Psy chová už od dětství – a má je rád natolik, že si nedávno nechal jednoho z nich naklonovat. Evžen Korec, jinak také šéf a majitel developerské společnosti Ekospol, se ovšem netají tím, že by dal zelenou i klonování lidí. „Je pravda, že řada států tuto praxi zakazuje. Nicméně ve středověku se také věřilo tomu, že je Země placatá. A ti, kdo tvrdili něco jiného, skončili na hranici,“ tvrdí miliardář. Za neetické to nepovažuje. „Všechno tu jenom zakazujeme. Je to tupý systém,“ dodává.

Osmašedesátiletý podnikatel začínal jako vědecký pracovník, za totality působil v zahraničí, například v německém Göttingenu. Měl tam možnost podívat se zblízka na to, jak funguje vyspělý realitní a developerský trh. „Po návratu do Čech jsem se rozhodl využít těchto zkušeností a vrhnul jsem se na podnikání. Tak vznikl jeden z předních českých rezidenčních stavitelů Ekospol,“ popisuje v rozhovoru pro CzechCrunch. Developerskou firmu možná v budoucnu převezme jeho syn. „Nejprve ale bude muset dokázat, že na to má.“

Kromě toho vlastní 71. nejbohatší Čech také zoologickou zahradu v Táboře – a ve volných chvílích zachraňuje, co se dá. Berušky před zimou, oslice před jatky… nebo třeba kozly před osudem, který na ně čeká na mléčných farmách. „Jde o krutou praxi, o níž se moc neví. Samci nedávají mléko a nehodí se tak do mléčného byznysu, což pro ně znamená rozsudek smrti,“ líčí v rozhovoru.

Máte radši zvířata, nebo sebe?
Určitě mám raději zvířata než sebe. Ostatně i proto jsem některé z knih, které jsem napsal o chovu psů nebo záchraně ohrožených druhů, věnoval všem, kdo to cítí podobně. Takových lidí totiž bohužel moc není.

A jste milovníkem zvířat už od malička?
Bezpochyby. Od dětství chovám psy a jako malý jsem měl i akvarijní rybičky. Dnes mám doma – kromě psů – také papoušky.

Foto: archiv Evžena Korce

Evžen Korec s velbloudem v zoo v Táboře

V roce 2015 jste koupil táborskou zoologickou zahradu. Jak jste ji za tu dobu proměnil?
Začínali jsme úplně od nuly – museli jsme vytvořit nový systém krmení i veterinární péče a postupně přebudovat většinu výběhů a voliér. Myslím, že se nám povedl velký kus práce. Zvířata dnes mají moderní rozlehlé výběhy, které splňují nejnáročnější požadavky. Z malého soukromého zookoutku se stala respektovaná zoologická zahrada, která se podílí na záchraně ohrožených druhů zvířat. Podařilo se to i díky týmu lidí, kteří péčí o zvířata opravdu žijí.

Jakých ohrožených druhů zvířat?
V naší zoo se zabýváme například snahou o návrat zubra evropského zpět do přírody. Podařilo se nám odchovat už 14 mláďat, která postupně vypouštíme do vybraných přírodních rezervací u nás i v Evropě. Vůbec první narozené mládě, samec Tábor, skončil v rezervaci nedaleko Domažlic. Samice Tara rozšířila v roce 2021 stádo v rezervaci ve středočeských Milovicích. Další mláďata zamířila do rezervací ve Francii, Srbsku nebo Maďarsku.

Před několika lety jste zachránil také skupinku oslic, které měly skončit na jatkách. Máte v zoo i další zvířata, která „utekla hrobníkovi z lopaty“?
Zvířata zachraňuji neustále. Vůbec nemusí jít jen o výjimečné druhy jako v případě oslů, kteří byli z prastarého a v současnosti vymírajícího plemene romagnolo. Zoo se angažuje také v záchraně mladých kozlíků vymírajících staročeských plemen narozených na mléčných farmách. Jde o krutou praxi, o které se moc neví. Samci nedávají mléko a nehodí se tak do mléčného byznysu, což pro ně znamená rozsudek smrti. Krátce po narození jsou usmrceni a putují do kafilerie. Některé z těchto kozlíků jsme už převzali a tím jim zachránili život.

