Dvouleté startupové dobrodružství Petra Kováčika končí. Šestatřicetiletý podnikatel zavírá startup Blabu, se kterým chtěl pomáhat lidem zlepšovat se v cizích jazycích. Rozvoj firmy poznamenal příchod pandemie, kvůli němuž nedokázala dotáhnout klíčové financování, a nakonec nepomohla ani změna byznys modelu. „Cítil jsem, že nemáme dobrou trakci a byla by to už spíše agónie. A to by nebylo dobré pro nikoho,“ přiznává Kováčik.

Cestu Petra Kováčika po jeho odchodu ze Skrz.cz jsme na CzechCrunchi podrobně sledovali. První článek o plánech tehdy vznikajícího startupu Blabu jsme napsali 23. ledna 2019. Po 27 měsících na toto téma píšeme pravděpodobně poslední kapitolu. „Končíme. Lidé často zpětně litují, že těžké rozhodnutí neudělali dřív, a já vycítil, že to bych si mohl říkat za půl roku taky,“ popisuje Kováčik.

S novým projektem měl dlouholetý šéf Skrzu, který dovedl v miliardovém prodeji spolu se Slevomatem do rukou britské skupiny Secret Escapes, velké plány. „Jmenujeme se Blabu a naším cílem je postavit globální platformu pro instantní video konverzace s rodilými mluvčími,“ hlásil Petr Kováčik před dvěma lety. Jako další světový úspěch z Česka nakonec Blabu neprorazí.

Závod o čas

„Ve chvíli, kdy jsme dokončovali investiční kolo, přišla pandemie, všichni se stáhli a čekali, co bude. To pro nás bylo kritické, protože jsme investici nutně potřebovali,“ popisuje Kováčik jednu z hlavních překážek, které jeho startup v rozvoji potkal. Blabu již bylo domluvené s polskými investory a stačilo jen několik podpisů, ale celá transakce nakonec padla.

Petr Kováčik byl tehdy připravený, že jakmile investici získá, rozšíří tým, dotáhne celý produkt, přes který se budou moci jednoduše spojovat lektoři se zájemci o konverzaci v cizím jazyce, a začne škálovat. Když ale námluvy s investory krachly a v době přicházející pandemie nešlo vyjednat rychlou alternativu, začal závod o čas. A ten nyní Blabu po roce vzdalo.

„Když nám odpadla investice, dokázali jsme to táhnout ještě dva měsíce, ale pak nám peníze došly. Vymysleli jsme náhradní řešení a nakonec získali peníze na přežití prodejem části naší technologie. Dokázali jsme se nadechnout a já nakonec našel jinou investici, která vyžadovala změnu byznys modelu původního Blabu, takže jsme to museli celé přepracovat,“ připomíná Kováčik turbulentní dění v loňském roce.

Snahu o restart zahájilo Blabu s podporou tuzemské investiční skupiny Miton. Plán byl, že se Blabu z online jazykové školy promění na univerzální platformu, na níž se budou moci na dálku spojovat všichni profesionálové, kteří mají byznys založený na předávání vědomostí, učení či koučování. Petr Kováčik popisuje, jak si s Michalem Jirákem z Mitonu udělali klíčové propočty i analýzy a na papíře to dávalo smysl.

První problém se však ukázal ve chvíli, kdy začali vývojáři celou platformu upravovat, aby vyhovovala novému zaměření. „Úpravy nám oproti očekávání trvaly mnohem déle, takže jsme růst rozjeli s několikaměsíčním zpožděním. Pak jsme se tři měsíce soustředili jen na růst, ale ukázalo se, že nám nefunguje ekonomika. Čísla byla jinde, než jsme čekali, a zjistili jsme, že se na původní plán pravděpodobně nedokážeme dostat,“ říká Kováčik.

To bylo klíčové pro další vývoj i proto, že desetimilionová investice od Mitonu byla rozdělená na dvě tranše. Blabu bylo aktuálně na konci té první a stálo se před rozhodnutím, zda proběhne i druhá. „Miton byl ochotný upravit původní dohodu a projekt nadále podpořit dalšími penězi. Po detailních propočtech jsem se ale rozhodl projekt uzavřít, protože další peníze by nás velmi pravděpodobně neposunuly do bodu, kde už by projekt fungoval,“ popisuje Petr Kováčik.

Už v našem loňském CzechCrunch Podcastu zakladatel Blabu popisoval, že jednou z překážek bylo, že investoři na jeho vizi nechtěli dát v jeho očích dostatek peněz. A byl to případ i potenciálních deseti milionů od Mitonu, které by posloužily stejně jen jako překlenovací most k další, již mnohem vyšší investici. „Peníze, které nám Miton poslal, by nás ale nakonec do stavu, kdy bychom si mohli jít pro další kolo, nedostaly,“ spočítal si Kováčik.

Po bitvě je každý generál a investoři, kteří třeba dříve Blabu odmítli, si mohou nyní říkat, že udělali dobře, když startup končí, ale podle Kováčika by to s částkami v jiných řádech mohlo už z principu vypadat jinak. Jako příklad dává amerického konkurenta Superpeer, který vyvíjí podobnou službu jako Blabu. Úspěch by vyšší investice pochopitelně nezaručila, ale více by prý Kováčikovi rozvázala ruce.

„To, co jsme my nabrali v korunách, oni získali v dolarech. My jsme náš produkt vyvíjeli se třemi vývojáři, zatímco oni jich měli šestkrát víc. To porovnání je pak těžké. Víc peněz by nám v rozvoji pomohlo, ale na druhou stranu nelze říct, že bychom se díky tomu dostali na požadovanou ekonomiku a náš byznys plán byl úspěšný,“ přiznává Kováčik.

