Skotský BrewDog je hvězdou ve světě řemeslných a svrchně kvašených piv. S energeticky náročnou výrobou jejich vyhlášených piv typu ale a lager přitom pomáhá česká firma Gentec, respektive její kogenerační jednotky. „Speciálně Británie je náš hodně silný trh. Kromě BrewDogu na nás spoléhá například i jeden z klubů fotbalové Premier League,“ usmívá se šéf a spolumajitel firmy Václav Klein. Podnikání má v krvi po svém otci a ze společnosti, která nyní vyváží do tuctu zemí a letos atakuje tržby přes 300 milionů korun, postupně staví lídra v inovacích.

Kleinovi se začali věnovat kogeneracím po finanční krizi z let 2008 a 2009, která tvrdě zasáhla hutní impérium Karla, jež Leopold Klein budoval od začátku 90. let. „V té době jsme se s tátou chtěli pustit do výroby finálního produktu s vysokou přidanou hodnotou a rozhodli jsme se pro kogenerační jednotky, ve kterých jsme viděli budoucnost. Postupně jsme jejich vývoj a výrobu vydělili do samostatné firmy Gentec,“ vypráví sedmatřicetiletý Václav Klein. A dodává: „Českou energetiku je třeba modernizovat a kogenerační jednotky jsou jednou z cest.“

Kogenerační jednotka je zařízení, které umí vyrábět z plynu jak elektřinu, tak teplo. Hodí se proto do větších provozů, ať už jde o firmy, bytové domy nebo instituce. „Náklad na instalaci kogenerační jednotky odpovídá zhruba 30 tisícům korun na jeden kilowatt instalovaného výkonu,“ přibližuje Václav Klein.

Jde tedy o mnohamilionové investice, výhodou ovšem je, že mají velmi dobrou návratnost i v turbulentních dobách, což se ukázalo v roce 2022, který byl pro energetiku náročný. Další výhodou je, že se dají velmi snadno řídit – zapínat či vypínat podle potřeby. „Do plného výkonu umí najet do dvou až pěti minut ,“ říká podnikatel.

Foto: Gentec

Kogenerační jednotka od firmy Gentec

Hlavními zákazníky Gentecu jsou dnes velké energetické skupiny jako MND nebo Veolia, pro které dodává kogenerační jednotky například do tepláren. Jejich výrobky ale pohánějí také skleníky v Mutěnicích, táborskou sladovnu nebo vědecké výzkumné centrum s nejvýkonnějším laserem na světě.

„Poslední dva roky byl boom zájmu o kogenerace v souvislosti s vysokými cenami energií, protože kogenerace pomáhají snižovat náklady na energie. V kombinaci s atraktivními platbami za poskytování služeb výkonové rovnováhy pro vyrovnání stability přenosové sítě jsou kogenerace pro firmy zajímavou investicí. Se vzrůstajícím rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude jejich atraktivita ještě narůstat,“ upozorňuje Václav Klein.

Důležitou roli hraje i to, že kogenerační jednotky svým provozovatelům významně snižují náklady na regulovanou složku ceny za dodávku elektrické energie, což je aktuálně velké téma. Českým průmyslovým podnikům tak mohou pomoct snižovat dopady vysokých nákladů na energie.

Nebylo přitom jasné, jak se bude trh s kogeneračními jednotkami, které zpracovávají zemní plyn, vyvíjet po útoku Ruska na Ukrajinu a loňském prudkém růstu cen plynu na trzích. Počáteční obava ale trvala jen relativně krátce a firmám, které je vyrábějí, naopak objednávky narostly. „Plyn tu s námi bude ještě dlouho, bez něj by byl přechod na obnovitelné zdroje téměř nemožný. Navíc na trzích platí, že cena elektřiny koreluje s cenou plynu v určitém poměru. Investice do kogenerace je proto rezistentní vůči výkyvům trhu,“ říká Václav Klein.

Když hovoří o své firmě, kterou vlastní napůl s rodiči, často zmiňuje potřebu inovací v energetice. Tím v jeho podání může být vodík, na který se v Gentecu už před časem zaměřili. Ve spolupráci s ostravskou univerzitou VŠB-TUO (za podpory Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost spolufinancovaného Evropskou unií) dokončili vývoj kogenerační jednotky, která dokáže teplo a elektřinu vyrábět ze směsi zemního plynu a vodíku.

„Nemyslím si, že v blízké budoucnosti by nějaké kogenerační jednotky jely čistě na vodík, protože jeho výroba je zatím extrémně energeticky náročná a drahá. Spíš to bude tak, že třeba třetina bude vodík a dvě třetiny zemní plyn,“ uvažuje Klein a zdůrazňuje, že vodíkové řešení Gentecu by se brzy mělo dostat k zákazníkům: „První dodávky naší vodíkové kogenerační jednotky jsou nyní v jednání. Hlavně v Británii, kde jsou v tomto směru napřed, o to mají zájem.“

S přáním nabízet něco víc než jen klasické kogenerační jednotky souvisí i další projekt, na kterém Kleinovi se svými spolupracovníky dělají (i s podporou grantu od Technologické agentury ČR a ve spolupráci s brněnskou univerzitou VUT). Jde o komplexní softwarový systém, který dokáže podle potřeby řídit provoz různých, na sobě nezávislých zdrojů.

Díky tomu kogenerace vyrábějí v době, kdy je to pro jejich majitele nejvýhodnější. Zároveň tento řídicí systém, využívající prvky umělé inteligence, umožňuje optimalizovat provoz takzvaných agregovaných bloků v rámci poskytování podpůrných služeb pro společnost ČEPS. Ta v Česku provozuje přenosovou soustavu.

„Kogenerační jednotky jsou na takovou stabilizaci přenosové sítě ideální. Když si vezmete, kolik nestability do systému přinášejí fotovoltaiky, je tohle zajímavá příležitost pro české firmy a zejména i teplárny,“ říká Václav Klein. Tyto aktivity rozvíjí pod firmou Aggregaat, ve které je Klein také jednatelem a řídí ji jeho dlouholetý spolupracovník Jiří Novák. V plánu mají do konce roku 2024 agregovat 30 megawattů výkonu.