejíž proměně se podílelo studio GutGut.

To do otevřených industriálních prostor vložilo nové konstrukce kombinující nejčastěji sklo s ocelí a odhalilo původní cihlový vzhled tak, aby bylo jasně patrné, co je nové a co původní. Tím vznikl zajímavý prostor hostící kanceláře, co-working, restauraci a v budoucnu také několik bytů.

Konverze tak pomohla objektu opět se stát přirozenou součástí města a místem otevřeným pro jeho obyvatele. Tentam je strašák, který ubíral městu na kráse. Konverze je broušením diamantů. Zbavuje budovu oprýskané všednosti a propůjčuje mu zcela novou tvář.

---

Architektonický výkřik

26 700 děl známého norského malíře Edvarda Muncha nalezlo domov ve vůbec největším muzeu uměleckých děl věnovaném jedinému umělci. Stejně jako se obrazy jednoho z největších představitelů moderny ve výtvarném umění zapsaly do dějin, tak se i budova muzea výrazně podepisuje na celkové tváři nábřeží Osla, kde byla postavena.

Celý objekt se skládá z třípodlažní budovy a šedesátimetrové věže, která jako by se svým prohnutím snažila zdůraznit expresionistické tahy štětce autora, kterému je zasvěcena. Španělské Estudio Herreros objekt rozdělilo na statickou a dynamickou zónu. První ukrývá samotná díla, druhá nabízí výrazné prosklení a výhled na město.

Celkem je v objektu jedenáct výstavních síní, ve kterých je vystaveno i několik verzi slavného Munchova Výkřiku. Celá budova byla navržena a vybudována ve jménu udržitelnosti, což se promítlo do využití recyklovaných materiálů, kterým je například i hliník tvořící plášť objektu.

---

Experiment

Snaha postavit budovu, která jde udržitelnosti naproti, dala vzniknout také experimentálnímu projektu HiLo. Na první pohled extravagantní budova vznikla za využití velmi malého množství betonu a má celou řadu dalších působivých prvků udržitelnosti.

Společnost ETH Zurich navrhla budovu tak, aby bylo možné u některých konstrukčních prvků docílit až 70% úspory materiálu. Chytrým způsobem jsou využívány i fotovoltaické prvky, které slouží nejen ke generaci energie, ale zároveň fungují jako prosklení budovy řídící množství propouštěných slunečních paprsků do interiéru.

HiLo dokazuje, že zbavíme-li se dogmaticky daných tvarů budov a některých dalších řešení, můžeme docílit extrémně energeticky nenáročné stavby, která je jen malou zátěží pro životní prostředí.

 

***

Nenechte si ujít další poklady světa architektury. Přihlaste se k odběru newsletteru CC Arch, ve kterém se prostřednictvím vizuálního výběru ohlížíme za tou nejzajímavější architekturou z domova i ze světa.