Za pár korun to neuvaříte

Právě to, že dnes už není možné vytvořit nový startup úplně za levno, popisuje zakladatel Blabu jako jednu z hlavních lekcí, které si z budování nové firmy odnesl. „Technologie jsou mnohem složitější, lidé jsou dražší, a hlavně zákazník je mnohem rozmlsanější. Zákazník vám nic neodpustí, chce rovnou dokonalý produkt, nemůžete za ním jít s tím, že máte MVP, kde půlka věcí nefunguje a druhou půlku jim pošlete e-mailem,“ míní Kováčik.

Řeč je hlavně o B2C projektech, kde musíte oslovit právě koncového zákazníka. Blabu podle Kováčika bojovalo i se zavedenými službami, jako je Messenger či WhatsApp, přes které si lze rovněž zavolat, navíc zdarma, a tak lidé od nového produktu očekávají něco navíc. „Abyste mohli porazit takové velké mezinárodní hráče, potřebujete na to spoustu peněz, a ty není v Česku nikdo ochotný dát,“ je přesvědčen Kováčik.

Od kolegů z branže prý nejednou slyšel, že vývojem Blabu v Česku akorát ztrácí čas a peníze. „Já jsem si z toho vzal i to, že z Česka buď musíte budovat B2B startupy, nebo odejít dělat globální B2C projekty do zahraničí. Třeba norská aplikace Whereby pro video schůzky nedávno získala čtvrt miliardy korun. Když vidím, co jsme dokázali udělat se třemi programátory na home officu, je pro mě skoro nepředstavitelné, co bychom dokázali s takovými zdroji,“ říká.

Peníze totiž nepálil jen vývoj samotné technologické platformy jako takové, přes kterou by si mohli lektoři se svými klienty nejen zavolat, ale také vše naplánovat a rovnou i zaplatit. Kováčik připomíná i některé detaily, které třeba zmíněný Superpeer ve Spojených státech řešit nemusí. Rodák z Prahy s tím sice musel dopředu počítat, ale původní plány to nakonec dost prodražilo.

„Strašně moc jsme se zahrabali na tom, abychom dokázali akceptovat různé měny. Na rozdíl od USA neexistuje, že budete akceptovat jen dolar a vyplácet jen v dolaru. Dolar tu nikoho nezajímá. Můžete to stavět na euru, ale Čech nebude kupovat za eura,“ popisuje známou potíž fragmentované Evropy Kováčik.

Menší počet vývojářů znemožňoval dostatečně rychle vyvinout i další potřebné funkce, které by Blabu daly potřebnou přidanou hodnotu třeba nad zmíněnými bezplatnými službami. Například faktury jsou složitější, než by se na první pohled mohlo zdát – neexistuje jednotná legislativa, řešíte různé sazby daní, rezidentury a podobně. „Vystavovat faktury znamená naprogramovat si vlastní Fakturoid, což není vůbec jednoduché,“ popisuje Kováčik.

Ve výsledku jsou už ale dnes úvahy o tom, co by se dalo dělat s více penězi, nepodstatné, tedy minimálně pro další rozvoj Blabu. Projekt totiž v následujících týdnech Petr Kováčik definitivně zavře, a kdyby měl udělat finální součet, stálo to necelých 20 milionů korun. Zčásti to jsou peníze investorů, ale většinu do nového podnikání poslal z vlastní kapsy.

„Peníze jsou odepsané,“ říká smířlivě. A kdyby mohl udělat něco jinak, investory by prý přizval dřív. „Nemusel bych to tolik táhnout ze svého. Navíc jakmile máte na palubě investora, lépe se lákají další investice a pomohou i s dalšími záležitostmi. Na druhou stranu, kdyby nepřišel covid, tak bych na potřebnou investici pravděpodobně dosáhl, takže je to těžké zpětně hodnotit,“ popisuje.

Částečně může ztrátu zalepit prodej technologie, kterou si v Blabu vyvinuli a nyní ji nabízejí potenciálním zájemcům, kteří si chtějí postavit podobný projekt, jako byl Blabu, nebo svůj existující projekt rozšířit o možnost volání si s odborníky. Starší verzi technologie už ostatně využívá i tuzemský startup Terap.io, který rovněž podpořil Miton.

„Myslím si, že na české poměry to je extrémně hodně spálených peněz. Pro většinu lidí takové peníze představují pár bytů v Praze, na které si berou hypotéku na 30 let. Takže je to třeba 100 let života. Ve Spojených státech by to byla ale částka teprve na rozkoukání se. Když dnes spouštíte B2C produkt, nejde ho reálně otestovat za pár set tisíc,“ doplňuje Kováčik.

Když se o konci svého projektu poprvé podělil tento týden na Twitteru, vykouzlily mu prý v pochmurné náladě úsměv alespoň četné pozitivní a povzbuzující reakce od kolegů. Mezi všemi pak vyčníval zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič, který dle svých slov cestu Blabu sledoval a věřil, že nakonec nepřízeň osudu zvrátí. „Jste mladý a nějaký pohádkový startup máte ještě před sebou,“ vzkázal Kováčikovi.

„Samozřejmě mě to potěšilo, ale pro mě je teď klíčové uzavřít jednu kapitolu, odpočinout si a začít se dívat novým směrem. Pár nabídek mám, ale zatím v hlavě žádný nápad, který by mě okamžitě zvedl ze židle, abych ho šel realizovat, nemám,“ dodává na závěr Petr Kováčik.