Jak často jezdíte do vaší zoo?
Chod zoo řídím denně po telefonu, zaměstnanci mě informují úplně o všem. Osobně se tam snažím jezdit co nejčastěji, ale řízení Ekospolu mi zabere příliš času.

Nedávno jste na sebe upoutal pozornost prvním klonovaným psem ve střední Evropě. Konkrétně se jedná o jedince jménem Aristocrat II Korec Corso. Štěně dorazilo do Česka v září, pak bylo v povinné karanténě. Jak se mu od té doby daří? A přemýšlíte o dalším klonování?
Daří se mu výborně, roste jako z vody. O dalším klonování vážně uvažuji. Od vystoupení v Show Jana Krause se mi navíc ozvaly asi dvě desítky lidí, zda bych jim nepomohl s klonováním jejich mazlíčka, až zemře. A nejde jen o cane corso, ale také jiná plemena. Podle mého názoru je navíc klonování efektivní možností záchrany ohrožených a vymírajících druhů zvířat.

A jak nahlížíte na klonování lidí?
Řada lidí, kteří nemají všechny potřebné informace, se klonování lidí obává. Tyto obavy jsou ale liché. Klonování by přineslo spoustu nových možností. Například rodiče, kterým tragicky zemře malé dítě, by si mohli nechat naklonovat nové. Je to jen otázka několika desetiletí, kdy se klonování lidí bude provádět naprosto rutinně.

Ale vždyť je klonování lidí zakázané.
Věda prostě předběhla zákonodárství. Navíc jde o poměrně novou věc – Číňané v poslední době zdokonalili klonování primátů, čímž se otevřela cesta i ke klonování lidí. Je pravda, že řada států tuto praxi zakazuje. Nicméně ve středověku se také věřilo tomu, že je Země placatá. A ti, kdo tvrdili něco jiného, skončili na hranici. Dle mého názoru to je otázka času. Navíc na tuto problematiku nahlížíme optikou západního světa. Domnívám se, že v totalitních režimech už klonování lidí probíhá, zatímco u nás o tom jenom složitě diskutujeme a všechno pořád zakazujeme. Je to tupý systém.

Foto: archiv Evžena Korce

Evžen Korec se štěnětem plemene cane corso

V totalitních režimech jsou ovšem pravidla nastavená jinak…
Ano, u nás by samozřejmě měly platit jasné regulace. Nikdo nechce, aby si někdo nechal naklonovat své dítě třeba stokrát. Ale pravidla tu přece máme i v oblasti asistované reprodukce. V některých zemích je běžné, že si ženy při neanonymním darování vybírají dárce spermatu podle jeho výjimečných vlastností. To pak může vést k tomu, že se jim narodí velmi inteligentní dítě. Klonování lidí v tom ale teoreticky jde ještě dál, s absolutní jistotou víte, kdo se vám narodí. Proto je podle mého názoru rozdíl mezi klonováním a asistovanou reprodukcí s výběrem dárce spermatu velmi malý.

A nic neetického na klonování nevidíte?
Co na tom vidíte neetického? Lidé by měli mít právo si určit, jestli se budou chtít nechat naklonovat, nebo ne. Tohle musí být svobodné rozhodnutí každého z nás. Jak už jsem říkal – systém, kde primárně všechno zakazujeme, je tupý a připomíná středověk. Pokud si budou klonování přát tisíce lidí, proč jim ho neumožnit?

Takže vy souhlasíte nejen s klonováním dětí, ale i dospělých jedinců?
Nevidím na tom nic špatného. Určitě by ale musely existovat nějaké regulace.

Původní profesí jste vědec – a péče o zvířata vás k vědě zase trochu vrátila. Ve spolupráci s Akademií věd teď pracujete na výzkumu dlouhověkosti u psů nebo zubrů. V čem spočívá?
Jeho cílem je vytvořit linie psů, kdy by se cíleně křížili dlouhověcí jedinci. Díky tomu by se mohla střední doba dožití jednotlivých plemen významně prodloužit. Náš objev umožňuje vyvinutí jednoduchého PCR testu z bukálního stěru, tedy stěru z ústní sliznice, který u konkrétního psa jakéhokoliv věku jednoznačně určí, zda má v genetické výbavě geny související s dlouhověkostí – a bude tedy dlouhověký. Například u plemene cane corso mohou tyto geny prodloužit život psa i o více než tři roky, v případě zubrů až o deset let.

