Komáři a štěnice? Víme, jak na ně, hlásí český startup. Jeho látky prý neškodí včelám ani lidem
Zbavit se škůdců je stále složitější. Nových přípravků vzniká málo a hmyz si na ty stávající vytváří odolnost. Startup Preagon tvrdí, že našel řešení.
Když dva vědci roky zkoumají takzvaný juvenilní hormon hmyzu, taky z toho může vzniknout zajímavý byznys: insekticid, který se vyznačuje jednou užitečnou vlastností. Umí cílit jen na konkrétní druh tím, že komárům, štěnicím nebo třeba zemědělským škůdcům zabrání dospět. Za vytvořením látky stojí český biotechnologický startup Preagon Biotech, který vznikl v roce 2023 díky spolupráci doktora Davida Sedláka z Ústavu molekulární genetiky a profesora Marka Jindry z Biologického centra Akademie věd ČR.
Dvojice několik let zkoumala receptor juvenilního hormonu, který u hmyzu řídí přeměnu larev na dospělce. A zjistila, že se mezi různými druhy jemně liší. Právě to vědce přivedlo k myšlence vývoje cílených insekticidů na konkrétní škůdce, například komáry. Během aplikace přípravku mají přitom ostatní přítomné organismy – včetně opylovačů, vodních živočichů nebo lidí – zůstat nedotčeny.
„Objev mezidruhových rozdílů mezi receptory, které umožňují vývoj druhově vysoce cílených a ekologických insekticidů, je něco naprosto unikátního a nečekaného,“ říká Sedlák pro CzechCrunch. „To nás velmi motivovalo. A tak jsme si řekli, že jedinou možnou cestou je založit firmu, která náš výzkum komercializuje,“ přiznává. Jinými slovy – bylo potřeba převést vědecký objev do praxe.
Oba proto spojili síly s Filipem Finglem, bývalým šéfem Dáme jídlo (nyní Foodora) a spoluzakladatelem společnosti IP Lab Ventures, která pomáhá vědeckým projektům s komerčním potenciálem dostat se z univerzit na trh. Fingl dlouhodobě hlásá, že v Česku i celé střední Evropě chybí přechod vědeckých objevů do byznysové praxe. Podle něj by tak měli do hry častěji vstupovat hráči ze soukromé sféry, kteří dané projekty řádně nakopnou.
A nejinak je tomu u Preagonu. „Špičkoví vědci nemůžou dělat výzkum a zároveň sami řešit stavbu firmy a její cestu na trh,“ připomíná Fingl. Firma se přitom dosud obešla bez velkých investic, protože se jí podařilo získat prestižní evropské granty, podporu od Technologické agentury ČR a také se dostala do Technologické inkubace od CzechInvestu. Celkem šlo o desítky milionů korun, přičemž samotný startup zatím využil jednotky milionů.
Nyní však přichází na řadu externí investoři, kteří mají pomoci posunout projekt do další fáze. „Jednáme s českými i zahraničními fondy. Věříme, že ještě letos bychom mohli uzavřít první investiční kolo,“ doufá tým Preagonu. A doplňuje, že hodnota celosvětového trhu s insekticidy dosáhla v roce 2022 téměř 20 miliard dolarů (přes 425 miliard korun), což by jim mohlo hrát do karet.
Preagon svou technologii zatím posunul nejdál v aplikaci na komáry a štěnice, kde už ve spolupráci s partnery probíhají ostré testy. Kromě toho zkoumá využití i v případě dalších škůdců. Vyvinuté látky má v plánu licencovat větším hráčům podobně, jako je to běžné ve farmaceutickém průmyslu. Velký zájem je prý například ve Spojených státech.
Takzvané juvenoidy se jako takové objevily už v 70. letech. Tehdy vzbudily velké naděje jako ekologická alternativa k existujícím insekticidům, které byly mnohdy karcinogenní. První vyvinuté látky ale nenaplnily vysoká očekávání. Preagon má ovšem o desítky let později technologii, díky níž věří, že to dokáže změnit.
Když se škůdci stanou odolnými, pěstitelé zvyšují dávky. Je to začarovaný kruh, který má devastující dopad na biodiverzitu.
Tvůrci Preagonu tvrdí, že jejich technologie je unikátní díky tomu, že umožňuje návrh látek, které zabírají na cílový hmyz, tedy jen konkrétního škůdce. Při tom nezasahují ostatní druhy včetně těch užitečných, například včel. „Naše sloučeniny tedy na rozdíl od dnes používaných insekticidů nemají negativní vliv na biodiverzitu,“ vysvětluje Sedlák. A ujišťuje, že cílem startupu není úplně vyhubit komára.
„Během vývoje látky intenzivně laboratorně testujeme, abychom se vyhnuli nežádoucím účinkům na vodní organismy, ale také zvířata nebo člověka. Například se zaměřujeme na to, aby látky nebyly rakovinotvorné a nenarušovaly hormonální systém. Tyto nežádoucí vlastnosti u našich sloučenin během vývoje eliminujeme. Navíc receptor, na který cílíme, existuje pouze u hmyzu. Obratlovci ho ani nemají,“ dodává Jindra.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZbavit se škůdců je přitom stále složitější. Používání některých látek se kvůli jejich škodlivosti omezuje nebo zcela zakazuje. Nových přípravků vzniká málo – a hmyz si na ty stávající často vytváří odolnost. Zemědělství je navíc stále intenzivnější, a proto se používá víc a víc chemie. „Když se škůdci stanou odolnými, pěstitelé zvyšují dávky. Je to začarovaný kruh, který má devastující dopad na biodiverzitu,“ krčí Sedlák rameny.
Jejich látka by ale měla mít jednu výhodu: na její účinky dnešní škůdci nejsou zvyklí. „Problém odolnosti se bude objevovat vždycky. Jediným řešením je střídat insekticidy s různým účinkem. Naše přípravky tomu pomůžou, ačkoliv i na ně se po čase rezistence vytvoří. To ovšem může trvat desítky let,“ vysvětluje Jindra.
Tým Preagonu plánuje využívat umělou inteligenci, která propojí nasbíraná data a pomůže navrhnout nové chytré insekticidy. „Pomocí AI spojíme všechna získaná data, aby vývoj nových látek na škůdce a jejich optimalizaci napříč ekosystémem byl daleko rychlejší a účinnější. Současný vývoj v odvětví je brutálně pomalý,“ míní Sedlák.
Preagon už v Česku úzce spolupracuje s Biologickým centrem a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR či se Státním zdravotním ústavem. Ze zahraničních partnerů jde například o Univerzitu v Cambridgi, Weizmannův institut věd v Izraeli nebo kyjevskou chemickou společnost Enamine. Na vývoji se podílejí odborníci z různých oblastí – od biologie a chemie až po IT.
Konkurence se dnes podle trojice startupistů vývojem nových insekticidů zabývá různě – někteří sází na přírodní substance, jiní zkoumají genetické metody nebo biologické přístupy, jako jsou parazitické organismy nebo RNA interference.
V praxi však většina těchto metod naráží na zásadní problémy: buď jsou neúčinné, drahé, nebo se nedají vyrábět ve velkém. „Mnohé z nich zní slibně na papíře, ale reálně zatím nemají technologii, kterou by bylo možné efektivně nasadit ve velkém. My už funkční řešení máme,“ uzavírá Fingl.