A jak je to v případě lidí? V poslední době je téma tzv. longevity poměrně oblíbené.
Jsem přesvědčen, že je možné podobný výzkum provést i u lidí. I my máme geny související s dlouhověkostí.

Myslíte tím nějaké speciální geny, které mají jen určití lidé?
Je to tak. Tyto geny, které přímo souvisejí s dlouhověkostí nebo jí napomáhají, jsou již popsány. V tuto chvíli ale nejde o nic, co by bylo komerčně rozšířeno. Zatím se provádí genetický výzkum u lidí starších 100 let.

Už jste zmínil, že hodně času vám ale zabere spíše řízení developerské společnosti Ekospol. Jaké pro vás byly poslední roky? Poslední výroční zprávu jste zveřejnili v roce 2022, v uplynulých letech se psalo, že vaše nabídka vyschla, protože jste čekali na různá povolení.
Ano, na některá povolení jsme v minulosti čekali déle, než jsme plánovali. Aktuálně ale stavíme přes 500 nových bytů a máme dostatek připravených projektů, abychom na neúměrně dlouhém povolovacím procesu nebyli zcela závislí. Teď se nám daří výborně, v Praze vlastníme půl milionu metrů čtverečních k okamžité zástavbě. Tam aktuálně připravujeme 14 projektů s celkem sedmi tisíci byty v tržní ceně přesahující 40 miliard korun. Dále vlastníme jeden milion metrů čtverečních v Praze a Roztokách u Prahy určený k výhledové výstavbě.

V minulosti jste v Ekospolu přeprodávali byty bez potřebných povolení, klientům pak vypršely rezervace, protože se vůbec nezačalo stavět. Jak na tuto praxi zpětně nahlížíte?
Uzavírali jsme rezervační smlouvy v době, kdy jsme měli podanou žádost o územní rozhodnutí. Rezervační smlouvy jsme pravidelně prodlužovali v případě, že se proces povolení stavby protahoval. Problém nastal, když během neúměrně protahujícího se povolovacího procesu výrazně vzrostly ceny stavebních prací a materiálu, takže jsme nemohli rezervační smlouvy prodloužit se stejnou cenou bytu.

Na jakých projektech teď v Ekospolu pracujete?
Dokončujeme projekt Výhledy Barrandov II, kde stavíme 300 bytů. Tento projekt je prakticky vyprodaný, zbývá už jen pár nadstandardních bytů s mimořádnými výhledy. Pokračuje i stavba prvního bytového domu z projektu Ekocity Hostivař se 126 byty – jde o první etapu velkého projektu, kde postavíme celkem 800 bytů a jednotek. Stavíme také 64 bytů v projektu Ekorezidence Strašnice.

A z úplně nových počinů půjde o výstavbu dalších několika desítek bytů v projektech Ekorezidence Smíchov a Slunečné terasy v Řeporyjích. Největším připravovaným projektem je však Ekocity Zličín s 2 500 byty za 15 miliard korun, kde vznikne zcela nová čtvrť s občanskou vybaveností. Následuje projekt na Západním Městě s dvěma tisíci byty za 12 miliard korun.

Kolik jste loni prodali bytů? 
Zhruba pět set. (Podle analýzy developerských společností Central Group, Skanska a Trigema z loňského prosince se za první tři čtvrtletí roku 2024 prodalo v Praze 5 350 bytů. Developeři v té době předpokládali, že se za celý rok prodá v hlavním městě přibližně sedm tisíc bytů. Aktuální informace zatím nejsou k dispozici – pozn. red.)

Některé organizace, například Deloitte, Arnika nebo IPR, tvrdí, že je Praha nejméně dostupným městem ve střední Evropě. Vás se to vzhledem k tomu, že stavíte téměř výhradně v Praze, přímo dotýká. Co se s tím dá dělat? 
Cena nových bytů v Praze přepočítaná na průměrný plat je opravdu jedna z nejvyšších v Evropě. Způsobilo to několik faktorů. V hlavním městě je naprostý nedostatek pozemků vhodných pro velkou bytovou výstavbu, protože stále platný územní plán byl vyčerpán. Náklady zvyšují i další a další požadavky na nové budovy týkající se snižování energetické spotřeby, kvůli kterým se musí instalovat investičně i provozně nákladné technologie.

Ceny bytů tlačí vzhůru také průtahy v povolování. Před časem jsme spočítali, že kvůli tomu vzroste cena nového bytu v Praze v průměru o deset procent, což znamená stovky tisíc korun. Pokud rychle schválíme nový územní plán s dostatečnými rozvojovými plochami pro velkou bytovou výstavbu, podaří se povolování nových staveb výrazně zrychlit. A pokud zároveň nebudeme trvat na ještě dalším snižování energetické spotřeby, které už není ekonomicky přínosné, mohou být nové byty cenově dostupnější.

Nastalo už ale oživení na trhu s byty?
Nastalo. Nikdo už nečeká na snížení hypotečních sazeb, protože se kupující smířili s tím, že v blízké budoucnosti zásadněji neklesnou. Zájem o nové byty tak opět výrazně vzrostl. Není to jen naše vlastní zkušenost, ale jde o celý pražský trh.

Podle našich analýz vzrostly prodeje nových bytů za první tři čtvrtletí loňského roku meziročně o 81 procent. Loni se projevila odložená poptávka, kdy zájemci o nové bydlení v minulých dvou letech hlavně kvůli drahým a nedostupným hypotékám nákup odkládali. Na konci loňského roku začaly hypotéky velmi pomalu zlevňovat. Kupujícím i tohle nepatrné snížení stačilo k tomu, aby přestali čekat a vyhlédnutý byt koupili.

Foto: archiv Evžena Korce

Evžen Korec se svými psy z plemene cane corso

Jak je to vůbec s investičními byty ve vašich projektech? Jaký tvoří poměr prodejů?
Jedna třetina až polovina bytů se v našich projektech kupuje na investici. Jako investiční byt počítáme i takový, který rodiče kupují s tím, že ho budou několik let pronajímat, dokud děti nevyrostou, aby jim ho předali. Nemovitosti představují investici, která neztrácí hodnotu, naopak i v těžkých dobách přináší pravidelný výnos. To se opakovaně potvrzuje při všech ekonomických krizích.

Nicméně je nutné pečlivě posoudit, zda je nabízená cena přiměřená. Stačí přitom dodržovat jednoduché „Korcovo pravidlo“ – to říká, že konečná prodejní cena malého bytu do 50 metrů čtverečních musí představovat maximálně dvacetinásobek ročního nájemného v dané oblasti. Jen koupě takového bytu se vyplatí.

Plánujete někdy stavět i mimo Prahu a okolí?
Kromě Roztok, kde realizujeme rozlohou největší rezidenční projekt v historii Česka, neplánujeme. Stavíme tam nové bydlení na ploše přesahující 40 hektarů. Dosud jsme dokončili na 300 bytů a 200 parcel, což představuje zhruba třetinu plánované výstavby.

Před několika lety jste prohlásil, že otěže řízení Ekospolu jednou převezme váš syn. Platí to stále? Jak ho na roli připravujete?
Neplatí to automaticky. Bude muset nejprve dokázat, že na to má. Zatím má ovšem výborné předpoklady. Vystudoval Stavební fakultu ČVUT a nedávno získal doktorský titul na londýnské Imperial College. Nyní působí jako postdoktorand na Univerzitě v Oxfordu. Získat tento post je extrémně prestižní věc, protože je o něj obrovský zájem. Konkurencí je v tomhle případě celý svět. O možnost asistovat profesorovi Oxfordské univerzity usilují stovky nejlepších doktorandů z celého světa.

A jak je to u vás ohledně vědy – prolínají se nějakým způsobem vaše kariéry developera, vědce a ředitele zoo?
Prolíná se způsob myšlení, který se používá ve vědě. Uplatňuji ho úplně všude. Ať už řídím developerskou firmu Ekospol, zoologickou zahradu nebo vedu výzkum dlouhověkosti.